Julius Zeyer

česká, 1841 - 1901

Populární knihy

/ všech 81 knih

Nové komentáře u autorových knih

Obnovené obrazy III. Obnovené obrazy III.

Zeyerovo "V soumraku bohů" je převyprávění nejslavnější staroislandské Ságy o Njálovi, hodně upravené, zkrácené, plné romantických vsuvek, a zvláštně přepsaných jmen. Na začátku je do příběhu ještě vsunut jeden příběh ze Ságy o lidech z Vatnsdalu, a možná ještě něco z jiných ság, co jsem neobjevila. Čtu si teď znovu Ságu o Njálovi, abych mohla porovnat, co všechno si Zeyer vymyslel a co nalezneme i v originálu. Například se liší některé osudy postav, někde spojil víc postav v jednu, ale v jiných zajímavých detailech se pozoruhodně shoduje s původní ságou. Přidány jsou zejména romantické popisy, původní styl ság je velmi stručný a věcný. Četba mě ale bavila, možná víc, než původní sága, která je opravdu hodně dlouhá. Určitě by stálo za to vydat příběh znovu s nějakým odborným komentářem, odkud přesně Zeyer čerpal, a porovnat, v čem a jak se odlišoval. Ságy vycházely různě převyprávěné, upravené, tak kdo ví, jaký byl jeho zdroj. V té době tu žádný český překlad ještě nebyl.... celý text
Zmiu


Radúz a Mahulena Radúz a Mahulena

Audio ČRo: Milá milostná záležitost s trochou tehdejší spiritualitou. S hezkým koncem. Za mě příjemné.
Kopta


Radúz a Mahulena Radúz a Mahulena

Rok 1896. Zvládnul by tohle někdo napsat dnes? Takhle poeticky přebásnit slovanskou pověst? :)
Re@ding_9-wine



Radúz a Mahulena Radúz a Mahulena

"Ať srdce tvoje všechna muka pozná a všechnu úzkost duše tvoje, Mahuleno! Ty žiješ v něm, on v tobě? Nuž, lásku vaši tedy proklínám! Ať zapomene Radúz tebe, ať ani nezná tě, bud cizí mu, jak cizí jsi teď mně! Ať touhou zmíráš, žalem hyneš, ať strádáš tak, že srdce tvoje, těžké jako kámen, tu jedinou jen touhu bude znát, by ponořilo se do tůně nepaměti! Až život tvůj a všechno myšlení se utrpením velkým zhroutí v neurčitou mdlobu, ať i v tom otupění strašlivém ti zbude jedno přece vědomí: tvá bolest! Žal buď tvým dechem, žal tvým chlebem, žal tvým živlem jediným!" Setkání nečekaně zajímavé! Po mé letmé předchozí zkušenosti se Zeyerem (četl jsem z knihbudky vytáhnutou a do stejné budky rychle vrácenou přeslazenou Zahradu Mariánskou) jsem byl vůči Zeyerově citovosti hodně obezřetný a vlastně nic neočekával. Ale Radúz a Mahulena na mě působil mnohem víc jako sága než pohádka a v hranicích toho žánru mi jeho patos a poetická afektovanost přišla v pořádku. V rámci pravidel hry byl ten stylizovaný souboj lásky a nenávisti nejen akceptovatelný, ale nakonec i nějak překvapivě zasahující. Dobré, silné, působivé! "Mé srdce krvavý je květ. Co bolí mě, co bolí? Proč stále chvěju se? Nad hlavou mou když mračna táhnou, za nimi bych chtěla – nevím proč a kam. Má touha jako moje větve pne se věčně do dálky ... Tam ale k tomu domu toužím přede vším, kam můj stín padá ... A tak mé srdce stále bolí a stále kape z něho krev ... Jsou ptáci sladcí hosté, na ruce moje ztuhlé sedají a zpívají ... snad by mě konejšili, kdyby ten květ, ten krvavý, to srdce stále nebolelo mě..."... celý text
mirektrubak


Ondřej Černyšev Ondřej Černyšev

Autor napsal podstatně lepší věci, než tento román. Viz můj komentář k Juliu Zeyerovi jako autorovi.
Legens