Potřebujete informace o akromantuli, jednorožcích nebo hypogryfech?

recenze

Každý student Bradavic, školy čar a kouzel, se setkal s učebnicí Fantastická zvířata a kde je najít od Mloka Scamandera. V roce 2001 jsme dostali tu možnost poprvé i my, mudlové. A v roce 2017 si můžeme své znalosti fantastických zvířat osvěžit prostřednictvím rozšířeného vydání.

Nové vydání bylo doplněno o fantastická zvířata žijící v Americe (která jsme mohli vidět ve filmu Fantastická zvířata a kde je najít z roku 2016). Z nového vydání zmizela předmluva napsaná Albusem Brumbálem. Místo ní jsme dostali úvod od samotného Mloka Scamandera, který v něm vysvětluje, proč v původním vydání nebyla americká magická zvířata uvedena a taky nenápadně naráží na svou úlohu, kterou sehrál v dopadení zlého černokněžníka Gellerta Grindelwalda. (A čtenáře tak láká na další dvě pokračování filmu Fantastická zvířata a kde je najít, protože právě v nich bychom se měli o tom nebezpečném dobrodružství konečně všechno dozvědět.)

J. K. Rowlingové se i v prostém výčtu magických zvířat daří držet se svého typického stylu prošpikovaného chytrým slovním humorem. (A obzvlášť proto doporučuji číst poznámky pod čarou, které jsou ve všech učebnicích nejnudnější částí – s výjimkou Fantastických zvířat a kde je najít, kde jsou částí nejzábavnější.)

I v novém vydání jsme větší část textu dostali ve výborném překladu Pavla Medka. Pouze nové části – tedy úvod od Mloka Scamandera a doplněná americká fantastická zvířata – byly přeloženy Helenou Šváchovou a Petrem Eliášem, protože Pavel Medek zemřel v roce 2015. Snažila jsem se zjistit, jestli se doplněné části nějak liší od původního překladu, ale texty jsou natolik krátké, že jsem si žádného rozdílu nevšimla. A už po milionté jsme přemýšlela, kam Pavel Medek při překladu na ty názvy chodil? Sice někdo bude reptat, že jeho invence při překladu byla občas na škodu, ale já ho naprosto miluju. Protože, kdo by chtěl kelpie, když může mít hastrmance?

Nové vydání Fantastických zvířat a kde je najít už není koncipováno jako učebnice Harryho Pottera, takže se v ní nedočkáme (vandalských) poznámek v textu i všude kolem. Žádné škrtání, vtipné poznámky Harryho i jeho přátel Rona a Hermiony připsané na okraj, žádná šibenice prozrazující, čemu se Harry a Ron věnovali během hodin místo toho, aby sledovali výklad. Právě tyto poznámky mi jako jediné v novém vydání chyběly. Rozšířené vydání sice bylo o tyto humorné vsuvky ošizeno, ale zato se pyšní překrásnými černobílými ilustracemi zpodobňujícími (jak jinak) fantastická zvířata a celkově opravdu povedeným grafickým zpracováním.

Nastává otázka: Opravdu doma potřebuji i nové vydání? Pokud jste zapřisáhlým fanouškem Harryho Pottera, tak odpověď znáte. Pokud původní vydání Fantastických zvířat a kde je najít vlastníte, tak do toho nového asi stačí jen nakouknout. Pokud jsme ale až do dnešního dne Fantastická zvířata kde je najít ve své knihovničce neměli, tak si můžete vybrat, jestli víc oceníte první vydání s vepsanými vtipnými poznámkami, nebo to nové, krásně graficky provedené a s úžasnými ilustracemi. A pokud se nebudete moci rozhodnout, tak jste očividně zapřisáhlý fanoušek Harryho Pottera a potřebujete obě knihy.

Fantastická zvířata a kde je najít jsou pouze bestiářem, který logicky nemá žádný příběh a děj. Proto jsou určena především všem milovníkům univerza Harryho Pottera, kteří jsou vděčni za každý střípek (ať už v podobě knih nebo filmů) a pořád doufají, že i jim někdy přijde dopis s pozváním ke studiu v Bradavicích, přestože už na to dávno nemají věk. A neříkejte, že jste v Bradavicích nikdy studovat nechtěli. Nevěřila bych vám to.

P. S. A pokud vás zajímá, jak je to se slavnou příšerou z jezera Loch Ness, tak si přečtěte Fantastická zvířata a kde je najít – a budete v tom mít jasno:)

Komentáře (0)