Přímo hvězdná audiokniha

recenze

Šestnáctiletá Hazel, která trpí rakovinou, se jednoho dne seznámí s Augustem, který se ze stejné nemoci vyléčil. A jejich prvním setkáním začíná příběh, který není ani o rakovině ani o lásce, ale spíše o pohledu na život, smrt a všechno ostatní, co je kolem nás.

"Nejvtipnější smutný příběh" už dnes zná asi každý, ať už v knižní či filmové podobě. Hvězdy nám nepřály je kniha, které se podařilo vybočit z řady "rakovinové červené knihovny", stejně tak dobře jako ohromit, dojmout, rozesmát a rozplakat spousty čtenářů po celém světě. Autor se jako obvykle hodně soustředil na myšlenky, které vám zůstanou v hlavě a jen tak ji neopustí.

Pokud mě už nějaký ten pátek znáte, určitě jste si všimli, že Hvězdy patří mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec, a proto jsem nemohla odmítnout nabídku audioknižní verze k recenzi. Poslední dobou jsem audioknihám zcela propadla a musím přiznat, že právě tahle se výjimečně povedla.

Příběhem Guse a Hazel nás provází Matouš Ruml a Veronika Kubařová, která kromě Hazel namluvila i všechny ostatní role - pochopitelně mimo Augusta. Oba interpreti se své role zhostili velmi dobře, ačkoliv jsou o přece jen o něco starší než hrdinové, které mají představovat. I přes věkový rozdíl vyznělo vše dokonale autenticky a z příběhu bylo skoro slyšet všechno to červenání.

A když už se bavíme o červenání, měla bych také zdůraznit, že se interpretům podařilo do příběhu dokonale přenést všechny emoce, které do něj patří a dělají ho tím, čím je. Bez citů by Greenovo vyprávění stálo opravdu za málo, a proto jsem ráda, že vše vyznělo tak, jak mělo.

Ke krásnému zážitku přispívá také dobře vybraná hudba, která posluchače provází mezi jednotlivými kapitolami. Po většinu knihy se opakuje ta samá milá, klidná a trošku melancholická hlavní melodie, která všemu dodává správný šmrnc. Na druhou stranu už mi ale ke konci mírně lezla na nervy a uvítala bych, kdyby se melodie měnila vícekrát. Také by se mi líbilo, kdyby se hudba v příběhu objevovala častěji, než tomu bylo, protože jsem občas proposlouchala velmi dlouhou dobu, než se melodie zase objevila. Nevšimla jsme si ani toho, že by byla použitá nějaká hudba jako podkres pro mluvené slovo, ale to mi až tolik nevadí...

Ačkoliv má audiokniha skoro osm hodin, nezdálo se mi, že by se interpreti snažili příběh natahovat. Byla právě tak dlouhý, jak by měl být, a dokonce jsem si ani nevšimla žádných chyb (a kdyby tam byly, věřte mi, že bych si všimla!) nebo špatné výslovnosti, za což jsem upřímně ráda.

Příběhu své oblíbené knihy pochopitelně nemám co vytknout, stejně jako stylu psaní, úžasným postavám a myšlenkám. V této recenzi jsem ovšem chtěla zdůraznit především vynikající interpretaci, která mě dokázala rozesmát a rozplakat snad ještě víc než samotná kniha. A přestože bych uvítala víc hudby, těch necelých osm hodin poslechu rozhodně stálo za to a já se moc těším, až se k této doslova hvězdné audioknize zase někdy vrátím...

Celkové hodnocení: 5/5

Za poskytnutí recenzní audioknihy děkuji webu Audiotéka.

Komentáře (0)