Politicky korektní literatura nemůže být nikdy dobrá...
recenze
Vyhnání Gerty Schnirch (2009) / JanH
Je to smutné zjištění, ale za jeden z nejcharakterističtějších rysů současné české literatury považuji to, že se – ať už přímo či nepřímo – většina tvůrců snaží psát tak, jak se domnívají, že se to od nich očekává ze strany těch, kdo formují literární prostředí, rozhodují o knižních cenách a mají finanční a jiné prostředky, jak své oblíbence dostat na výsluní mediálního zájmu. Pokud si někdo myslel, že fenomén angažovaných, prorežimních umělců je věcí minulosti, že ve svobodné a otevřené společnosti k podobným excesům již nebude docházet, resp. že v oblasti literatury bude hlavním hodnotícím kritériem jen a pouze kvalita, ten se velice mýlil. Tendence psát na společensko-politickou objednávku jsou mezi dnešními autory patrné úplně stejně jako za dob socialismu.
Témata se změnila, ovšem podbízivost, úslužnost a ochota dát svůj talent do služeb mainstreamu a establishmentu zůstaly. Budovatelská, protiimperialistická, socialisticky-realistická klišé odvál čas, na jejich místo však okamžitě nastoupila jiná. Na pořad dne se zničehonic dostaly nové, prý nesmírně závažné společenské problémy, o kterých je nutno psát – údajný rasismus naší společnosti, nerovnost pohlaví, rómská otázka, boj za práva homosexuálů atd. A našlo se dost „inženýrů lidských duší“, neváhajících na tuto hru přistoupit a skákat tak, jak píská literární vrchnost, úzce spojená s tou politickou. – Po tomto teoretickém úvodu se nyní pokusím o konkretizaci právě řečeného, přičemž jako příkladem si posloužím knihou Kateřiny Tučkové s názvem Vyhnání Gerty Schnirch.
Problematika tzv. poválečného vyhnání německého obyvatelstva, resp. jednostranné a politicky korektní informování o ní, je téma, patřící v současnosti k těm, která jsou literárními bossy nejžádanější a nejvíce honorovaná. Jinak řečeno – ten, kdo se tady osvědčí a napíše tu nejvíce sebemrskačskou knihu o „vině Čechů“ a „ubohých německých ženách, které i s dětmi musely...“, má vyhráno. Tedy ve smyslu zajištěné popularity doma i v cizině, sklízení literárních ocenění atd.
O vyhnání Němců z poválečného Brna, o kterém román Kateřiny Tučkové pojednává, se na sudetské straně často hovoří jako o tzv. Pochodu smrti, přičemž počty obětí jsou mnohdy až absurdně zveličovány. Historická pravda je taková, že jej zorganizovali a provedli dělníci z brněnské Zbrojovky, kteří se tímto pseudorevolučním činem snažili zakrýt fakt, že po celou okupaci vyráběli pro Němce špičkové zbraně. Šlo tedy o akt pomsty ze strany úzké skupiny lidí, s níž neměli obyvatelé Brna ve své naprosté většině nic společného. Tuto základní skutečnost ovšem autorka nijak nezohlednila, ačkoli svůj román představuje čtenářům jako založený na historických faktech.
