Fjodor Ivanovič Tutčev životopis

ruská, 1803 - 1873

Životopis

Fjodor Ivanovič Tutčev (rusky Фёдор Иванович Тютчев) (5. prosinec greg. / 23. listopad jul. 1803 Ovstug, Rusko – 27. červenec greg. / 15. červenec jul. 1873 Carskoje Selo, Rusko) byl ruský romatický básník a diplomat, považovaný po Puškinovi a Lermontovovi za třetího nejvýznamnějšího ruského romatického básníka.

Tutčev se narodil v Ovstugu v Brjanské oblasti ve staré šlechtické rodině. Mládí strávil v Moskvě, kde v letech 1819–1821 studoval na Moskevské univerzitě filologii. Od roku 1822 pracoval na ministerstvu zahraničí a strávil v cizině celkem dvacet dva let. Působil v Mnichově, kde se oženil, a od roku 1837 v Turíně, znal osobně Heina a Schellinga. Nezúčastňoval se literárního života a nikdy se nenazýval literátem. Do vývoje poezie zasáhl zvláště svou přírodní a filozofickou lyrikou. Zachovalo se kolem 400 jeho básní, které jsou v Rusku často citovány. Jeho výroky „Řečená myšlenka je lží“, a „Rusko se nepochopí rozumem“ patří k nejcitovanějším Tutčevovým aforismům.

Tutčevovy rané básně jsou ovlivněné poetickou tradicí 18. století. V třicátých letech se však nich již velmi silně objevují prvky evropského (zvláště německého) romantismu, které básník daále rozvíjel a psal filozofickou přemýšlivou lyriku, jejímiž hlavními tématy jsou úvahy o vesmíru, lidských osudech a přírodě a stesk nad míjejícím časem. Nejznámější z nich je Silentium! z roku 1830, vyjadřující myšlenku, že člověk nikdy není schopen pochopit jiného.

Po návratu do Ruska roku 1844 napsal Tutčev několik politických článků, věnovaných problému vztahů mezi ruskou a západní civilizací. Na počátku padesátých letech vytvořil řadu pronikavých milostných básní, v nichž je láska chápana jako tragédie (tyto básně pak byly roku 1954 sebrány do tzv. „děnisjevského cyklu“ věnovaného básníkově milence Jeleně Děnisjevové, se kterou se seznámil roku 1846). V šedesátých letech pak v básníkově tvorbě převládají politické náměty, protože Tutčev do konce života pozorně sledoval dění v Evropě.

Konec básníkova života je poznamenán krutými ranami osudu, neboť roku 1864 zemřela na tuberkulózu Jelena Děnisjevová a o rok později i jejich dvě děti. Počátkem sedmdesátých let pak zemřel básníkův bratr, jeden z jeho synů a dcera.

Tutčev zemřel roku 1873 v Carském Sele a pochován je v Petrohradě. (zdroj životopisu: wikipedie.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.

Fjodor Ivanovič Tutčev - knihy

1940  80%Básně
1976  75%Pieseň lásky
1964  80%Víno milencov
1960  80%Vlnobití
1977  90%Větrná harfa
1972  90%Posledná láska
1948  0%Noční hlasy

Žánry autora

Literatura světová Poezie

Štítky z knih

ruská literatura výbor z díla milostná poezie Píseň písní poezie ruská poezie

Tutčev je 3x v oblíbených.