Žila, byla a zmizela

recenze

Nikdo neví jak, nikdo neví proč. Byla snad Harriet Vangerová zavražděna? Po třiceti šesti letech si nikdo nemyslí opak. Dokonce ani novinář Mikael Blomkvist, který byl po soudním sporu s průmyslníkem Wennerstömem odsouzen k třem měsícům odnětí svobody, si nedělá přílišné naděje. Podaří se mu zjistit, kdo připravil Harriet o život? Vyšetřování otevírá na první pohled již dávno zahojené rány osudu a zpočátku „mrtvý“ případ začíná znovu ožívat.

Harriet mohla mít všechno, nač si jen vzpomněla. Jen budoucnost jaksi postrádala. Henrik Vanger, Harrietin prastrýc, je i po téměř čtyřiceti letech pátrání přesvědčen, že Harriet zabil někdo z rodiny, jelikož na ostrově se v tu dobu nacházeli jen Vangerovi. Mikael přistoupí na jeho nabídku a začíná pátrat po důkazech, které předtím nikdo neobjevil. Zanedlouho potřebuje ke své práci asistenta, který by mohl vykonávat nepříjemnou a zdlouhavou práci. A tak se setkává s Lisbeth Salanderovou, dívkou s dračím tetováním.

Od smrti Stiega Larssona uběhlo bezmála 10 let, což nic nemění na tom, že jeho knihy jsou kultovní, úspěšné, fenomenální. První díl z trilogie Milénium byl úžasný. Je to čtivé, napínavé a mistrovsky napsané dílo, které jistě potěší široký okruh čtenářů.

Larssonovy postavy ožívají, jsou věrohodné a sympatické. Čtenářovu pozornost si jistě získá svérázná Lisbeth. Podle mého názoru je právě ona jednou z nejlépe napsaných postav, s jakou jsem se kdy setkal.

Snad každý mi před započetím četby kladl na srdce, ať setrvám u prvního dílu, i když není tak zajímavý jako ostatní dva. Vlastně jsem doteď neobjevil, co činí v očích mých knihomolských přátel knihu nudnou a nezajímavou, jelikož mě si zcela získala.

Muže, kteří nenávidí ženy doporučuji všem. Některé pasáže však nejsou zrovna vystřižené z dětských omalovánek, a tak ji raději nedávejte číst svým ratolestem.

Komentáře (0)