Smrtící plavba na Ostrovy bohů

recenze

Ostrovy bohů (2023) 3 z 5 / Suzanne
Ostrovy bohů

Selly je rozená námořnice, ale uvízla pod velením kapitánky Rensy, která si z ní dělá poskoka. To nehodlá snášet, proto se rozhodne vydat za otcem. Plány jí ale překazí alinorský princ, který si najme jejich loď, aby ho tajně dopravila na Ostrovy bohů, kde musí vykonat pravidelnou oběť na posílení bohyně Barricy.

Před pěti sty lety spolu totiž bohové válčili a hrozilo, že zničí celý svět. Alinorský král Anselm svou obětí posílil bohyni Barricu natolik, že dokázala boha Maceana spoutat ve spánku. Jenže Macean sílí, hrozí, že by se mohl probudit, a Alinor a Mellacea se opět ocitají na prahu války. A Mellacea nehodlá dopustit, aby princ Leandr vykonal oběť, takže mu jsou v patách nemilosrdní zabijáci.

Selly je odvážná a rozhodná, má ostrým jazykem a trochu mrzutou povahou. Prince Leandra považuje za rádoby okouzlujícího, egoistického a lehkomyslného floutka, který životem proplouvá místo toho, aby řešil hrozbu války. Přitom i ona je vcelku sobecká a chce, aby všechno šlo podle ní. Postupem času ale zjišťuje, že v Leandrovi se skrývá něco víc.

Amie Kaufmanová píše čtivě a chytlavě. V příběhu nechybí dobrodružství na moři i na souši, akce, nebezpečí, úmrtí, ale také špetka humoru a romantiky. Ta se vyvíjí od počáteční nelibosti přes přátelství až k citům. Romantická linka navíc působí decentně a v příběhu nehraje prim. Amie Kaufmanová má stejně jako Selly sůl v krvi a ví, o čem píše. Scény na moři patří mezi ty nejpřesvědčivější – přímo cítíte houpání lodi, vítr šlehající do tváře a sůl na rtech. Při vytváření fiktivního světa se inspirovala první polovinou 20. století, což mě překvapilo. Očekávala jsem, že se bude inspirovat klasickými pirátskými dobrodružstvími, která se obvykle odehrávají mezi 16. a 18. stoletím.

V Ostrovech bohů se střídá vyprávění z pohledu pěti postav – námořnice Selly, prince Leandra, učence Keegana, rváče Juda a mafiánky Laskie. Hrdinové ani záporáci nejsou černobílí, mají své silné i slabé stránky, motivace a pochyby. Bohužel pět vypravěčů je na knihu o 380 stranách prostě moc, takže třeba Juda a Keegana nemáte šanci poznat. Největší problém jsem měla s tím, že mi nikdo nebyl vyloženě sympatický. V ději i v chování postav se vyskytují nelogičnosti a neuvěřitelnosti a romantická linka za mě taky úplně nefungovala. Tempo vyprávění je dost pozvolné a střídání jednotlivých vypravěčů ho ještě víc zpomaluje a tříští, takže mi trvalo se začíst.

Amie Kaufmanová je českým čtenářům známá hlavně jako spoluautorka Jaye Kristoffa, s nímž napsala originální sci-fi trilogii Akta Illuminae a klasičtější (a průměrnější) trilogii Aurora. V Ostrovech bohů se českým čtenářům představuje sama o sobě. Srovnání s Jayem Kristoffem, který žánr young adult fantasy či sci-fi dalece překračuje, Amie Kaufmanové ale příliš nelichotí.

Ostrovy bohů totiž spadají čistě do žánru young adult fantasy. V tomto žánru se řadí k mírnému nadprůměru a skrývají slušný potenciál pro další díly. A čekání na český překlad druhého dílu s názvem The Heart of the World, který má v anglickém originále vyjít v červnu 2024, bude po tom zvratu na konci opravdu dlouhé.

Komentáře (0)

Přidat komentář