Tajemství horkého léta

recenze

Oživlý kámen (2016) / Babouš

Louise Pennyová v knize Oživlý kámen vykresluje poslední roční období, které doposud nepředstavila - žhnoucí léto. Její koncept knižní série, v níž sledujeme obyvatele jedné vesničky během celého roku, je mimořádně originální jak námětem, tak provedením.

Autorka by klidně mohla zaklesnout do ustrnulého a nudného patetického maloměšťáckého stylu Vražd v Midsommeru (vražda každou neděli po obědě - akorát ke kafi!). Ona se však rozhodla to pojmout trochu jinak - jednak skutečně vykresluje obyvatele Three Pines, což se ve Vraždách v Midsommeru s výjimkou hlavního vyšetřovatele a jeho rodiny nikdy neděje, a jednak kromě líčení atmosféry malého zapadlého městečka velkou část knihy věnuje popisům zdejších lahůdek.

Gastronomické nebe ve spojení se zločinem, to je opravdu neotřelá kombinace!

Oživlý kámen hned od začátku sleduje inspektora Armanda Gamache na dovolené v odlehlém hotelu u jezera, kde se svou manželkou plánují strávit perné letní dny.

Jenže tu nejsou sami a mezi hosty hotelu, které kromě personálu tvoří jen členové jisté významné kanadské rodiny, jsou jisté staré spory, které pod pálícím sluncem vyjdou najevo. V podobě vraždy.

O zápletce už víc psát nebudu, ať máte motivaci knihu číst. Vykreslení charakterů i pochutin autorka zvládá. Slabinu vidím v rozvláčnosti děje, která možná bude vyhovovat členkám fanklubu Agathy Christie, ale mladším čtenářům, kteří jsou rozmazlení svižnými výbušnými thrillery, tolik ne.

A co mě na autorčině stylu nejvíc irituje je její líčení téměř až nadpřirozených sil, které jsou spjaty s určitým místem nebo postavou. Nemůžu si pomoct, ale myslím, že by to působilo mnohem víc - a překvapivěji, kdyby se držela chladných faktů.

Ale to jsou spíš drobné výhrady, navzdory nim je Oživlý kámen kniha, kterou by si neměli nechat ujít žádní fanoušci detektivek a Agathy Christie. Doporučuji ale začít hezky od začátku nejprve knihou Zátiší...

Komentáře (4)

Přidat komentář

---