I z jiných indicií je zřejmé, že při psaní knihy bylo u Tučkové přání otcem myšlenky. O tendenci převyprávět historii podle dnešních klišé svědčí např. to, že vycházela z dopisů a svědectví Němců, o jejichž objektivitě lze odůvodněně pochybovat. Některá vyjádření Tučkové pak působí až komicky – cituji z rozhovoru na jejích webových stránkách:
„Mnohem zásadnější pro mě bylo zjištění, že němečtí obyvatelé žili v mém nejbližším okolí v Brně, v ulicích jako je Bratislavská, Stará, Francouzská nebo Spolková. A že jejich vysídlení je důvodem, jak tyto ulice vypadají dnes. Po jejich odsunu se do nich totiž nastěhovali lidé, kteří k místu ani k domovu v něm neměli žádný vztah, brzy odešli do nově vystavěných panelových domů na sídlištích, které je nalákaly na ústřední topení, a do starých bytů v klasicistních domech byli umístěni Romové, kteří tu kouzelnou čtvrť ovládají dodnes. Neprotestuji, i díky nim má ten kus Brna nezaměnitelný genius loci. Ale jak by to místo vypadalo, kdyby tam mohli zůstat lidé, kteří v těch domech žili po generace?“
Co k tomu říci? Domy ve zmíněných ulicích v samém středu Brna patřily za války k těm nejluxusnějším a byly obývány německou smetánkou – rodinami gestapáků, nacistických stranických funkcionářů a příslušníků SS. Nezmíněno zůstává i to, že brněnské gestapo bylo v Protektorátu pověstné svou brutalitou, s níž potlačovalo sebemenší projevy odporu. Hrad Špilberk sloužil jako obávané vězení, Kounicovy koleje pak byly brněnskou obdobou Pečkárny, včetně mučíren a nekonečných poprav.
Je škoda, že se Kateřina Tučková s těmito skutečnostmi neseznámila důkladněji, stejně tak jako s protičeskými provokacemi německých obyvatel Brna a okolí v čase před 15. březnem 1939, resp. s jejich aktivní účastí na zatýkání a transportu Židů z brněnského nádraží do Osvětimi. Literatury, věnující se této odvrácené straně „hodných brněnských Němců“, není málo. Co třeba Zítra bude líp od Zdeny Kaprálové? Autorce, která vystudovala gymnázium na brněnské třídě Kapitána Jaroše, bych chtěl rovněž připomenout, že právě na této ulici se nacházel sběrný tábor pro brněnské Židy...
Kateřina Tučková rozhodně není špatná spisovatelka, naopak – v našich poměrech jí určitě patří místo mezi těmi nejlepšími. A ve Vyhnání Gerty Schnirch – čistě formálně posuzováno – své literární kvality na řadě míst přesvědčivě demonstruje. Základní směřování knihy, jímž je mystifikace a překroucení historie, ji však apriori devalvuje a fakticky řadí mezi pokleslou, protože až příliš okatě angažovanou literaturu. Má toto Kateřina Tučková zapotřebí?
Komentáře (35)
Přidat komentář
Tak jsem si přečetl tuto bohatou diskusi a nestačím se divit. Vede se opravdu diskuse o angažovanosti umělců, o korektnosti? Obávám se, že o diskusi většina účastníků nic neví. Hájí si svůj názor, ale nediskutují.
Já osobně si myslím, že veškerá literatura, beletristická i odborná, pokud má přežít takříkajíc věky, musí vycházet z pravdy. A v tomto smyslu souhlasím s výhradami JanaH. Se všemi, které uvedl. Možná si Tučková zajistila přízeň politkorektorů, její motivaci - a zda to byl záměr - neznám a nebudu o něm polemizovat, možná ji budou Němci nějakou dobu oslavovat, ale nakonec i oni, až poznají reálnou pravdu, pozvednou káravý prst, budou-li stát o pravdu. Osobně jsem byl knihou nadšen, ale jakmile pominulo okamžité nadšení, zesilují se výhrady k některým faktům a jen kroutím hlavou. Při současných snahách o přepsání historie se bohužel tak výborná autorka řadí k oněm přepisovačům, Orwellovým Winstonům.
S odsunem Němců souhlasím.Němce z českého pohraničí nelituju, to oni pomáhali ze všech sil válku a vše, co se v ní dělo, rozdmychat, násilí a zvěrstva, je jejich vina i to, co se po válce stalo jim, To by se fakt nestyděli, zůstat ve vsích a městech, kam se nevrátily německé oběti? A podívat se do očí sousedům, které o pár let dříve samo vyháněli?
Nechápu tvrzení autora recenze, že dělníci vykázali Němce z Brna, aby se rehabilitovali. Dělníci chodili do práce, mnozí i ve Zbrojovce byli nasazení na práce - co podle autora měli dělat?: měli se nechat postřílet na dvoře továrny:? a pekaři náhodou vinu nenesli? švadleny? holiči?úředníci?
