Selekce aneb Takové třpytivé, blýskavé Hunger games

recenze

Selekce (2014) 5 z 5 / Jolilinka
Selekce

Selekce – svět princů, princezen, nabíraných šatů, třpytivých šperků, jídla, kolik hrdlo ráčí. Svět, kde máte všeho dostatek a ještě víc. Svět, kde máte jedinečnou možnost stát se budoucí královnou celé země – nehledě na to, odkud jste nebo jak vysoce jste postaveni. Stačí udělat dobrý dojem.

Ale ne abyste si mysleli, že je to tak jednoduché. Ani náhodou. Selekce je také jeden velký, nekonečný boj o srdce prince Maxona, ale především – ano, samozřejmě, o korunku. O titul královny. A jak správně Maxon poznamenal – někteří v tom bohužel nevidí rozdíl.

Příběh se odehrává v budoucnosti, v dystopickém světě po válce, v zemi zvané Illea, kde jsou lidé rozděleni do osmi kast. První kasta – to jsou ti nejbohatší šlechticové, kteří mají tolik majetku, že kdyby o většinu přišli, ani by si toho nevšimli. Žijí v paláci, netušíce naprosto nic o okolním světě. Druhá kasta – povrchní boháči, kteří nikdy nemají o nic nouzi. A tak dále a tak dále. Dostáváme se stále níže, klesáme po společenském žebříčku, míjíme třetí, čtvrté, páté, šesté, až se dostáváme k sedmým. Sedmá kasta – lidé, kteří věčně trpí hlady, mnohokrát hladem i umírají – majetku nemají ani dost na to, aby sami sebe uživili. Jsou nesmírně vděční jen za to, že vůbec mají střechu nad hlavou. A poslední osmí – bezdomovci, kteří nemají vůbec nic, nemají kde bydlet, každý den jich několik zemře hlady, zimou, dehydratací. A nikdo po nich ani nevzdechne.

Ale pak je tu také Selekce. Soutěž, do které se mohou přihlásit všechny dívky dokonce i ze sedmé kasty v rozmezí 16-20 let. Soutěž, do které se vylosuje pouze 35 dívek z celé země, a ty pak odjíždějí do paláce, kde soutěží o srdce prince Maxona. Ten postupně všechny dívky posílá domů, až zbydou jen tři – a z těch si zvolí svou manželku a budoucí královnu celé země. Pro většinu dívek je selekce životní šancí, nadějí na lepší život.

Právě do této soutěže se „omylem“ dostává America Singerová – dívka z páté kasty, která ovšem o titul princezny ani v nejmenším nestojí. Stát se královnou a vzít si prince by znamenalo vykašlat se na svou tajnou lásku Aspena, který je ještě o kastu níž než ona. I přes svou vůli se však ocitá ve třpytivém světě soutěže, který je naprosto rozdílný od jejího minulého života – všeho má dost, nikdy netrpí hlady a dostává se jí až přílišné pozornosti.

Princ Maxon je však docela jiný, než America předpokládala. Aniž to kdokoliv očekával, America s Maxonem tajně uzavře spojenectví – dohodnou se, že Maxon ji v selekci nechá, co nejdéle to půjde, protože každým týdnem, který dívky v selekci stráví, jejich rodinám dojde šek nesmírné hodnoty, který se zaručeně postará o to, že její rodina už nikdy nebude hladovět – a na oplátku za to se mu America stane dobrým přítelem a bude mu pomáhat ve výběru jeho budoucí nevěsty.

„A vy bojujete pro co?“
„Já jsem tady vlastně omylem.“
„Omylem?“
„No ano, tak nějak. To je dlouhá historie. Teď… tu prostě jsem. A rozhodně nebojuju. Já mám v plánu jen se dobře najíst, než mě vykopnete.“
America a Maxon, str. 107

Samozřejmě by to ale asi byla dost nudná kniha, kdyby to mělo zůstat jen takhle. Pro oživení knihy autorka začala vztah mezi Maxonem a Americou rozvíjet, načež se do ní princ zamiluje a America má velmi smíšené pocity. Koho si má vybrat? Aspena, nebo Maxona? A do toho se začínají ozývat Rebelové – lidé nepatřící do žádné kasty, kteří se nebojí na palác ani zaútočit.

