Návrat do dávných vzpomínek

recenze

Kathryn Taylorová není na knižním poli žádnou novinkou. Má za sebou již ságu Panství Daringham Hall, kterou rovněž, jako Léto divokých květin, vydává nakladatelství Moba. Takže pokud jste její předchozí knihy četli a zaujaly vás, pevně věřím, že už máte za sebou i její nejnovější knihu. Nicméně pokud ne, pak doufám, že vám v tom pomůže moje recenze.

Příběh pojednává o ženě Zoe, která se jednoho dne vydává na místo, kde před čtrnácti zažila jak svoji největší lásku, tak zároveň i svou nejhorší noční můru. Na tom místě jí zemřel bratr, dosti otřesným způsobem a ona se z toho vlastně nikdy za těch čtrnáct let, co žila mimo Cornwall, nevzpamatovala.
Doma před návratem se dozvídá strašnou zprávu.

Trpí nemocí, kterou již dříve onemocněla její matka a po které, když ihned nezačne s léčbou, nemusí přežít ve stavu, v jakém je zvyklá žít. Nicméně, ona se rozhodne zariskovat. Neřekne svému otci ani svému snoubenci, co jí je a vydává se po stopách nevyřešené záhady. Smrt jejího bratra totiž nebyla nikdy objasněna.

Co čert nechtěl, v Cornwallu se objevuje i Jack. Zoeina velká láska. Zprvu to vypadá, jako kdyby se Jack posunul dál, ale ve skutečnosti tomu tak není. Zoe se vlastně nikdy nikam neposunula, akorát v sobě všechny ty myšlenky utlumila, pozastavila je, udělala z nich takříkajíc časovanou bombu. Nebo je to tedy alespoň můj pocit.

Ono taky, když někomu, s kým jste před lety chodili, neřeknete, že jste zasnoubení, má to svůj důvod. Buď je tím důvodem to, že jste si úplně lhostejní a rozešli jste se ve zlém nebo se pořád milujete a rozešli jste se vlivem okolností takovým způsobem, že jste se vlastně nikdy docela nerozešli.

Ne že by se Jack posunul a neudělal přesně to samé, co Zoe. Až na to, že on všechnu svou lásku přetvořil na zlost. Nenáviděl Zoe, že ho opustila, že odešla z Cornwallu a že s ním neodjela do Kanady. Kdyby odjela, všechno by bylo úplně jinak. Ono je to v životě tak vždycky. Vybíráme si cesty, po kterých se vydáváme a občas prostě zahneme tam, kde jsme neměli.

Ze Zoe se stala mocná žena. Stala se společníkem v rodinné firmě jejího otce. A život šel po smrti jejího bratra dál. Jenže když to tak vezmeme, vyměnila lásku za peníze a to nečiní dobrotu. Ano, je moc hezké mít peníze, ale když vás nikdo nemá rád, jsou vám k ničemu.

Na druhé straně příběhu však stojí Zoeina dávná kamarádka Rose. Sestra Jacka, která Zoe nechala bydlet ve své chatě a ona ji naopak nechala bydlet ve svém honosném sídle, které ji však její otec nutí prodat. Jenže ona ten dům pořád bere jako vzpomínku na svého bratra a prodat ho nechce. Rose se téměř po svém příchodu do domu Zoe Bevanové setkává s jejich rodinným právníkem Simonem.

A přestože má Rose děti, hraje si před ním na bezdětnou ženu. Protože si říká, o co jde, že jo. Chce zažít flirt, nějaký obyčejný románek, který nemůže pokračovat, jelikož ona ví, že zase odjede do Cornwallu. A taky ví, že muž jako on by ji pustil k vodě hned, jak by zjistil, že má děti. Ona se v Londýně mezitím musí setkat se svým ex manželem kvůli alimentům. Což samozřejmě odkládá, protože kdo by chtěl něco takového řešit se svým ex, který ji navíc podvedl a se kterým už nechce mít nic společného.

Rose a Simon se do sebe samozřejmě zamilují a Rose začíná litovat, že Simonovi lhala. Jack a Zoe také postupně obnovují svůj vztah. Z mého pohledu mě mnohem víc bavila linie s Rose a Simonem. Jack a Zoe na mě působí jako Ross a Rachel - ti dva zaručeně budou spolu. Kdežto druhá strana příběhu na mě působí spíš jako Monica a Chandler, které jsem v přátelích milovala. Takže pokud se mě zeptáte, která část je lepší, definitivně ta, kde se objevuje Rose a Simon spolu.

Každopádně, abych svoji recenzi nějakým způsobem uzavřela, tak musím říct, že se mi kniha četla dobře, líbily se mi postavy, které autorka v knize vytvořila a líbí se mi, jak celý příběh zakončila. Sice jsem jistou věc začala předvídat už tak padesát stránek před koncem, ale okolnosti kolem toho jsem netušila, takže jsem po dočtení zůstala celkem mile překvapená.

Pokud máte rádi knihy od Kathryn Taylor nebo rádi sledujete příběhy od Rosamund Pilcher, tuhle knihu vám mohu doporučit. Když jsem totiž Léto divokých květin začala číst, vzpomněla jsem si přesně na příběhy typu Rosamund Pilcher a u toho jsem zůstala až do konce.

Za poskytnutí výtisku k recenzi opravdu moc děkuji nakladatelství Moba.

Komentáře (0)