Němci by,i odsunuti a patrně si na nich lidé i zchladili žáhu . nechválím to, ale nelituju je, měli by to vyčítat jen sami sobě,. Četla jsem dokonce, že i říšští Němci tu a tam pomohli vojenskému zběhovi, uprchlíkovi z nucených prací nebo dokonce z koncentráků, zejména na konci války sudetští Němci nikdy (podrobný výklad jejich chování je v některém z článků Václava Vlka staršího na Neviditeném psu).
Narodila jsem se v pohraničí, ne jihomoravském, ale severočeském. Moje matka učila v pohraniční škole, chodily tam rozličné děti, dítě židovky, která počala s německým vojákem . hlídačem v lágru. syn Ilji Pravdy, což bylo přijaté jméno Josefa Šoupala, atentátníka na Aloise Rašína (mimochodem, zabýval se prý kaligrafií a velmi krásně synovi popisoval obaly sešitů), děti ženy, která se, aniž by o tom věděla, po válce provdala za nacistického válečného zločince, který se zde pod falešným jménem ukrýval, měla s ním děti, on pak byl dopaden a popraven...v naší cukrárně prodávala prý Věra Ferbasová..nikdo tehdy odsun nezpochybňoval nikdo nevyšel s názorem, že je to špatně, Kdo seje vítr, sklidí bouři, to si měli Němci uvědomit dříve. Navíc, antifašisté, smíšené rodiny, a ti, za něž se jejich čeští spoluobčané zaručovali, odsouvání nebyli, ale fakt je, že někteří šli za rodinami do Německa dobrovolně.
Všechny ty pláče jsou jen tím, před čím varoval už prezident Beneš, jen ty příslovečné dva prstíčky
Dalšími prstíčky - nebo snad celou rukou jsou ty paměti vojáků wehrmachtu nebo i SS, z nich ta ušlechtilost jen kape, a když už sloužili na východní frontě, ta zima, to utrpení od východních hord, kdo by je nepolitoval.
Já sama bych jistě podala jídlo německému děcku nebo ženě v té době - ale já sama s nimi nemám osobní účty a musela bych ten chleba mít. Ne všichni ho po válce měli.
Podle mne je špatně soudit dnes z naší napapané současnosti, činy lidí, kteří za války trpěli, měli i své mrtvé, a vzkypěl v nich vztek, nechválím je za to, ale musím říci, že se jim nedivím. . Od sudetských Němců, kteří čsl občanství ztratili ne při odsunu, ale když se přihlásili k říši, jejímu občanství, jsem neslyšela sebekritiku, jo, pardon prý existuje nějaká organizace odsunutých, kteří považují odsud za bolestivý leč oprávněný postup čsl, orgánů...ale je-li to pravda. nevím.
Takže i já se přidám
za 1.odkaz o pochodu do Pohořelic,ale hlavně o tom,jak to prý bylo ve Zbrojovce:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%BD_pochod_smrti
Jak už tady někdo píše,tak i já,když jsem knihu četla,jsem nikde nenarazila na to,že by
Tučková prostřednictvím Gerty Němce obhajovala.
Jen tuto část brněnských/jihomoravských/ dějin popsala z opačné strany
Ze strany,která zatím nebyla tak běžná.
Hlavně,že k loňskému kulatému výročí konce války vyšlo opět mnoho knih o koncentračních
táborech.To je totiž téma,které je trhákem pořád,pořád po něm bude poptávka pořád dostává nějaké ocenění.
Málokdo totiž dobrovolně napíše něco z té opačné strany,protože pak na něj hodně lidí kouká skrz prsty.
Mj.spousta Němců byla odsunutá jen proto,že měli uvedené v dokladech německé občanství,
někteří 350 let bydleli např. blízko Znojma,přišli sem po třicetileté válce a nikoho z české strany po 2.světové nezajímalo,že s Hitlerem nesouhlasili.Dům,který si postavili/nikomu násilně nesebrali/jim zabavili a zavřeli do tábora.
A o této straně je taky potřeba psát.
