Tma pod srdcem přehled

01.05.2024

Tma pod srdcem je velmi vydařené pokračování slovanské fantasy Světla nad močálem. Lena se vrací do Temného Navu, aby z Ostrova neviňátek odnesla duši nenarozeného dítěte. V Kostějově království ale mezitím vyrostl nový temný bohatýr Dušemor, který se pro mě stal úplně nejlepší postavou knihy. Ostatně perfektně psychologicky propracované postavy a jejich vývoj je autorčinou silnou stránkou, jak už prokázala u předchozího dílu. Příběhová linka je opět velmi zdařilá, ačkoli tentokrát jsem trochu bojovala s celkově pomalejším tempem. V polovině knihy se objevil geniální zvrat a ke konci knihy pak naprosto dokonalé využití všech poruch, které autorka hlavní hrdince nadělila. Tam mi, přiznávám, i slzička ukápla. Vůbec celá kniha na mě vlastně působí jako taková temná pohádková alegorie. Už u prvního dílu jsem si nebyla jistá, jestli není Lena opravdu psychiatricky nemocná a všechno se jí jen nezdá. Doufám, že to nebude pointa následujících dílů, protože jinak mě asi @lucie.ortega.navratilova zastřelí puškou Baby Jagy, která vždycky trefí cíl Přestože objektivně knize vážně nemám co vytknout, na mě je přece jen moc pohádková. Přestože zde nechybí akce, všechny dramatické scény se velmi rychle vyřeší a tím pádem se jako čtenář ani nestihnu napnout. Ale vzhledem k tomu, že se jedná tak trochu o žánrový mix, určitě bych obě knihy doporučila všem fanouškům romantické fantasy, protože ve Světlech nad močálem a Tmě pod srdcem naleznete krásný příběh v nevšedních fantasy kulisách, hluboké myšlenky, sarkastické dialogy i skutečnou, uvěřitelnou romantiku.

15.03.2024

Jestli se vám líbil první díl, tak druhý je o několik stupínků výš. Velký vliv na to dle mého má krásně zapracované psychické rozpoložení hlavní hrdinky a jak se se svými klacky pod nohami více čí méně vyrovnává, jak se snaží žít.
Opět jsem si užila krátké úvahy (?) na začátku každé kapitoly, které nutí k zamyšlení nejen nad následujícím dějem, ale i v životě. Ne jednou jsem si pokývala hlavou, že s tím naprosto souzním.
Celkově za sebe mohu říct, že Tma pod srdcem nabízí možná a trošičku míň mystična a fascinace zasazení do světa slovanské mytologie, ale o velkou dávku víc rozpracovaných charakterů, jelikož se v příběhu motá prvek lidských emocí zasazený právě do drsného prostředí toho nejtemnějšího z temného. Vždy mě v příbězích nadchne úvaha nad tím, co by se stalo, kdyby byl někdo schopný prostě vypnout emoce.
Takže za mě naprosto perfektní příběh. Krásná nevtíravá romantická linka, která se udrží v uvěřitelných mezích i vzhledem k okolnostem (a ano, dojde i na to, že láska občas nedává smysl, ale opět je to pojato uvěřitelně). Témata jako rodičovství či psychické zdraví a to celé zaobalené do slovanské mytologie s kapku hořkosladkým závěrem, kdy je čtenáři naservírován fakt, že při cestě ke štěstí je většinou potřeba něco obětovat. Víc takových promyšlených knih, prosím.