Polská jednohubka zvaná Zapletení

recenze

Příběh začíná ve varšavském kostele, kde se pořádá zvláštní psychoterapeutické sezení které trvá několik dní, během něhož je jeden z účastníků zabit dosti drastickým způsobem. K případu je povolán státní zástupce Teodor Szacki, který pokrk byrokratických praktik a potácí se v manželství, které pokládá za stereotypní. Nový případ mu do cesty přivede mladou pohlednou novinářku, která by mu mohla zpříjemnit nudné manželství. Szackiho pátrání ho přivede k vraždě, která se stala před pádem komunismu, odhaluje tajemství, která by měla být zapomenuta. Kdo je vrahem? Někdo ze sezení nebo snad jde o někoho o kom se při sezení mluvilo?

Kniha Zapletení je prvním dílem ze série se státním zástupcem, který je hlavní postavou celé knihy. Příběh, který čtenářům autor představuje je ze současného Polska, autor u každé nové kapitoly přidává poznatky z politického dění až po počasí, což je něco s čím se zase tak často v knihách nesetkáte, ale autor má svůj vlastní styl psaní, který ho dokonale odlišuje od jiných autorů se kterými jsem se dosud setkala. Příběh vraždy za podivných okolností čtenáře dokonale pohltí, ale postupně místo toho aby se napětí a vyšetřování stupňovalo, tak nějak spíš stagnuje a plyne pomalu, protože se autor snaží čtenáře seznámit především s hlavní postavou příběhu, nikoli s policistou, ale se státním zástupcem, který jak se ukazuje je v Polsku nedílnou součástí každého vyšetřování.

Styl psaní není to jediné, co se odlišuje od jiných knih, protože i postava Teodora Szackiho nepatří mezi typické hrdiny thrillerů. Teodor je sympatický chlapík, který nemá žádné velké problémy v rodině, které by ho nutili navštěvovat hospodu, z jeho manželství se vytratila jiskra a stereotyp ho ubíjí, práce ho příliš neuspokojuje, ale dělá, co se dá, aby pochyby o své práci zadusil. Pomalu plynoucí případ, který se přesto stává čtivým, tedy pokud přistoupíte na autorovu hru.
Příběh nabízí celou řadu zajímavých témat ať už se jedná o konstelační terapie nebo o nahlédnutí do komunistické tajné služby. Případ to byl vskutku zapeklitý a velmi napínavý a závěr, no řekněme dost překvapující. Troufám si nazvat knihu Zapletení společenským románem s prvky dobré detektivky.

Zigmunt Miloszewski je dle mého autor, který si získá řadu čtenářů i u nás, samozřejmě až tehdy, co se o něm bude víc mluvit, protože ač já ráda navštěvuji všechny weby a blogy o knihách, ale dosud jsem se nesetkala s nikým, kdo by knihu četl a je to rozhodně škoda, protože by se o něm mluvit mělo, protože v detektivním žánru si své místečko určitě najde.

Komentáře (0)