Souhlasím s Lectorem. Nejen recenzent, ale i autorka recenzované knížky má právo na názor. U beletrie přece nemusí být na škodu autorův subjektivní pohled. O problematice odsunu se dá diskutovat a zrovna takové knížky mohou v té debatě sehrát roli. Jak jsem psala v komentáři ke knížce, je pravda, že nebýt Mnichova a okupace, nebylo by odsunu. Jenže znamená to, že máme zavírat oči před tím, že se při odsunu děly i věci, které nejsou účastníkům zrovna ke cti? Je jasné, že dnešní pohled na kolektivní vinu je jiný, než pohled před 70 lety. Přitom vůbec nejde o sebemrskačství Čechů a adoraci odsunutých Němců. Tučkové možná lze vyčítat jistou schematičnost některých postav (odsunuté Němky a starousedlíci na straně dobra a zlí zlatokopové osidlující pohraničí) , ale rozhodně se nedá říct, že by zastírala zločiny fašistů. .
Mě trochu zarazila jiná věc. Zvláštní recenzentova logika: knížka nerezonuje s mým názorem, tudíž je politická korektnost špatně a knížka je špatná.
A poslední věc. Jane, je to Vaše třetí recenze na knížku, kterou jsem četla. Moje hodnocení je ve dvou případech úplně jiné než Vaše. A u třetí knížky jsem shovívavější než Vy vzhledem k žánru. Ale recenze mě natolik zaujaly, že už mám přichystanou knížku, které jste dal 5*. Takže pište recenze dál.
»MarkétaLore: Gratuluji. Dosud posledním klasickým polyhistorem byl tuším Leibnitz.
Lectore, já jsem na vysoké škole absolvovala zkoušku např. z- psychologie, sociologie, matematiky, angličtiny, chemie, zoologie, systematické botaniky, fyziologie rostlin, atd atd. maturovala jsem z Matematiky, češtiny, sadovnictví ovocnářství, a když mi bylo 6, absolovovala jsem na svoboďáku taneček se skupinou folklorních tanců, aby to bylo kompletní. !!!
Budu pokračovat v diskusi, i když mnohým už nejde o diskusi o knize. Budiž. Projevy některých diskutujících, respektive diskutující jako takové, hodnotit nebudu. Nemám k tomu patřičné vzdělání, přestože mám zkoušku z psychologie a sociální psychologie. Myslím, že je primárně zbytečné debatovat o tom, zda odsun Němců byl nebo nebyl oprávněný. Nemám pocit, že by to někdo zpochybňoval a nezpochybňuje to ani Tučková ve své knize. Ten kdo ji četl, si toho musí být vědom.
Budu reagovat na jednoho jediného uživatele, a to na autora recenze:
Jane, já jsem Vám (za to tykání se omlouvám, měl jsem za to, že jsme si kdesi tykali) právo na Váš názor neupřel a myslím, že je to v mém předchozím příspěvku zřejmé. Jen jsem podotknul, že takovými recenzemi či názory si člověk koleduje o to, aby s ním lidé polemizovali. A o to jde. O korektní výměnu názorů.
To, co bylo mým ústředním tématem, je poukázání na skutečnost, že zatímco svoji recenzí bojujete proti politické korektnosti, sám se ji domáháte, a to tak, že autorce knihy vytýkáte, že se zaměřila na jedno téma, které Vám neladí, namísto toho, aby pojednala o násilí všech stran zúčastněných v tom velkém konfliktu a mnoho let před tím. Chcete, aby psala vyváženě. Přitom velmi dobře víte, že k tomu literatura není.
No a co, že jsou v Brně tisíce domů, v nichž žily oběti Německých zločinů? Je tam bezpochyby i spousta domů, v nich žily oběti komunistických zločinů. Tučková nepsala studii o demografickém a urbanistickém uspořádání Brna pod vlivem zločinného jednání jednotlivých režimů. Vybrala si jedno konkrétní téma. Že píše jednostranně? Myslím, že na to odpověděl kralika v příspěvku předem mnou a já jsem se to také snažil zdůraznit. Tučková Němce neobhajuje, neobhajuje esesáky. Kdo chce, ten to v textu najde. Tučková se ptá, zda události musely proběhnout tak, jak proběhly.
