Tmavé stěny Willardu přehled

Tmavé stěny Willardu https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493894/bmid_tmave-steny-willardu-1mW-493894.jpg 5 1022 1022

Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

What She Left Behind , 2013


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tmavé stěny Willardu. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (341)

Ctenar1202
03.05.2024 4 z 5

Celý příběh v knize je od začátku do konce čtivý, ale rovnou se přiznám, že mě historická linka bavila víc. Metody a péče, která byla poskytovaná pacientům Willardu byla šílená. Lidé byli zavření v klecích, přivázaní, sloužili k léčebným pokusům. Ve Willardu bylo špatně úplně vše. Hygiena, strava, prostředí, personál. Neumíme si představit, jak šílené to muselo být. Představa, že zde byli zavření i lidé, kteří by v dnešní době fungovali zcela normálně, možná s nějakým omezením, je opravdu hrozná. Příběh v knize nemá žádná hluchá místa, ale pravda je, že mě současná linka zpočátku moc nebavila, protože na mě byla moc, puberťácká? Prostě parta studentů a jejich problémy, které mě upřímně moc nezajímaly. Ale jakmile se Izzy pustila do pátrání po Clařině osudu, byla i tato linka čtivější. Konec mě mile překvapil, možná jsem ho takový očekávala. Je napsaný s velikým citem.

Ivanule
01.05.2024 5 z 5

Tak tato kniha mě naprosto dostala!!! Otevřela jsem ji a nemohla odložit, četla se naprosto sama:) Příběh Clary,který se odehrává od roku 1929, který byl pro dívku
její doby daleko složitější než v dnešní době, kdy za ni rozhodovali rodiče a její slovo dá se říct nic neznamenonalo, mě hodně zasáhl i tím,co všechno si poté,co neuposlechla svého otce,musela prožít....A potom máme příběh Izzy, která si ve svém životě taky neprožila zrovna radosti od jisté doby a poté si musela projít z jistého důvodu pěstounskými rodinami, až nakonec vše vyústí v závěr, který je ...


Vampucha
27.03.2024 4 z 5

Příběh sledujeme ve dvou časových linkách. V přítomnosti z pohledu skoro 18 leté Izzy, která žije u pěstounů a díky práci nevlastní matky se dostává do již uzavřené psychiatrické léčebny. Probírají se společně s dalšími pomocníky starými kufry, aby připravili v místním muzeu vzpomínku na zdejší pacienty. Přitom narazí na kufr Clary a její deník. Izzy nenachází klid a snaží se o Claře zjistit víc.
Druhá dějová linka je právě z pohledu Clary, odehrávající se ve třicátých letech minulého století, a to byla čirá beznaděj. Několikrát jsem knihu chtěla odložit a nedočíst, ne proto, že by byla špatná, ale z té bezmoci, smutku a zoufalství.
Clara je mladá zamilovaná dívka, ale bohužel rodiče její výběr neschvalují. Aby dostala lekci, nechají ji zavřít do léčebny a tímto krokem se Clara dostává do koloběhu, ze kterého se může jen velmi těžko vymanit.

Všichni víme, že léčba duševně nemocných lidí byla dlouho velmi neprobádaným uzeným, jemně řečeno. To, že se zkoušela nějaká léčba, je jedna věc. Ale to, jak s pacienty zacházeli je věc druhá. Bohužel, taková byla doba a nelidské podmínky a přístup zaměstnanců už nezměníme. Mohlo to být nevědomostí, ale určitě se v tom bezcitném zacházení někteří i vyžívali, o tom nepochybuji. Autorka právě prostředí a chování zaměstnanců i pacientů vystihla velmi dobře. Asi bych odpustila, že si půjčila léčebné metody z jiných období. Ale chybělo mi lepší vysvětlení, proč se doktor choval, tak jak se choval? Co rodiče Clary, proč v určitý moment nezasáhli nebo naopak, proč se chovali, jak se chovali? A kdo zdědil poměrně velký majetek? Možná jsou to detaily, ale mně to prostě chybělo.

I přesto, že jsem měla ze začátku problém se začíst, bylo to svým způsobem velmi čtivé. Zprvu mě víc bavil příběh Izzy, její minulost a to jak se snažila pátrat po Claře, později už to byl spíš příběh Clary. Nicméně je to tedy opravdu depka.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Tmavé stěny Willardu v seznamech

v Právě čtených12x
v Přečtených1 321x
ve Čtenářské výzvě181x
v Doporučených143x
v Knihotéce441x
v Chystám se číst706x
v Chci si koupit139x
v dalších seznamech11x