Émile Zola
francouzská, 1840 - 1902
Populární knihy
/ všech 51 knihNové komentáře u autorových knih
Rozvrat
„Četba klasiků asi není nic pro mě. Občas mi přišlo, že literární hrdinové plní v románu jen vedlejší roli. Vedle naturalistických obrazů bojiště autor na mnoha stránkách podrobně popisuje trasy armádních přesunů a kdejakou pařížskou ulici, ve které se bojovalo. Kniha je rozdělena do 3 částí; první líčí nekonečné přesuny 106.pluku očima prostých vojáků, druhá bitvu u Sedanu a třetí revoluci v Paříži. V době svého vydání vzbudila kniha velké emoce. Zolovi, který nebyl v armádě a nezapojil se ani do hnutí odporu, vyčítali, že je zbabělec (v roce 1870 mu bylo 30 let). Kniha byla patrioty odsuzována jako příliš defétistická; porážku sice zavinili císař Napoleon III a průměrní maršálové, ale v armádě bylo i plno výborných velitelů, které Zola schválně opomenul. Kupodivu protestovali i Němci, kteří se chovali k civilistům mnohem lépe než Francouzi v Německu během napoleonských válek, což dokazuje Zolova poznámka o pouhých 2 znásilněných ženách v okupovaném Sedanu.
Karel Marx o bonapartismu trefně napsal: Dějiny se obvykle opakují dvakrát: nejdříve jako drama a později jako komedie.“... celý text
— braunerova
Jeho Excelence Eugen Rougon
„Další z knih Emila Zoly ze série Rougon Macquartů, ve které se o rodinné dědičnosti nic moc nedozvíte. Na Plassans, původní bydliště celé rodiny, je sice vzpomínáno, ale žádný z dalších členů rodiny se v knize neobjeví. Zasazení příběhu do rodinného kontextu je tak minimální.
Na druhou stranu je však příběh zajímavý s přesahem i do současné doby. Vůle k moci, potřeba vládnout a ovládat nechybí mnoha lidem dodnes. Stejně tak nevděk, pohrdání, podceňování a v neposlední řadě sladká chuť pomsty. A platnost přísloví "kdo čím zachází, tím také schází" Zola ukazuje velmi přesně. Za sebe jsme byla až překvapena, jak rychle se mi kniha četla, vzhledem k tomu, že politická témata mi spíše vzdálená.“... celý text
— Moonca
Štvanice
„Ze zabláceného provinčního městečka se přesouváme rovnou mezi pařížskou smetánku. A nutno podotknout, že se jedná rovnou o opravdu parádně zakysanou smetanu.
Bavily mě mistrovské machinace Aristida (má to v krvi!) a nudila mě linie s pseudoobětí Renatou - znuděnou a rozmazlenou dámičkou.
Ovšem styl mistra Zoly zůstává naprosto excelentní.“... celý text
— bleekemolen
Nana
„Kurtizána Nana vás zavede do Paříže a seznámí nás se zhýralou pařížskou společností, obzvláště v jejích vyšších vrstvách – bankéři, hrabata, velkopodnikatelé Všichni jdou po penězích a krásných ženách, až toho jedna z nich využije a bude si s nimi hrát jako kočka s myší. Klasika z roku 1880, která je na svou dobu poměrně odvážná.
Klasiky mám v knihovně docela dost, ale málokdy po ní sáhnu. Jsem tak ráda, že si ji přečtu díky různým výzvám. Tentokrát jsem si ji vylosovala z mých nepřečtených knih v rámci snižování nepřečtených knih
Knížka se dobře četla, i když byla místy zdlouhavější a na můj vkus tam bylo dost jmen. Přišlo mi to svěží i vtipné. Ze začátku to byl jeden velký mejdan a postupně sledujeme vývoj, kam život Nanu zavede. Přišlo mi to kolikrát nadčasové a celkově mě to bavilo. Jelikož mám vydání s ilustracemi, tak mě moc potěšily a skvěle navodily atmosféru té doby.
Ač jsem si myslela, že budu hodnotit čtyřmi hvězdičkami, když jsem knihu porovnala s ostatní klasikou, kterou jsem četla, tak jsem to nakonec přehodnotila na plný počet, neboť to mělo většinou spád a v rámci podobných knih to bylo prostě skvělé.“... celý text
— eva3992
Brucho Paríža
„Moja prvá kniha od Zolu a musím sňať pomyselný klobúk za úžasnú atmosféru, ktorá ma doslova preniesla do Paríža v 19. storočí. Ocitla som sa tu v prostredí ľudí z rôznych spoločenských vrstiev, od chudobných trhovníkov a robotníkov až po bohatých buržoáznych obchodníkov.
Hlavným dejom románu je príbeh Floriana, mladého muža z vidieka, ktorý prichádza do Paríža hľadať prácu a šťastie.
Zola v románe vykresľuje Paríž ako mesto kontrastov, kde sa bohatstvo a chudoba stretávajú v ostrom konflikte. Opisuje špinavé uličky, preplnené slumy a kruté pracovné podmienky v továrňach a na trhoch. Zároveň zobrazuje aj krásu a pôvab mesta, jeho bohatú históriu a kultúru.
Brucho Paríža je naturalistický román, v ktorom sa autor snažil zobraziť realitu čo najobjektívnejšie a najdetailnejšie.
Trochu mi v týchto "natur"opisoch zanikali dejové posuny, čo nakoniec ovplyvnilo aj môj celkový dojem.“... celý text
— Evaho73
Émile Zola - knihy
1894 | Za živa pohřben |
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
1988 | Rozvrat |
1932 | Štěstí Rougonů |
1949 | Germinal |
1932 | Tereza Raquinová |
Žánry autora
Literatura světová Fejetony, eseje Novely Povídky Romány Válečné
Štítky z knih
nevěra korespondence vraždy děti láska 19. století nemoci Francie francouzská literatura prostituce
Zola je 322x v oblíbených.
Osobní web autora