Čtyřsetstránkový esej o nenávisti, svůdnosti lži a střetu kultur
recenze
Turecké zrcadlo (2016) / LucieBenesova
Při čtení českého překladu Tureckého zrcadla čtenáře po celou dobu provázejí pocity navštěvování už známých míst. Dobrodružný historický román a zároveň nesmírně precizně napsaný čtyřsetstránkový esej o nenávisti, svůdnosti lži a střetu kultur ukazuje, že síla této knihy není v tom, že autor říká nutně věci nové - ale že je dokáže říkat nově. Román složitě uspořádaným způsobem, ale mistrně, popisuje osudy Maďarů v 16. století. To vytváří jakousi Ariadninu nit vedoucí čtenáře labyrintickým uspořádáním románu, čtenář prochází evropskými dějinami daného období a autor mu nepostřehnutelně podsouvá paralely se současností. V takto monumentální a vyzrálé podobě - v níž se kromě řady vzrušujících příběhů upozorňuje na mimořádně široké pole možných důsledků bujení nevázaných interpretací - jde o vskutku impozantní dílo.
Maďarský spisovatel Viktor Horváth se narodil v roce 1962 v Pětikostelí (Pécs), na tamější univerzitě vyučuje historii a literaturu, krom toho překládá z angličtiny, španělštiny a němčiny. Debutoval v roce 2004, je autorem několika knih, za svůj impozantní historický román Turecké zrcadlo obdržel v roce 2011 Cenu Evropské unie za literaturu.
Kniha uvádí čtenáře na dobrodružnou cestu Maďarskem 16. Století, kdy toto území ovládala Osmanská říše Sulejmana I. Román popisuje situaci, kdy Maďaři museli žít mezi dvěma protichůdnými světy, Osmanskou říší a Habsburskou monarchií. Autor skvěle vykresluje dobové reálie, sledujeme, jak Pětikostelí pomalu proměňuje svůj evropský ráz a stává se světem Pohádek tísíce a jedné noci. Po ulicích kráčí velbloudi, na stromech rostou meruňky a datle, lidé chodí do tureckých lázní a nad městem se tyčí minaret mešity. Sledujeme svět Maďarů očima tureckých okupantů. Čtenář pozoruje proměnu známého světa v exotickou a cizí krajinu.
Kniha ale nebude zajímavá pro toho, kdo hledá intriky a všelijaké milostné pletky kolem sultánova dvora, případně mezi uherskou šlechtou před bitvou u Moháče. Autor má rozsáhlé faktické vědomosti o době a jejích aktérech a umí psát. Nestaví ale na příběhu, spíše na atmosféře doby, překvapuje úplně novými závěry, např. uherský král se podle něho neutopil v bažinách u Moháče, ale byl úkladně zavražděn. Sultán má s Uhrami svoje záměry, mají být zásobárnou potravy, až potáhne na Vídeň, nechce je proto materiálně vyždímat a zničit. Vzdáleně autor přístupem k historickému materiálu připomíná našeho Zikmunda Wintra. Je ovšem mnohem barvitější, už vzhledem k prostředí, v němž se jeho příběh odehrává. Také pohled na sultána a jeho okolí je vrstevnatější, zajímavější. Stručně řečeno: Viktor Horváth nenapsal tuctový historický román, na jaký jsme zvyklí.
Komentáře (6)
Přidat komentář
Zdá se, že kniha je již v prodeji, viz http://www.vetrnemlyny.cz/nakladatelstvi/knihy/395-Turecke-zrcadlo
LucieBenesova - recenzi jsem si dobře přečetla, ale ani nadšená recenze ani ještě nadšenější ohlas petrolin na ní nic nezměnily na faktu, že ještě teď (29. 12. 2016 v 19:49) je v DK u knihy informace, že "ještě nevyšla a měla by vyjít 30.12.2016". Pro jistotu jsem si teď z té obrazovky udělala "print-screen" - pro případ, kdybyste to nedohledala a musela bych vám to dokazovat :=)
Knihu bych si ráda přečetla, to teritorium a ta problematika mě zajímají. Ale nemohu si jí přečíst, protože a/ ještě nevyšla, b/ nemám už chuť si jí přečíst, protože jí na DK vychvalují dva "jakože běžní čtenáři" dřív, než je běžným čtenářům dostupná, což v mých očích značí jediné: marketingovou manipulaci.
Je zvláštní, že provozovatel DK nepřipustí, aby se u knihy, která ještě nevyšla, zveřejňovaly jakékoliv komentáře, a přitom připustí, aby tady byly na nevydanou knihu recenze. Copak je, Dane, nějaký zásadní rozdíl mezi rubrikami Komentáře (u knihy) a Komentáře u recenze?
Kniha už je k dispozici, já ji četla v elektronické verzi. Údaj na DK neodpovídá skutečnosti. Petrolinovi jsem ji sama doporučila. Chceme takto upozornit na opravdu dobrou knížku a zároveň podpořit nakladatelství Větrné mlýny, které docela dobře známe. Koka by si mohla recenzi nejdříve přečíst. A pak možná i knížku. Pokud by mě ta knížka nezaujala, nepsala bych na ni recenzi. Ať si udělá každý obrázek sám. Tím spíš, že DK není jediný zdroj.
Už tady máme recenzi i nadšený ohlas dalšího čtenáře v komentáři pod ní, a přitom ta kniha má vyjít - dle údajú v této DK - až za dva dny. Zavání to spíše marketingovým puchem manipulace, než službou "čtenáře čtenářům". Škoda. Kvůli takovým příapdům důvěřuji příspěvkům na DK čím dál méně.
Konečně zase jednou historický román, který bere dech. Maďarsko 16. století, Turci v Pécsi. Vyprávěno perspektivou tureckého okupanta, tureckého šlechtice a důstojníka. Jak promitivní se Evropa jeví příslušníku rozvinutější civilizace. Jak tohle jednou začnete číst, nepřestanete. Mimořádná věc.
Kniha vyšla v 2011, tak bylo dost času, aby si jí přečíst, třeba v cizím jazyku, což jsem i já s pravou příjemností už před několika lety udělal - není tehdy potřeba odsuzovat lidí a recenzenti za čtení, anebo vydavatelství za prý agresívní marketing. Děj je dobrodružný a zárověň dává zajímavý pohled do dějin evropských dějin: Maďarsko z uvnitř Turecka...