Osemsto míľ po Amazone přehled
Jules Verne
Joam Garral bol farmár na iqitotskej fazende (farme). Mal ženu Yaquitu a deti Manoela a Minhu. Nikdy z fazendy nevychádzal. Manoel mal priateľa Benita ktorý sa zasnúbil z farmárovou dcérou Minhou. Ale Benitova mama bola už stará a tak nemohla docestovať na iqitoskú fazendu, preto sa rozhodli že sa vydajú na svadbu do Beléma. Jedného dňa išli Manoel, Minha, Benito a Minhiná slúžka Lina na prechádzku keď Lina povedala nech sledujú lianu. Na konci liany našli obesenca. Benito ktorý bol armádny lekár mu dal prvú pomoc. Ten ktorého našli sa volal Fragoso a bol to kaderník. Od vtedy býval s nimi na fazende. Keď sa dostavala veľká loď ktorej odborný názov bol Jangada tak sa vydali na dlhú 800 míľ vzdialenú plavbu po Amazone do Beléma. Cesta nebola zaujímavá do vtedy kým nezobrali na palubu svojho krajana Torresa. Nikto o ňom nič nevedel a z nikým sa nerozprával. Upodozrielali ho z toho že chce zabiť Joama Garrala (Dacostu). Dobrodružstvo sa začalo keď na Jangadu došli kajmani (juhoamerické krokodílí). Vtedy zachranil život Joamovi Garralovi (Dacostovi) Torres keď zabil kajmana sekerou ako sa rútil na farmára. Vtedy povedal že farmárov život je pre neho veľmi cenný. Od vtedy už nikto nepodozrieval Torresa. Torres večer rozprával príbeh o Tijuckom zločine v ktorom ukradli štátne diamanty a pozabíjali stráž. Obvinení bol Joam Dacosta ktorý jediný prežil s tých čo poznali dátum cesty. Ale tomuto úradník sa krátko pred popravou podarilo újsť. Neskôr sa Torres stretol s farmárom sám. Vtedy mu povedal ,že vie o tom ,že jeho pravé meno je Joam Dacosta (do vtedy to nikto nevedel ani s jeho rodiny) a vie ,že nespáchal Tijúcky zločin. A povedal mu že má písomný dôkaz o jeho nevine ktorý napísal sám páchateľ zločinu. Ale dá mu ho len vtedy keď mu dá za ženu svoju dcéru Minhu. On dal vtedy vyhodiť Torresa z paluby. Neskôr ho zatkli a dali pred súd. Neskôr získali listinu od Torresa ktorého zabil Manoel. Ten bol napísaný tajným písmom ktoré nevedel sudca rozlúštiť. Neskôr Fragoso zistil meno páchateľa Tijúckeho zločinu. A vďaka tomu menu sa sudcovi podarilo zistiť šifru od listiny. A keď už viedli farmára na šibenicu vybehol sudca a zakričal že je neviny. Tak sa skončilo trápenie Joama Dacostu a jeho rodiny. Vidali sa na druhú polovicu cesty a keď prišli do Beléma boli oslavovaný ako hrdinovia. Konali sa dve svadby na ktoré sa prišlo pozrieť celé mest Manoel s Minhou a Fragoso s Linou.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1995 , Mladé letáOriginální název:
La Jangada , 1881
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osemsto míľ po Amazone. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (18)
O této verneovce jsem nikdy neslyšel. Musím ale říci, že je vynikající. Plavba na obrovském voru po Amazonce mě hodně bavila. Úplně jsem cítil tu svobodu a bezstarostnost. Hlavní hrdina i záporák jsou zajímavé postavy a stěžejní příběh je také poutavý. Člověk předem ví, že to dobře dopadne ale to vůbec nevadí. Odpočinková kniha. Zjistil jsem, že u verneovek se stále dobře bavím bez ohledu na to zda mi je 10 nebo 35let. Vrhnu se hned na další.
Související novinky (1)
Hotel Ville a další knižní novinky (26. týden)
26.06.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Osemsto míľ po Amazone v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 222x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 196x |
v Chystám se číst | 42x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
vraždy zfilmováno tajemství Jižní Amerika pralesy Amazonka plavba zatknutí Amazonie plavba po řece
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Tak jsem zase po čase zkusil jednoho Vernea, kterého jsem ještě nečetl. Tato kniha nepatří k těm notoricky známým. Jak jsem zjistil, je to takový klasický "dobrodružně cestopisný" Verne.
Krátké seznámení s postavami a okolnostmi, jasně narýsováno, kdo je ten dobrý a kdo zlý, a pak už následuje u autora poměrně klasická cesta či výprava odněkud někam. Tady z peruánského Iquitos po Amazonce až do jejího ústí v Belému. Co se cestou přihodí, je popsáno v anotaci ke knize, to tady opakovat nebudu.
Tak tedy hodnocení: četlo se to dobře, to nemohu říci:). Prostě klasický Verne, jak si ho pamatuju, stránky ubývají tak nějak samy. Samozřejmě že všechno dobře dopadne, stane se přesně to, co se stát má. Nicméně už jsem asi od autora četl vše to lepší a těžko najdu něco, co by mě teď (a v mém věku) posadilo na zadek. Už mě totiž tak neudivují ty náhody, ty čisté charaktery postav, to, že se stane vždy to, co se má stát v tu pravou chvíli. Tady je třeba až trochu naivní už to, že nějaký lotr, který řadu let žije někde v amazonské džungli a patrně neoplýval nějakou přehnanou inteligencí, by sepsal dopis takovým šifrovaným písmem. Ani já jsem ten šifrovací klíč moc nepobral...:).
Dále jsem měl trochu problém s překladem. Občas se tam objevila věta, která mi přišla trochu nelogická nebo ne zrovna šťastně formulovaná. A v neposlední řadě... Když jsem si trasu Iquitos - Belém naklikal velmi nahrubo do mapy, vyšlo mi následující: Iquitos - Manaus: cca 2000, Iq. - Santarém: cca 2700 a Iq. - Belém cca 3500 km. Že to není 1300 kilometrů, jak je v knize několikrát zmíněno, to mi bylo jasné na první pohled do mapy v atlasu světa. Tak nevím, jestli je to chyba v překladu, přepočtu nějakých jednotek nebo to tak zmastil už Verne.
Na plné hodnocení to nebude, ale ty čtyři... když je to ten Verne...budiž.