Toho dne napadl sníh

recenze

Sněhulák (2012) / Roubas

S Harrym Holem jsem se do této doby potkal jednou a to v Austrálii, v Netopýrovi. Kniha se mi líbila, ale čekal jsem více, i když jsem věděl, že je Netopýr považován za nejslabší díl série. K urychlené četbě Sněhuláka mě přiměla návštěva kina, kde jsem filmového Sněhuláka doslova přetrpěl s pravidelným kroucením hlavy. Přál jsem si, abych za lístek býval vůbec nezaplatil, protože to, co se přede mnou na plátně odehrávalo, nemělo obsah a skoro ani formu.

Dost o filmu. Kniha je jeho přesný opak. Je komplexní a funguje dobře jako celek, bez slabších míst. Autor sice občas uhýbá a dává na odiv svůj všeobecný přehled, ale celkově si kniha udržuje na svůj poctivý rozsah slušné tempo.

V Oslu ze svého domu zmizí žena. Nebylo by to nic zvláštního, navíc podobné případy se většinou vyřeší do několika hodin, kdy se pohřešovaná osoba vrátí sama domů. Jenže před domem stojí sněhulák. Sněhulák, který má na sobě její šálu. Rozbíhá se vyšetřování, na které dostane Harry malý tým a s ním i novou kolegyni Katrine Brattovou, která je sama o sobě trošku záhadou. Objevení podobných případů zmizení z minulostí ukazuje, že se Harry snad konečně dočkal sériového vraha.

Harry Hole lidi táhne, protože nikdo nechce číst o detektivovi, který žije v domě s bílým plotem, velkým psem a těhotnou manželkou s dokonalým úsměvem. Lidi chtějí rozervaného alkoholika, který nespí, jeho osobní život se skládá v podstatě z bolestných vzpomínek a jehož jedinou šancí na oddálení sebevraždy je práce. Za největší plus jeho postavy považuju tu tenkou hranici mezi naprostou pracovní genialitou a fanatickou naivitou, kdy nevíte, jestli v jeho světě nejsou špatně poházené kamínky na cestě stoupou po sériovém vrahovi. Harry Hole je prostě ďábel a omotal si mě kolem prstu, stejně jako všechny ty zástupy fanoušků.

Udělat ze zimní dětské, ale i rodinné zábavy až hororový motiv je obrovská výhra v loterii. Sněhulák v knize děsí, objevuje se na mnoha místech a je jakýmsi symbolem zla, který vás zaručeně přinutí se podívat z okna, jestli vám tam taky jeden z vaší šálou nestojí.
Nemohu hodnotit vývoj postav napříč sérií, ale jejich vykreslení, ať už šlo o postavy nepostradatelné pro děj, nebo jen ty vedlejší, je vynikající.

Děj je vystavěný na několika postavách, u kterých tušíte, a autor se tím nijak netají, že do dění mají co říct a rozhodně s ním souvisí, ale netušíte, kdo z nich by mohl být vrahem, nebo jakou nakonec v celém příběhu sehraje roli. Navíc je čtenář kvalitně naváděn špatným směrem, takže ho čeká několik příjemných a velkých zvratů. Na druhou stranu si troufnu říct, že Nesbo čtenáře maličko podcenil, jelikož se na pachatele dá přijít poměrně brzo.

Výborně jsou vypointované některé motivy, které vám na začátku přijdou jako klasická omáčka k zaplnění stránek. Výborným příkladem je reportáž v rádiu o 15-20% dětech, které považují za otce někoho, kdo jím ve skutečnosti není.

Tak jako tak je Sněhulák jedna z nejlepších severských detektivek, které jsem zatím četl a dala by se považovat za učebnicový příklad, jak se to má dělat.

---

Sněhulák Jo Nesbø

Sněhulák je sedmou knihou volné série krimirománů, jejichž hrdinou je vyšetřovatel Harry Hole. Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krás... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---