Michelangelův zápisník přehled

16.01.2019

Záhadné tajemství Michelangelova anatomického zápisníku, zmizelý nacistický transport ukradených uměleckých děl, tzv. Kvedlinburský poklad, a k tomu ještě vatikánské techtle mechtle okolo papežského bastarda. Tak si říkám, jestli si Paul Christopher neukrojil až příliš velké sousto. Ne že by se to četlo špatně, nebo to bylo vyloženě nudné. Naopak, vyprávění má spád a nenechá čtenáře ani na chvíli v klidu. Ale už mi to přijde natolik překombinované, že se v tom hektickém zřetězení záhad nakonec ztratí vlastní motivy jednání ústředních postav. Budování tajemné atmosféry jde chvílemi až tak daleko, že to působí uměle a vytváří šum, který pohltí dynamiku příběhu. Postavy se v tu chvíli stávají statisty ve hře, která je doslova míjí. Samotný Michelangelův zápisník tady nakonec má jen epizodní roli, když o něj na začátku knihy zakopneme, abychom se s ním už ve zbytku děje nepotkali, a to ani v asociacích. Těžko uvěřitelný je i závěrečný souboj, kdy jde Finn s klíči v pěsti proti Glocku v rukou profesionála. Na druhou stranu její cyklistická honička ulicemi New Yorku je perlička, kterou hned tak něco nepřekoná. Ale bohužel, jedna strhující scéna díru do světa neudělá a ostatní je příliš zmatené, než abych knize přiřkl více než tři hvězdy.