Podaří se zabránit Pádu všech neřádů?

recenze

Turnajová kletba se hroutí a hrozí, že zabije všechny zbývající šampiony. Těm nezbývá nic jiného než spárovat Dominanty s Relikviemi a kletbu prolomit, pokud chtějí krvavý turnaj přežít. Jenže někteří neřádi pořád touží vyhrát.

Briony Thorburnová chce zlomit turnajovou kletbu a zachránit všechny zbývající šampiony, takže se spojila se svým bývalým přítelem Finley Blairem a kamarádkou Isobel Macaslanovou.

Isobel zjistí, že kletbotvůrce Reid MacTavish chce získat vysokou mágii pro sebe, a je mu jedno, že za to šampioni zaplatí životem. Isobel si uvědomuje, že Reid ví o Turnaji víc než kdokoliv jiný a mohl by jim pomoct, jenže to v žádném případě neudělá dobrovolně...

Gavin Grieve nevěří, že by šlo turnajovou kletbu zlomit a krvavý souboj přežít. Pokud chce vyhrát, tak ale nejdřív musí přijít na to, jak zrušit kouzlo, které z něj odčerpává životní mágii. Jenže k tomu potřebuje pomoc svého úhlavního nepřítele Alistaira Lowea.

Alistair potřebuje turnaj vyhrát a získat vysokou mágii, protože jedině tak může udržet svého bratra Hendryho mezi živými. Jenže se nejdřív musí zbavit kletby, která ho s každou spáchanou špatností zabíjí. A jeho nepřítel Gavin Grieve tvrdí, že možná existuje šance, jak se kletby zbavit...

V Pádu všech neřádů nechybí morální dilema hrdinů, snaha přežít, akce a souboje, nelehká rozhodnutí, řada intrik a překvapivých zvratů. Jádrem duologie jsou ale postavy, jejich vývoj, vnitřní rozpory a vztahy ve všech možných podobách – ať už se jedná o spojenecké, přátelské, sourozenecké a rodinné nebo romantické vztahy.

Amanda Foody a C. L. Herman v Pádu všech neřádů kladou větší důraz na romantiku než v prvním díle. Vývoj vztahů ale rozhodně není prvoplánový a mě upřímně nadchnul. Autorky opět ukazují komplikované a toxické rodinné vztahy a jejich vliv na děti. Více prostoru dostávají také nesnadné sourozenecké vztahy, které jsou svými rodinami poznamenány.

Amanda Foody a C. L. Herman v prvním díle My všichni neřádi dokázaly, že píšou velmi čtivě a chytlavě a že téma smrtícího turnaje pojaly osobitě a netradičně. Trefně vykreslují, jak se z souboje na život a na smrt může stát mediální cirkus a výnosný byznys a taky se dotýkají fenoménu, že ženy prostě milují zloduchy.

V prvním díle My všichni neřádi jsem si natolik zamilovala postavy a jejich vztahy, že jsem ani neregistrovala případné nedokonalosti v ději či magickém systému. V Pádu všech neřádů už to tak úplně nefungovalo. Některé situace a problémy se vyřeší až moc snadno nebo autorky nevysvětlí, jak k tomu vlastně došlo. Hrdinové se taky občas chovají mírně nelogicky a v ději jsem v vnímala určité mezery a nedotaženosti.

Tahounem ale není magie ani turnaj, ale postavy a komplikované vztahy, a ty jsou ještě zamotanější, překvapivější a propracovanější než v prvním díle. Takže ve výsledku jsem z Pádu všech neřádů nadšená, a společně s prvním dílem se právem zařadí mezi deset nejlepších knih, které jsem v roce 2023 přečetla.

Komentáře (0)