Je to láska nebo je to něco jiného...

recenze

Edenin život v Portlandu není ideální. Má své problémy i starosti. Portland je malé město a pro holku, která by možná chtěla v životě objevit trochu dobrodružství a zapomenout na pár nepříjemných momentů, které se jí denně připomínají, je téměř jako klec. Má ale svou nejlepší kamarádku které může a s radostí svěří všechno. Má také svoji maminku, kterou nade všechno miluje a otce, kterému nikdy nezapomene, že je pár let předtím velmi nepříjemně opustil.

Shodou náhod tentýž otec, který Eden i její matku opustil, chce, aby u něj Eden strávila letní prázdniny. Přece jenom oproti Portlandu je Santa Monica trochu jiný svět a Eden se nejen proto rozhodně jet. Pozná novou rodinu svého otce, její nevlastní mamku a její tři nevlastní bratry. To ale ještě neví, že nejstarší z bratrů je někdo, ke komu by mohla kdy cítit více než jenom náklonnost nevlastních sourozenců...

Jedna z pěti nejúspěšnějších knih Velké Británie přišla k nám do Česka s velkým očekáváním. Dívka, která se na letní prázdniny přistěhuje ke svému otci, který ji a její matku opustil. Už jenom léto samo o sobě zavání nějakým pořádně sladkým a hřejivým letním románkem. Nicméně Estelle Maskame přichází s romancí takového druhu, která je nejen nečekaná, ale také hodně zapovězená.

V knihách se o zapovězené, někdy až zakázané, lásce mluví často. Zběhlý čtenář už dobře ví, že na takových příbězích se vždy něco najde a láska je jak čtenářův, tak spisovatelův denní chleba. Někdy to s láskou vyjde, někdy ne. V každém případě ale láska znamená něco jako úspěch. Ať už je to láska klasická, k domácímu mazlíčkovi, knize nebo třeba sourozenecká láska. S jednou takovou sourozeneckou láskou si Maskame trochu pohrála. Přetvořila lásku mezi dvěma teenagery do takových rozměrů, že v hodně případech až skoro bere dech. Že by to bylo tou zapovězeností? Nebo snad tím, jak možná jednou skončí?
Nicméně co u někoho znamená jednoznačný úspěch, se někdy může proměnit v přesný opak.

Víš, že tě miluju? je jednoznačně kniha s potenciálem, proto jsem se od začátku snažila jí dávat jednu šanci za druhou. Když už jsem ji chtěla navždy odložit s pomyslným hastagem a nápisem nedočteno, řekla jsem si, že možná, když si přečtu ještě pár kapitol, dostanu se do toho. Dávala jsem šance, dokud jsem nějaké měla a musím říct, že i přes všechnu neumírající naději jsem DIMILY sérii nepřišla na chuť. Některá témata v knize, mimo onu lásku a trápení, léto a slunnou Santa Monicu, jsou velmi důležitá a závažná. Nicméně myslím, že podaná jiným způsobem by vyzněla o hodně jasněji. Estelle se snažila dát dohromady různé problémy potomků i rodičů, jenže dohromady z toho ani jedno nevychází se zaslouženou pozorností. Jako čtenář jsem měla při čtení pocit, že jsem se snažila soustředit úplně na všechno, což v konečném závěru vyšlo tak, že jsem se nesoustředila vůbec na nic. Podle mého názoru je Eden poměrně plochá postava a chování jejího nejstaršího nevlastního bratra Tylera bylo až přespříliš rebelantské, vulgární a jednoduše jsem ho nedokázala uchopit v užším kontextu. Teenagerovské contemporary knihy mi nevadí, moc ráda je čtu. Víš, že tě miluju? je ale i na mě trochu příliš. Věřím, že čtenář ve věku tak 15 let si tuto knihu užije mnohem více, i když si myslím, že z chování některých postav by si měl brát jenom pramalý nebo vůbec žádný příklad.

Z mého původního očekávání mě tudíž čekalo vesměs zklamání a opravdu si myslím, že u nás se do TOP 5 nejoblíbenějších YA knih/sérií všech dob nedostane.

Komentáře (0)