Tento příběh jsem nejenže četla, já jsem ho prožila, já s ním žila...

recenze

Veřejná tajemství (2017) 5 z 5 / mmmisulka.r
Veřejná tajemství

Více jak dvacet let bouřlivého
Rock'n rollu



Když Brian McAvoy viděl svou dcerku poprvé, byly jí tři roky. Krčila se schoulená a vystrašená ve skříňce pod dřezem. Věděl to, věděl, že je skutečně jeho dcerou. Stačil jeden jediný pohled, viděl totiž sám sebe. Drobounká, vystrašená holčička s velkýma modrýma očima a světlými vlásky. V ruce svírala malého ušmudlaného plyšového psíka. Jmenoval se Charlie a znamenal pro ni jediné dobro, které doposud zažila.

Emma byla neplánované dítě začínajícího hudebníka a lehkovážné ženy. Jane si velmi brzy uvědomila, že to dítě by jí mohlo zajistit budoucnost, protože Brianova kariéra rostla každým dnem. Nebyla dobrou matkou, sama to o sobě věděla, ale o prachy se vždy postarat uměla, také o chlast a drogy. Emma trpěla každičký den svého života, než přišel ten hodný pán se svými kamarády a odvedl ji z toho smradlavého bytu.

Emma ho znala z matčiných plakátů a také znala jeho hlas z rádia. Byl hodný, laskavý a měl pěkný dům, obrovský dům. Řekl jí, že mu má říkat tatínku, protože je její skutečný otec a teď se o ni bude starat on a jeho milá paní. Emmě se v domě líbilo, ale její vystrašenost jen tak nezmizela. Stále očekávala pohlavky, křik a bytí. Jenže ono nepřicházelo. Tohle měl být její nový život, život s tatínkem a novou maminkou, kterou začínala mít čím dál tím víc ráda.

K dokonalosti celé rodiny přibyl ještě bratříček, Emma o něm říkala, že je to ten nejkrásnější a nejmilovanější chlapeček a on skutečně byl, starala se o něj, chránila ho a chtěla ho ochraňovat na věky. Jenže jednoho večera všechno propadlo v prach. Emma ho nedokázala ochránit a tu noc se změnilo všechno a všichni...

Emma se zastavila na prahu. Na okamžik viděla pokoj tak, jak si ho pamatovala - plný Darrenových hraček, stěny vymalované jasnými barvami, v rohu dětská postýlka, vedle houpací křeslo a pod oknem zbrusu nové odrážedlo. Pak představa zmizela a Emma spatřila realitu.

Veřejná tajemství je román plný života a hudby. Brian McAvoy je člen jedné z nejlepších kapel a jeho sláva stále stoupá. Na pozadí rodinného a velmi obsáhlého příběhu tedy prožíváme ještě jeden příběh, a to o životě v bohatství a lásce k rock'n rollu. Sex, drogy, alkohol. Ničeho se zde nešetří. Obě linky příběhu jsou dokonale propletené a plné emocí. Také plné smutku, radosti, štěstí a hledání. S Emmou budeme příběhem proplouvat, mnohdy i dost krutě, od malého tříletého děvčátka až k dospělé ženě. Zaručuji vám, že tato cesta vám vezme dech, bude trnitá a nebude vůbec snadná...

Po devadesáti stránkách příběhu jsem věděla, že tohle bude příběh s velkým P!!! Jsem ráda, že jsem se nemýlila. Knihu jsem přečetla během jednoho dne. Nešlo ji odložit a to i přesto, že je velmi obsáhlá. Veřejná tajemství nám totiž líčí více než 20 ti leté období života všech zúčastněných. Je až neuvěřitelné, co Nora Roberts dokázala do příběhu vměstnat a přesto nebyl nudný, vleklý a ani zbytečný. Občas mi kniha trhala srdce, ale přitom byla dokonale krásná.

Líbilo se mi, že autorka svůj příběh začíná v roce 1967 a postupně se sune po letech dál. V příběhu se tedy také promítají bouřlivá období - smrt Kennedyů, válka v Asii aj. Ale nejen politické situace, jelikož jde o příběh z hudební branže, v knize padnou i dost zvučná jména hudebníků této doby a o jejich osudech.

Smekám... Neskutečný zážitek, tolik emotivní, tolik chytlavý a opravdu dech beroucí. Bylo to moje první seznámení s touto autorkou a já na něj dlouho nezapomenu. Veřejné tajemství má v sobě sílu, a to velkou. Kniha možná ke konci obsahuje pár tradičních "Happy End" momentů, ale i tak mi přijde konec dokonale vyvážený k celkovému obsahu knihy. Přiznávám, že jsem dva velmi důležité momenty odhadla celkem brzy, ale rozhodně mi to neubralo na celkovém zážitku. Podle mě to nebylo okatostí, ale tím, jak hluboce jsem byla do příběhu ponořena.

Tento příběh jsem nejenže četla, já jsem ho prožila, já s ním žila...


Hodnocení: 100%
www.kniznidenicek.blogspot.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář