V šedých tónech

recenze

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.
Grafický román Ruty Sepetysové. Od Rychlých Šípů jsem komiks neměla v ruce a přiznám se, zde jsem vizuálně měla někdy chvíli potřebu přemýšlet o posloupnosti. Občas byly stránky rozvrženy jinak a člověk se musel přizpůsobit a tempo a kontinuita se trochu porušila, ovšem stejně člověk občas pozastavil a přemýšlel o příběhu a nebylo to něco, proč bych měla potřebu dát o hvězdu horší hodnocení. Příběh lidského utrpení, nacistické nestvůrnosti a nelidského chování k bližnímu svému je rozdělen tematicky do tří kapitol: Zloději a šlapky; Mapy a hadi a Led a popel, podle toho, jak příběh postupoval.
Lina měla perspektivu jako talentované děvče umělecké školy. Bohužel to, že Litva byla připojena k tehdejšímu Sovětskému svazu, ji a mnoho ostatních předurčilo k vystavení všudypřítomné smrti, nemoci, hladu, špíně, ztrátě, jaké my si ani neumíme představit. V podmínkách pracovního tábora na Sibiři zjistí, proč byla její rodina odvlečena. Snaží se spolu s bratrem a matkou přežít, její umělecké sklony ji dovedou do cesty nacistického vůdce, který je zaslepen sebeláskou a chce, aby jej kreslila. A i v těch nejtěžších chvílích měla naději a provázela ji láska. Lina si umane, že nakreslí vše, čeho byla svědkem, všechny zvěrstva konané na lidských bytostech, aby podala a zachovala svědectví pro ostatní. Je až k nepochopení, že i v současné době se najde někdo, kdo má tendence tyto příběhy zlehčovat, či snad s nedůvěrou vyvracet. A je důležité, aby se příběhy neustále dostávaly k veřejnosti, protože národy velmi snadno zapomínají a to vede k tomu, že jsou nuceni si historii opakovat!
Původní román jsem ještě nečetla, ovšem po dojmech z knihy jsem si pustila filmovou adaptaci z roku 2018 a taky vřele doporučuji.

Barevná komiksová adaptace slavného historického románu. Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera do jejího domova ale vtrhne sovětská tajná policie. Linu, jej... více

Komentáře (0)