Můj bratr (můj otec)

recenze

Jana Kippo, ale vlastně bych měla napsat janakippo se vrací do své rodné vesnice. Vzpomínky, které měly zůstat hluboko ukryté, mohou opět vyplouvat na povrch. A taky se tak začne dít. A my jsme toho chvílemi až nechtěnými svědky.
Způsob, jakým je v knize zacházeno s interpunkcí (nevyskytuje se) a slučování slov v případě jmen či názvů obcí, jen dokresluje pocit, který po prvních stránkách z knihy máte.
Severské nevlídné počasí jakoby odkapávalo z každé strany, kterou otočíte. Fyzicky cítíte chlad, vlhké místnosti jakoby se usídlily i u Vás doma a Janino vyprávění Vám nedá přestat.
Člověka napadají pokorné až vděčné myšlenky na vlastní dětství, kdy Vám rodiče a nejbližší okolí vytvořili kruh jistoty a bezpečí.
Domov byl místem, kde jsme se měli rádi, bylo nám teplo a lidé nás pohladili, když bylo potřeba.
Strašně bych to přála i hlavní hrdince, pro kterou rodina představovala boj o holé přežití.
Autorčin styl nemusí vyhovovat každému, ale pokud vydržíte do konce, něco ve Vás se navždy změní.

Syrové rodinné drama plné vášně i napětí. Švédská literární senzace. Jana Kippo se vrací na rodný statek na severu Švédska. Kdysi odsud utekla poté, co její bratr napadl otce lopatou. Bratr se nyní upíjí k smrti a matka po mrtvic... více

Komentáře (0)