Asanace přehled

Každou další hrou, kterou čtu, si utvrzuji názor, že Havel byl opravdu mistrný dramatik. Když člověk neustále dokola slyší ty kecy, že byl Havel intelektuál (s náznakem sarkasmu člověka, který, sám idiotem, předpokládá, že chytřejší lidé jsou idioty většími) a psal pouze pro hrstku svých spřízněných intelektuálů literaturu, kterou normální člověk nepochopí, nechce se mu s tím Havlem ani začínat. No, trvalo to, ale nakonec všech deset her, které jsem od Havla přečetl, za investovaný čas stálo.

Je fascinující, jaký mikrokosmos socialismu si Havel v Asanaci připravil a jak mistrně s ním a jednotlivými jeho články dokázal pracovat. Možná je to můj pocit, ale zdá se mi, že Asanace představuje historický vývoj, počínaje koncem 40. let, přes komunismus s lidskou tváří, po normalizaci a tušení brzkého rozpadu režimu. Opravdu si myslím, že se dramatik pokusil, velice zdařile, o historický exkurz.

K tomu přidává velice hluboké postavy, které jednají na základě své hluboké psychologie a minulosti. Už tyto dvě věci dohromady by stačily pro dobrou hru, ale Havel na pozadí nechává prosvítat další a další náměty, které ve skutečnosti často tvoří společné jádro jeho her.

Už poněkolikáté se nám tu objevuje okamžik, ve kterém se hra promění, třebas na malý okamžik, v existenciální drama. Ovšem bylo by to nehavlovské, kdyby to bylo drama s podložím Sartreovy filosofie, nene, nepřekvapivě se jedná o filosofii Camusovu. Odehrává se tu drama člověka, který se ještě nestal absurdním, ač už na absurditu okolního světa a hlavně svých bližních popatřil. S tímtéž jsme se setkali již v Pokoušení, ale také Largu desolatu, či Ztížené možnosti soustředění.

Havel také nechává své postavy pátrat po metafyzickém původu morálky. Ten původ samozřejmě nikdy nenajdou, jak říkám, kopali jsme do morálky tak dlouho, že jsme se dokopali až do středu, který buď byl prázdný, nebo nám nesrozumitelný. Tak jako tak odhalení objektivní morálky, prazákladu našeho morálního myšlení, se nekonalo. Toto hledání nám Havel předvádí zde, ale i v mém oblíbeném Pokoušení.

A mohl bych zde jmenovat další a další motivy. Tím nejvýraznějším však zas a znovu je láska. Vztahy mezi muži a ženami, kombinované až se z toho motá hlava. Mno jo, láska…