Osobní dovětek: Nejsem odpůrcem odsunu Němců. Princip kolektivní viny tehdy byl asi jediný možný vedoucí k rychlému obnovení státnosti. Ale nejsem také příznivcem nalhávání si do kapsy, že Češi jsou holubičí povahy. Budeme-li všichni jen stále uplatňovat ono oko za oko, budeme všichni brzo slepí. Ostatně někteří diskutující se do tohoto stavu už dostali.
Tak nevím... Knihu jsem nedávno četl a pod dojmem komentářů tady na stránkách jsem čekal tu obhajobu Němců... Tu, o které se dokonce občas píše, že je dobře zaplacenou sudeťáckou propagandou. Na to jsem byl vážně vzědav. Jenže. Četl jsem a četl...a pořád nic, až jsem knihu dočetl... A pořád nic. Skoro mi teď připadá, že jsem jediný kdo nic takového neviděl. Gerty mi líto nebylo a nepřišlo mi, že by mi autorka podbízela abych ji litoval. Psalo se tam o hrozných věcech z české strany, psalo se tam o hrozných věcech z německé strany... Padni komu padni. Vždyť jejímu bratrovi ani na smrtelný posteli nebylo líto vyhlazování Židů, na kterém se rád a aktivně podílel... Proto mi přijde, že tahle kniha bouří vody jen tématem, ne tím co v ní nakonec je.. S tím souvisí i to, že tu diskutují i tací, kteří knihu ani nečetli... Takže asi tak...
spíš potvrzujete , že jste sprostí a neumíte diskutovat, a souvislosti vám nedochází. hezký den.
já v rámci diskuze radím, ať si koka, siena a další jdou poplakat na rameno nechutnýmu tlustýmu Berndu Possetovi, On pak přijede a bude chtít po čr prachy za nemovitosti po němcích , ačkoli to bylo dohodnuto v rámci poválečných kompenzací, jiné jsme ani nedostali. Nejdřív vám ale radím, ať si zjistíte po kom je váš barák. Ať se pak nemusíte divit, kdyby na to stát neměl a vy museli dávat ze svého. Já například bydlím ve vesnici kde byla skoro půlka lidí odsunutá. A taky vám radím, naučte se slušně chovat. :-) ale jinak v poho. já se na vás nezlobím, nevíte co činíte.
Marbo, sám vidíte, že ani toho bavení nejsme schopni. Takže to poučení těžko přijde...
Siena : bavit ano ( psát, filmovat ). Poučit se. Ale tím to končí. Jakékoli omluvy jsou zcestné. Jak se mohu já ( ročník 90 ) omlouvat či litovat odsunu ?
MarkétaLore: To jsou smutné názory. Sepsání této knihy byl od paní Tučkové očividně potřebný počin.
MarkétaLore, "kvalita" Vašich komentářů je sama o sobě velmi výmluvná. Takže poznámka, že nebudete urážet, je zcela zbytečná. A také by možná bylo dobré, když se tak ráda pasujete na ochranitelku českých hodnot, věnovat se více českému jazyku. Píšu to s plným vědomím, že sama se chyb dopouštím. Koka nezakazuje diskuzi, ta ji, jak ji tu známe, nesmrdí. Diskuzí ale není volání po více mrtvých, po věšení lidí. To je přesně to, co píše ve svém komentáři.
Marbo, ano děly se špinavosti. Neměli bychom ale zůstat u "taková byla doba". Měli bychom se umět bavit i o těch, ne radostných, obdobích našich dějin. Zvláště, když velmi rádi posuzujeme optikou dnešní doby, s naším poznáním, chování a konání lidí v dobách dávno minulých.
tak poslyš názor odpadu- i kdyby jich umřelo 100x tolik, rozhodně si nezačnu sypat popel na hlavu, tak jak je mi vnucováno. Měli jsme na to právo začali si. umřelo jich kolik jich umřelo, jen mengele jich zabil víc, ale to je asi v poho
MarkétaLore: " Kdybyjich cestou umřelo 100 x tolik bylo by to pořád ok. měli jsme na to právo."
