Psychopatický fanoušek?

recenze

Alice Quentin je emancipovaná, trochu složitá, ale rozhodně velmi zásadová psycholožka, jen s vlastními traumaty se příliš neumí vypořádat. A ve čtení v lidech značně pokulhává, navzdory svému povolání. Jedno je ale jisté. Má dokonalou schopnost ocitnout se v nesprávný čas na nesprávném místě.
Ale vezmeme to trochu popořadě. Alice má za sebou velmi traumatizující dětství, které nám ale nepředloží zcela jasně. Jakési otevřené vrátka si stále nechává, jakoby nám v některých příštích dílech chtěla říct něco víc. Každopádně z něj vyšla posílená, jen s mírnou nedůvěrou v muže. Jakýkoliv vztah je předem odsouzen k zániku, to jen aby jste věděli, s kým máte tu čest. Na druhou stranu nesmírně miluje svého bratra Willa. Tady je to trochu složitější, neboť Will trpí duševní nemocí a ve snaze si ulevit, se docela v hojném množství, oddává konzumaci drog. Bohužel, ty nejen že mu zastírají mozek mlžným oparem, ale jeho schopnost normálně žít je ještě víc omezena. Bydlí ve staré dodávce a k sestře se uchýlí pouze ve stavu nejvyšší nouze. A již od první stránky se zdá, že jejich dětství, plné bolesti, strachu, je oba ovlivnilo, jen každého jinak.
Nedaleko starého hřbitova Crossbones, je nalezeno mrtvé, zohavené tělo a způsob, jak mladá žena zemřela, se velmi nápadně podobá starým vraždám. Že by udeřil stejný pachatel? Nemožné. Neboť vraždící southwarská dvojice Ray a Marie Bensonovi již za své činy pykají ve vězení a Ray nedávno dokonce spáchal ve své cele sebevraždu. Tak tedy, že by se fanoušek jejich řádění rozhodl oprášit staré řemeslo?
Alice Quentin je policejním inspektorem Burnsem požádána o psychologický rozbor místa činu a právě tento krok se jí málem stává osudným. Zavražděných dívek přibývá, vše se neustále točí kolem starých vražd a vše nasvědčuje tomu, že opravdu jde o psychopatického napodobovatele. Dokonce i samotný Will se ocitá v podezření, neboť se šílenou vraždící dvojicí se kdysi znal a navíc je stále tak mimo, že jde o velmi snadný závěr. Ale kdepak, tak jednoduché to nebude, věřte mi.
Tak tohle mě ale doopravdy bavilo. Skvěle podané krimi, pro mě zcela neznámé autorky Kate Rhodes, si mě získalo doslova od první stránky. Není to jen bohapustá řezničina, omluvte ten výraz. Autorka se mnohem víc zabývá hlavní hrdinkou, až by se mohlo zdát, že samotný zločin trochu odsunula do pozadí. Ale vše prostě dává smysl a myslím, že právě toto byl záměr. Neboť na konci jsem se dočkala překvapivého odhalení, které jsem nečekala. Dokonale načasováno, dokonale překvapivé.
Jen doufám, že nakladatelé mají v plánu i její další knihy, neboť těch je v sérii s Alicí Quentin mnohem víc. A jsem si jistá, že najde nadšené čtenáře, jednoho ve mě už získala.

Komentáře (0)