Když se pravda dostane ven, tak to bolí

recenze

Mám pocit, že poslední dobou čtu hodně knih, v nichž hraje velkou roli pravda a lež. Po výborně napsaném thrilleru Pravda a jiné lži jsem teď přelouskal nejnovější román Harlana Cobena s jednoduchým názvem Cizinec. Úplně to nutí obě knihy lehce porovnat...

Zatímco Pravda a jiné lži od německého autora Saschi Aranga patří k tomu nejoriginálnějšímu, co jsem tuhle zimu četl, Cobenův Cizinec je psán víc mainstreamovým stylem. Chci podotknout, že to podle mě není špatné. Harlan Coben je autor, který má šanci oslovit mnohem větší publikum, protože píše čtivě a zábavně. Sascha Arango napsal knihu spíš pro fajnšmekry, již si oblíbí spíš fanoušci noirového žánru a ti, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, jeho styl je hloubavější a pochmurnější.

Když někdo umře v knize Harlana Cobena, je to jako smrt v detektivce Agathy Christie – musí tam být, protože posunuje děj kupředu. Coben kvůli tomu občas působí chladnokrevně až bezcitně. Zatímco smrt v Pravdě a jiných lžích vás zasáhne rovnou u srdce, protože Arango smrt i té nejméně důležité postavy prožívá jako by to byl někdo, koho znal.

Co se týče konfliktu pravdy se lží, Cizinec a Pravda a jiné lži stojí přesně na opačných stranách pomyslné barikády. Zatímco Pravda a jiné lži varují před lhaním a zamotáváním se do výmyslů a nesou poselství, že pravda je jednodušší, Cizinec upozorňuje, že život prožitý ve lži je milosrdnější a méně bolestivý. S čím víc souhlasíte, to je na vás.

Po knihách Šest let a Chybíš mi v Cizinci Harlan Coben opět výborně popisuje hlavní postavy – a to i ty záporné. Tenhle autor prostě umí popsat i záporáka tak, abyste s ním soucítili a chápali, proč to všechno dělá.

Oproti předchozím knihám mi ovšem v Cizinci přišla zápletka už trochu předimenzovaná. Když v thrilleru Šest let po lásce svého života i navzdory ozbrojeným gangsterům pátral univerzitní profesor vybavený pouze iPhonem, přišlo mi skvěle ujeté a ta nerealističnost mi ani nevadila. V Cizinci není nic, co by se stát nemohlo, ale že by se to stát mohlo, je zhruba stejně těžko uvěřitelné.

Ale Harlan Coben si tyhle nedostatky vynahrazuje tím, jak dobře umí psát. Má svůj archetyp muže ve středním věku (který vystupoval i v knize Šest let), který se musí potýkat s problémy, na které není připravený ani vybavený, a tenhle postup mu funguje. Možná proto, že sám je muž ve středním věku. Coben dokáže i do těch nejvážnějších chvilek propašovat vtípky, narážky, vtipná přirovnání, která vám prostě na tváři narýsují úsměv.

Abych to shrnul… Cizinec je napínavý a důkladně promyšlený thriller. Dobře napsaná kniha, ale rozhodně ne autorova nejlepší. Ovšem vzhledem k tomu, že Coben patří mezi špičku současné thrillerové tvorby, je to pořád něco, co stojí za to přečíst.

Komentáře (0)