O dvanácti sexy měsíčkách

recenze

Calendar Girl 1 - Leden, únor, březen (2016) / Babouš

Pohádku o dvanácti měsíčkách, ve které se chudák Maruška musí vypravit uprostřed zimy pro jahody, znají v Česku všichni. Nevím, jestli ji zná i americká spisovatelka Audrey Carlanová, ale zápletka knihy Calendar Girl mi ji trochu připomněla. Je tady hlavní hrdinka, která musí sehnat milion dolarů – a 12 sexy mužů, kteří ji k tomu mají dopomoci. Brak? Toho nejvyššího kalibru.

Mia je chudá holka. A když se její otec v kómatu dostane do nemocnice, musí do konce roku sehnat milion dolarů, jinak ho lékaři odpojí a on zemře. O nelítostnosti amerického zdravotnického systému už bylo napsáno mnoho, ale o uvěřitelnosti této zápletky mám stejně pořád jisté pochybnosti.

Mia má štěstí, že je krásná. Samozřejmě „ne tím typickým způsobem“ – žádná hlavní hrdinka v dnešní době nemůže být krásná „typickým způsobem“ ať už to znamená cokoliv. V Calendar Girl to znamená, že má velká prsa a zadek (jaká hrůza! Hlavní hrdinka si kvůli tomu div nepřijde méněcenná), protože „typická kráska“ je podle autorky vychrtlá modelka z obálky Elle.

Rozhodne se proto přijmout nabídku své nóbl tetičky, která vlastní agenturu zprostředkující služby luxusních společnic. Tetička Miu pošle na depilaci, epilaci (je v tom rozdíl?), ke kadeřníkovi, nechá jí ušít sexy oblečení a Mia se tak změní v ještě větší krasavici a může začít vydělávat.

Tetička jí na každý měsíc v roce naplánuje jiného společníka a za každý měsíc si účtuje sto tisíc dolarů. Pokud by s ní muži chtěli mít sex, musejí si hezky připlatit – tohle je kapitalismus, pánové!

Jako prvního klienta Mia získává atletického surfaře Wese, který se věčně prohání po vlnách u břehů Kalifornie. Je to hezoun s pořádným penisem a ještě k tomu je to dost bohatý hollywoodský scenárista, který ji věčně vodí po večírcích s celebritami. Nevím, mám dojem, že to autorka v knize vysvětlovala, ale stejně jsem nepochopil, proč tenhle dokonalý adonis potřeboval placenou společnici, když se z něj soudě dle popisu všem ženám podlamují kolena…

No to je jedno, samozřejmě se do sebe s Miou zamilují a on jí ten potřebný milion dolarů dokonce nabídne! Hrdá Mia však odmítne s tím, že si ty peníze musí vydělat sama. A tak následuje samec číslo dvě, věčně nadržený francouzský umělec ze Seattlu, který na mě působil jako slizoun, ale s Miou je to k sobě přitahuje od samého začátku. Tady už moje pozornost ochabovala jako pohlavní úd po aktu.

A pak třetí krasavec, sportovec/podnikatel s italskými rysy, který světu tají, že je gay. Tohle byla trochu zajímavější zápletka, ale nakonec z toho vyšlo tak šílené klišé, že jsem měl chuť knihu zaklapnout hned na místě.

Jenže jsme u jádra problému – kniha je tak čtivě napsaná, že i když si moc dobře uvědomujete, že je to šílená blbost, prostě musíte číst dál. Mám z knihy rozpačité pocity. Nejedná se o žádný literární klenot (naopak!), ale svoje čtenáře – hlavně tedy čtenářky – si to stoprocentně najde. A kdybych byl žena, určitě bych hodnotil líp.

Komentáře (10)

Přidat komentář

---