Netušil jsem, že na této stránce působí takové lidské odpady :(
Recenzi chválím, pokládám ji za vyváženou.
Nikoli však recenzovanou knihu, jež se ani příliš nesnažila skrýt snahu o manipulaci při formování názoru na tuto etapu našich dějin.
Pokud přijmout kolektivní vinu za formu vyhnání sudetských Němců, pak tedy nutno připustit kolektivní vinu odsunutých Němců za aktivní podporu Hitlerova postupu, a ne adorovat domněle mučednické gesto přiznáním provinění...
Nebudu tu urážet. Koka usměrňuješ tu autora článku? Proboha proč? Zakazuješ diskuzi? Svobodné vyjádření názoru ti smrdí? A ještě k tomu , to tedy přeješ Autorce pěkné věci. Strýček tom je mezi negry v Americe nadávka, a já se jim ani nedivím. (napsala bych černoušky, ale vzhledem k tomu že černoušek je pro lidi jako profesor kohout rasistický výraz, tak píšu negr, snad je to v poho) kniha celkově je dnes už vyprchalá , nedala bych ji ke čtení ani dítěti. nekvalitní, zdlouhavá , hysterická. Přečtěte si radši Mé srdce pohřběte u wounded knee. a nebo přelom.
Honzo, jsem za Vaši recenzi velice rád, protože jste velmi trefně uhodil hřebíček na hlavičku. Nenechte se odradit komentáři, které zpochybňují Vaše názory. Pojal jste tu knihu naprosto správně, tedy v rovině, jak může působit na čtenáře její obsah, resp. jednostranné vylíčení daných událostí. Snaha formovat názor čtenáře jedním směrem je v knize nepřehlédnutelná. Kdo to nevidí, vidět prostě nechce. Probouzet v dnešních generacích stud za nepříjemné události, které jim jsou vnucovány jako nesmazatelné dědictví, je směšné o to víc, když se nebere v potaz širší kontext. Nemáme důvod na sebe pohlížet s hanbou, protože naše jednání bylo následkem, nikoli příčinnou. Je to kauzální vztah, na to by se nemělo zapomínat, natož to zpochybňovat. Přeji Vám mnoho zdaru při psaní dalších recenzí.
Děly se svinstva, taková byla doba. Babička pochází ze Zlatých hor, zažila odsun v roce 1938. Slušných lidí co zahynuli je mně líto, ať padli na libovolné straně. Rozhodně není bez zajímavosti, že ta největší zvěrstva často páchali bývali přisluhovači okupantů ( viz třeba u nás v Ostravě ). Ale odsun Němců mi příjde jako správné rozhodnutí.
ps : knihu jsem nečetl
JeneHá - ta špína, ten hnus, ty rozmáznuté sračky a jejich nevětratelný zápach, které jste svou "recenzí" vyvolal v tvorech, jako je MarkétaLore a jí podobní, ty ulpívají i na vás. A nedělejte, že "až tak jste to nemyslel". Zabijáci, kteří se radují, když beženců na cestě umírá 100 x více, než by mohlo, tady už byli a jsou tady zas! A vy jim čistíte pěšinku!
Rozdmýcháváte ty nejhnusnější myšlenky a nedovidíte za roh. Jistě si pomyslíte, že přeháním. Ne, nepřeháním. Zkuste si přečíst třeba tohle http://www.databazeknih.cz/knihy/ja-ne-24995, nebo některou z tisíce jiných knih, které popisují nebo alespoň epizodně zmiňuji, jak malé, nenápadné ještě pořád liberální a otevřené názory na "běžné otázky zájmů obyčejných lidí" vyšlapávaly cestu zlu, vraždění, nenávisti. Seznamte se s příběhy, jak pilní nebo ambiciozní nebo jen prostě hloupí novináři potřebovali svými články zaujmout a ani nedohlédli, kam to až povede.