Řeknu vám, že nejsem ten typ člověka, který by rád srovnával knihy a každého autora obviňoval z toho, že jeho příběh je pouze kradený a že stejný nápad měl někdo již před ním. Například u Divergence a Hunger games rozhodně zastávám názor, že každá kniha je úplně o něčem jiném. Ovšem u Selekce je to bohužel jinak. Tady, na Databázi knih, jsem jednou narazila na recenzi Selekce, která nesla název „Katniss v tyrkysových šatech“, a bohužel s tím musím souhlasit. Selekce je skoro slovo od slova okopírovaná od Hunger games, jen s tím rozdílem, že zde soutěžící nebojují o přežití, ale o srdce prince a titul královny a ostatní jeden po druhém neumírají, ale jsou posíláni zase zpátky domů.

Pro malou ukázku si udělejme takové obecné srovnání obou knih: Soutěž Hunger games – soutěž Selekce. Katniss, která se „omylem“ do Hladových her dostala – America, která se „omylem“ dostala do Selekce. Dvanáct krajů – osm kast. Milostný trojúhelník Katniss, Peeta a Hurikán – milostný trojúhelník America, Maxon a Aspen. Losování do Hladových her – losování do Selekce. Po příjezdu do Kapitolu úprava všech soutěžících a pak „módní přehlídka“ – po příjezdu do paláce úprava všech soutěžích a poté „módní přehlídka“. Soutěžící, umírající jeden za druhým – soutěžící, kteří jeden za druhým vypadávají a jsou posíláni zpět domů. Bohužel opravdu musím říct, že Selekce jsou prostě takové třpytivé, nemorbidní Hunger games.

Pak jsem také čekala, že když už se o selekci v knize mluví jako o „nelítostném boji o korunku“, budou všechny dívky muset plnit všelijaké úkoly, dělat nemožné věci, řešit složité hádanky a rébusy, aby se ukázalo, která z nich by byla nejvhodnější královnou. Místo toho mají tři komorné, které kolem nich v jednom kuse skáčou, a samotné dívky nedělají nic jiného, než že se přecpávají do syta, dělají rozhovory pro televizi a chodí na vycházky s princem. Ještě ke všemu mají přísně zakázáno jakkoliv fyzicky ublížit jiné soutěžící, a to opravdu jakkoliv – stačí dát jiné dívce lehký pohlavek a okamžitě končíte. A i přesto se najde dívka, která Americe dokonce roztrhala šaty a snaží se ostatní vyprovokovat k násilí, ale i tak si může dál užívat v paláci, protože nikdo není ochoten uvěřit, že by něčeho takového byla vůbec schopná.

Ale aby to nevypadalo, že knihu jenom pomlouvám. Selekce byla moc hezky a napínavě napsaná, Kiera Cassová dokonale vystihla každou postavu, děj, a navíc všechno popsala čtivým stylem. Ač je to přece jenom takové jiné Hunger games, děj byl zábavný a poutavý, a to i přesto, že předvídatelnější knížku byste sháněli dost těžko. Kdo asi mohl čekat, že právě America se dostane do Selekce, že… A kdo mohl tušit, že se do ní Maxon zamiluje… A když vám název posledního dílu naprosto přesně říká, jak kniha dopadne, totiž že America Selekci vyhraje, protože poslední díl se jmenuje První, tak si asi zkuste uhádnout, s kým zůstane, jestli s Maxonem, nebo s Aspenem.

Každopádně už se moc těším na druhý díl, Elitu, který u nás vyšel teprve nedávno :) Je to rozhodně fajn oddechové čtení, i s těmi všemi nedostatky, které má. Takže jestli jste váhali, zda si knihu přečíst, rozhodně to udělejte :) (Varování: jen pro holky).

Komentáře (0)

Přidat komentář