Záchrana v ledové bouři!

recenze

Nečekej slitování (2016) 3 z 5 / mmmisulka.r
Nečekej slitování

Na střední se nesnášeli, teď budou rádi, že se opět potkávají.


Na střední škole se Gabriel McQueen a Lolly Heltonová nesnášeli. On byl populární, hezký a u všech oblíbený. Ona byla šprtka, puťka a nijak zvlášť oblíbená, možná za to mohl i fakt, že byla starostovou dcerou. Lolly se vždycky Gabriel líbil, ale nikdy by to nepřiznala a tak zaujala bezpečnou pózu - nesnášenlivost!

Po několika letech se jejich cesty nečekaně zkříží a to za nepříjemných okolností. Ač oba pocházejí ze stejného městečka - Maine - od střední školy se neviděli. Ale jako v každém malém městě, kde se nic neutají, o sobě měli dost podstatných informací.

Gabriel se vrací po dvou měsíční službě zpátky domů. V Maine se zrovna schyluje k ledové bouři. Gabriel se těší na svého synka, ale ještě před tím se musí zastavit za svým otcem, šerifem, na stanici. Ten ho požádá o pomoc, protože už chudák neví, kde jim všem hlava stojí a synova pomoc se jim náramně hodí. Musí jet zkontrolovat do horské chaty právě Lolly Heltonovou. Gabriel z toho není příliš nadšený, ale je si vědom toho, že pokud bouře udeří, tak jako vždy...nebude Lolly pomoci a zůstane nahoře uvězněna několik dní a nedej bože, aby se jí třeba něco stalo.

Není času na rozdávání, Gabriel se na otočku zastaví doma pro teplé a nepromokavé oblečení, krátce se přivítá se synkem a vyráží vstříc ledovému počasí. Ještě ovšem netuší, že jeho výprava a pomoc bude opravdu nutná!

Mezitím se Lolly dozvídá o postupu bouře a vrací se z obchodu zpět do chaty pro nějaké věci. Může přespat u jedné známe ve městě, aspoň nebude odříznuta od světa a nebude se bát. Lolly odjíždí a nevšímá si oprýskaného vozu, který se za ní vydal do hor. Příliš pozdě si uvědomí co jí osud přichystal, když v rychlosti a nepozornosti otevírá dveře neznámým návštěvníkům. V tu chvíli začíná pro Lolly boj o holý život...

...Můj dojem...
Budu hodně troufalá, když tento příběh přirovnám k románům Sandry Brown, ale dělám to proto, abych vám nastínila styl této knihy. Romantika a napětí. To je jádro našeho příběhu.

Do Sandy Brown to má ovšem hodně daleko. Linda Howard je šikovný vypravěč, ale příliš uspěchaný a místy se, podle mě, nad příběhem příliš nerozmýšlí. Třeba chybka v chlapcově věku, do teď vám vlastně nemohu říci kolik mu skutečně je. Ale to je možná chyba překladatele.

Další věc, která mě hodně, ale opravdu hodně zarážela byl fakt, že jsem pomalu ztratila přehled o tom, kdo je skutečně padouch. Protože naši dva hlavní hrdinové, kteří se snažili přežít a zachránit, se nechovali zrovna moc lidsky. A když neustále toužili po tom, aby už byl padouch konečně mrtvý a ne jen zraněný, tak jsem rezignovala na svá očekávání. Prostě maličko přitažené za vlasy.

Nečekej slitování je ale i přese všechny nedokonalosti celkem slušné počtení, které sice místy zaráží či šokuje nedomyšlením, ale na druhou stranu je hodně čtivé a opravdu to baví. Rozhodně se na autorku ještě podívám. Tohle byla taková milá jednohubka.

Pokud tedy toužíte po nenáročné knize, která vám dá romantiku prodchnutou napětím, pak jste natrefili na správnou knihu i autorku.

Hodnocení: 60%
Více z recenzí: www.kniznidenicek.blogspot.cz

Míša :)

Komentáře (0)

Přidat komentář