Šílená

recenze

Kniha ve mě bude dlouho doznívat. Je to jedna z těch knih, které mi nejdou z hlavy. Je to silný příběh žen, který není tak dávný a přesto byl pro ženy opravdu hodně těžký. Co všechno si musely vytrpět, aby ukázaly pravdu a prosadily se v mužském světě.

Nellie Blyová je první ženská novinářka, která se prosadila jako žena. V menším městě ve kterém vyrostla, jenže po článcích o bídných podmínkách pro ženy v továrnách se rozpoutalo peklo a šéfredaktor jí nařídil psát jen ženský sloupek o módě a to jí nenaplňovalo. Chtěla svým psaním zachránit svět, udělat ho lepším.

Přesune se do New Yorku, ale tam jí žádné nakladatelství nechce přijmout. Ženy tuto profesi nevykonávají. Je pro ně nebezpečná. Nevzdá se, uzavře s šéfredaktorem sázku, že se nechá zavřít do blázince na Blackwellově ostrově. Předstírá duševně chorou a pokud napíše skvělý článek o tom, jak to tam chodí, dostane práci redaktorky, nikomu se tam nepovedlo proniknout.

Z těch hrůz, které tam Nellie v utajení prožívala s ostatními pacientkami, které mnohdy jako ona ani pacientakami nebyly, protože je tam nechal zavřít manžel, bratr, otecženy se z ostrova už většinou nevrátily. Ty které nebyly nemocné před nástupem, v 90% zešílely z chování personálu k nim a jejich otřesných léčebných metod a hrozného prostředí.

Mrazilo mě a jsem ráda, že je tato doba už za námi. Jen mě překvapuje, že tenkrát měli noviny nějakou váhu. Psali pravdu a když vyšel článek něco se hnulo. Dnes? Snůška nesmyslů a lží.

Komentáře (0)