Aldo Leopold

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1887 - 1948

Nové komentáře u autorových knih

Almanach mojej krajiny Almanach mojej krajiny

„Kniha, ktorá aj po niekoľkých desaťročiach nestráca na aktuálnosti. Krásne, pútavo napísané tak, aby vtiahlo čitateľa do prostredia, kde sa odohráva. Z môjho pohľadu je jednou z dôležitých prvkov ako budovať lásku k prírode. Jednoduché a predsa fascinujúce. Knihu prečítate za pár hodín, ak ju začnete, určite neprestanete, kým ju nedokončíte.“... celý text
— kelemantia

Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky

„Myslím, že Obrázky z chatrče jsou jednou z nejkrásnějších knih jaké jsem četla. Kniha předkládá příběh plný lásky, radosti a starosti, který přesahuje klasickou etickou vazbu z člověka na člověka a zamýšlí se nad důležitostí této vazby směrem k přírodě a to ve všech jejich aspektech. Leopold umí příjemně a zajímavě převyprávět historická fakta (př. Pořádný dub) i své vlastní myšlenky (př. Pomník holubovi). Kniha je nadčasová, a bohužel, pořád aktuální.“... celý text
— katarina4591

Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky

„"Divočina zachráni svet" Najkrajšia enviro knižka. Podľa jednej z esejí, ktorú obsahuje - Myslet jako hora, je pomenovaná aj knižka https://www.databazeknih.cz/knihy/myslet-jako-hora-169694 Poznám ju roky a siahla som po nej niekoľkokrát, vydalo ju "vlčie" vydavateľstvo ABIES (www.abies.sk), špecializované na knižky zamerané na hlbokú ekológiu.“... celý text
— Zviera

Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky

„Tato kniha má přízvisko „bible všech ekologů“. Je rozdělena na tři části, z nichž první dvě mě poměrně silně otrávily zjevnou radostí ze zabíjení - Aldo byl, alespoň zpočátku svého života, vášnivým lovcem a rybářem. Opravdové potěšení jsem měla až z třetí části knihy s názvem Shrnutí, kde se zamýšlí nad příčinami a důsledky lidských zásahů do divoké přírody. Myslím si, že jakkoliv první části knihy jsou poněkud zastaralé ve svém pohledu na divočinu, tak Shrnutí je naopak velmi pokrokové a inspirativní. Jediné, co mě děsí je, že i když kniha byla napsaná mezi světovými válkami, tak se naprosté většině jejích varování a doporučení nedostalo sluchu. Jinými slovy, stav divoké přírody je rok od roku, desetiletí od desetiletí, stále horší. Sám Aldo píše: „Původní etika se zabývala vztahy mezi jednotlivci – hebrejské Desatero je toho příkladem. Pozdější přírůstky se zabývaly vztahem mezi jednotlivcem a společností. Zlaté pravidlo morálky se snaží zapojit jednotlivce do společnosti. Demokracie se snaží zajistit organické propojení společenské organizace a jednotlivce. Nemáme však ještě etiku zabývající se vztahem člověka k zemi a k rostlinám a živočichům na ní žijícím. Vztah k zemi je přísně ekonomický, přináší vymoženosti, ale ne povinnosti. Eticky se můžeme chovat jen k něčemu, co můžeme vidět, cítit, milovat, čemu můžeme rozumět či věřit. Opravdu moderní člověk je oddělen od země mnoha prostředníky a nespočetným množstvím fyzických pomůcek. Nemá k ní žádný zásadní vztah – pro něj je to místo mezi městy, kde roste úroda. Možná, že naše intimní vnímání může být pravdivější než naše věda a méně zatížené slovy než naše filosofie: Cítíme nedělitelnost Země – jejích půd, horstev, řek, lesů, podnebí, rostlin a živočichů – a kolektivně ji respektujeme nejen jako užitečného služebníka, ale jako živoucí bytost, zřejmě daleko méně živou než my sami, ale daleko přesahující nás samé v času i prostoru – bytost starší než první úsvit našeho života a až poslední z nás odejde za svými předky, stále mladou. Nedovedu si představit, že by morální vztah k Zemi mohl existovat bez lásky, respektu a obdivu k ní a bez veliké úcty k její hodnotě. Hodnotou samozřejmě míním něco mnohem širšího, než je pouhá ekonomická hodnota; míním hodnotu ve filosofickém smyslu.““... celý text
— Tyet

Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky

„Aldo Leopold v duchu ekocentrismu (ekologie, která se spíše než jednotlivými životními formami zabývá vztahy mezi nimi), posunuje a rozšiřuje ohnisko zájmu na širší společenství. Říká, že cílem není ochrana života v jeho jednotlivých projevech, ale ochrana života jako provázaného celku. Leopoldovi tedy nejde jen o úctu k životu samému (jak o tom píše např. Albert Schweitzer ve svých esejích Nauky úcty k životu), ale o úctu k předpokladům života, a k podmínkám jeho udržitelnosti, jinými slovy o Etiku Země, která se stala základní tezí ochrany přírody po celém světě: „Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství ... směřuje-li jinam, je špatná.“ Jedním z prvních projektů, kterých se Leopold zúčastnil, bylo vyhubení „špatných“ predátorů, vlků a pum v rámci ochrany „dobrých“ organismů, vysoké zvěře a krav (byl myslivec: vidí vlka brodícího řeku a podle starých etických zásad okamžitě střílí – méně vlků znamená více jelenů, žádní vlci znamená „ráj lovců“ - vlk padl a Leopold najednou vidí, že mu „divoký zelený oheň umírá v očích“ - „thinking like a mountain“ (možná už jste se setkali s termínem "myslet jako hora") ... Leopold si uvědomil, že vlci a pumy jsou součástí ekosystému, podobně jako vysoká zvěř, uvědomil si, že koncept užitečných a škodlivých zvířat je antropocentrický (zaměřený čistě a sobecky na člověka a jeho zájmy). Organismy ale fungují v ekosystému jinak ... jako jednotlivé orgány v těle, jako součásti stroje (pokud vyjmeme z vlka srdce, organismus zahyne, pokud vyjmeme vlka z ekosystému, může zahynout celý ekosystém – eroze půdy způsobená přemnožením jiného druhu – vysoké zvěře, která sežrala veškerou zeleň). Kromě obvyklého „sociálního svědomí“ musíme mít ještě „ekologické svědomí“: „všechna etika spočívá na jedné premise: že jedinec je členem komunity vzájemně na sobě závislých členů“. A ještě jedna poznámka: Leopold byl lesník a myslivec a nečinilo mu problémy střílet do zvířat, pokud by se přemnožili - chrání vlky jen proto, že jich v systému již bylo málo. Leopoldovy ekocentrické teorie jsou opravdu hodně zajímavé, a jako každá teorie, i tyto mají svou slabinu :-) ... zamyslete se nad tím, jak v dnešním světě vyhodnocovat „zájmy celku“ :-) ... vážně by se mi to líbilo, jen si to v dnešním rozhádaném světě, plném relativismu nějak zatím nedokážu představit :-).“... celý text
— alef

Přejít na knížky autora