Tpiuji, že možná ani K. Tučková neví, že její kniha za pár desetiletí bude pravděpodobně tím, čím byla kdysi Chaloupka strýčka Toma nebo Jak zabít ptáčka pro americkou společnost - tedy knihou, o níž se až zpětně, po mnoha letech dá říct, co přinesla ne v literární oblasti, ale svým společenským dopadem, kterého se povedlo dosáhnout jen díky tomu, že autorky šly proti proudu.
zdravím, knihu ani komentáře jsem nečetla, četla jsem tvoji recenzi a mluví mi z duše. Nečtu mladé autory a už vůbec ne ty české. Nečtu knihy o odsunu. Nenávidím to sebemrskačství, nenávidím kolaboranty - povětšinou ty z prahy- že--- co se snaží překrucovat dějiny. Je smutný že tu mluvíme jen česky- mohla jsem třebys mít i dva rodné jazyky nebýt beneše. (Jsem z Brna)A to otvírá spoustu cest. Jsem ale moc ráda, že kromě cikánů na našem území nežije nikdo- tedy žádná menšina zatím- kdo by nás v případě nebezpečí zradil. A za to třikrát sláva. to že šli , to bylo to jediné dobré řešení. Krize ukázala , kde jsou němci doma.a tak šli domů. Kdybyjich cestou umřelo 100 x tolik bylo by to pořád ok. měli jsme na to právo. zradili nás zabili spoustu čechů. švarcenberk se bude smažit v pekle v jednom kotli s Havlem. Omlouvám se ale toto je můj názor a jiný být nemůže.
Lector
Připadá mi, že si nerozumíme. Autorka má samozřejmě právo vybrat si téma, jakož i způsob, jak o něm pojedná. Ovšem čtenáři zase mají právo si utvořit vlastní názor, co ji k vybrání právě takového tématu a právě takového pohledu na něj vedlo.
V Brně jsou tisíce domů, v nichž byli lidé zatčeni a následně popraveni v Kounicových kolejích nebo v koncentrácích. Tučková ovšem mluví o jiných domech – o těch, v nichž po celou válku žili prominentní Němci, jejichž osud ji tolik dojímá. Mluvil jsem s řadou brněnských obyvatel, kteří Protektorát zažili a přiznám se, že dovedu pochopit to, co se po válce dělo. Neschvaluji násilí, ale viděl jste třeba film Stará puška? Jeho hrdina je, z pohledu dnešního práva, několikanásobný vrah, a přesto je postavou jednoznačně kladnou a sympatickou. Na dnešním Moravském náměstí stál tzv. německý dům, který Brňané po válce holýma rukama zbourali – byl to snad čin kulturního barbarství? Proč Francouzi zbourali Bastilu? Jistě, čas hojí rány a tak se dnes už nepostupuje zbrkle a např. se přemýšlí, co udělat s kultovním místem SS na Špilberku – má se to zničit nebo uchovat?
Když do Brna přijel Hitler, vítali ho bez výjimky všichni Němci jako svého zachránce a spasitele. Určitě ho vítali i ti, kteří po válce zažili vyhnání. Byli to právě sudetští Němci, proti kterým musel zakročit dokonce Heydrich, protože požadovali okamžité „přesídlení“ Čechů z Protektorátu. Německé zločiny se s několika českými poválečnými excesy nedají vůbec srovnávat.
Autorka si vybrala téma, které si vybrala – jaké důvody ji k tomu však vedly, o tom raději mlčí nebo přichází z podivnými, stěží uvěřitelnými teoriemi. Já si o tom myslím své...
JanH také napsal
Thriller, jaký tu už dlouho nebyl!
Oppenheimer – Americký Prométheus: Nenechte si ujít tento skvost literatury faktu!
Román Zločin a trest v novém překladu a bibliofilském provedení je významnou literární událostí!
Chybí vám v domácí knihovně "connellyovka" Zrušený rozsudek? Nezoufejte, je tu 2. vydání!
Protinacistický odboj na Těšínsku nesmí upadnout do zapomnění!
»Hobo: Po vašem vstupu přehodnotím svůj pohled na dílo Stokera, Lovecrafta, ale třeba i takového Andersena.