vystredni
přečtené 67
Poupátka
2021,
Hana Lehečková
,,Věnováno všem, kteří na to zůstali sami." Já asi ani nevím co napsat. Tolik pocitů a myšlenek ve mně teď proudí. Je to úžasné dílo. Obdivuju odvahu autorky s tímhle jít ven. Je to moc dobře napsané, myšlenky a pohled na věc jedenáctileté dívky jsou výstižné. Stejně jako ukázkový "grooming".Vulgarismů je tam dost, ale mně to zrovna tady nevadilo, naopak mi to tam sedělo, přišlo mi to mnohem víc autentické, vzhledem k tomu, že děti jsou tam v pubertě a lidi zkrátka v běžném životě sprostí jsou. Chápu, že to je v knihách nezvyklé, ale zas bych se tu nad tím tolik nepobuřovala. Je to dobré dílo jak pro dospělé, tak i pro mládež. Žádné téma není pro děti tabu, spoustu žen v mém okolí si prošlo něčím podobným rukama osob jim blízkých, mělo by se o takových věcech víc mluvit. Ale není to depresivní kniha, bolestivá ano, ale depresivní ne. Co mě občas bolelo nejvíce byl vztah hlavní postavy s rodiči, hlavně s matkou, připomínala mi totiž moji vlastní. Už jen proto si myslím, že to je dílo které bude blízké mnoha lidem. A vnitřní monolog Františky na konci je moc krásný.... celý text
Dům doktora Fišera
2017,
Petra Braunová
Poslechla jsem si to ze zvědavosti jako audioknihu. A hrozně se mi to líbilo. Není to pro mojí věkovou kategorii, proto mě to hrozně mile překvapilo, čekala jsem jednoduchý příběh. A ano je to pro mladší čtenáře (přemýšlení a chování 13ti letých hrdinů je dost výstižně udělané) ale mile mě to celé překvapilo. V komentáři níže někdo píše, jak je kniha hrozně ponurá, s tím vůbec nesouhlasím. Spoustu části mě rozesmálo ale konec mě taky šokoval, není šťastný, ale i v reálném životě vše nekončí happy endem. Děti taky cítí negativní emoce a zármutek. Proč by měli číst jenom o sluníčkách a duze a iluzi, že vše vždy končí dobře? Neviděla bych to tak hrozně jak komentář dole. Pro děti to není, pro mládež ano. A je to moc zajímavý příběh se záhadou.... celý text
Směna
2022,
Anna Beata Háblová
Nádherná kniha. Já ani nevím, co psát, autorka úžasně vystihla to bezvětří, strach z budoucnosti, samotu a únavu, která v životě občas nastane a taky úzkosti a vášeň umělců. Procházím si momentálně něčím dost podobným... proto mi hlavní postava přirostla k srdci a jen tak na ten příběh a úvahy nezapomenu.... celý text
Zvěsti
2021,
Aleš Novotný
odpad!
Zařadím si to mezi jednu z mála knih, kterou jsem nedočetla..... Původně jsem nevěděla, že to je pro mladší čtenáře, takže ve výsledku nejsem cílovka a omlouvá to lehký a hovorový jazyk knihy, ale neprominu to že snad každá postava je vcelku nesympatická a to jak stupidně jsou psané některé jejich úvahy a myšlenky. Ve výsledku mi to přišlo jako příběh na wattpad.... celý text
Pravda, nebo lež
2020,
Colleen Hoover
odpad!
Upřímně, strašný.... příběh úplná nesmyslnost. Autorka zcela plýtvá časem čtenáře a dělá z něj idiota.
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Je to drsná kniha. Rozuměla jsem a chápala hlavní hrdinku. Sama jsem se potkala s něčím podobným v mojí rodině ... Člověk se horko těžko zbavuje rán a sraček do kterých ho rodina dokáže uvrhnout a které se k němu vracejí jako bumerang. Je to skvěle napsané, nejdříve vidíte pohled malé holčičky na rodiče, inteligentní správňácký tatínek, krásná hodná maminka. Postupně se promění na otylou ignorantskou matku a odporné nechutné monstrum předstírající otce. A tu absurditu, kdy někdo ublíží vám, ale okolí vnímá a vinní vás. Až do chvíle, kdy si vy sami začnete připadat jako blázen a nicka. I psychologie postav byla dost dobře vykreslená. Moc se mi líbila část, kdy Sisi chce začít žít nový život, vše si zařídí, ale nakonec nedokáže opustit chalupu. Strach a nejistota. Tak se opět vrátí ke starému životu, ale na konci si uvědomí, že už takhle žít nedokáže a hlavně nechce a to shrne jednou obyčejnou větou ,,Brácha, já už na houby nikdy nepůjdu." Proto se mi i závěr líbil, žádný pompézní šťastný konec, ale zásadní rozhodnutí.... celý text
Vypravěč
2022,
Anna Bolavá (p)
Zajímavá kniha, která asi není pro každého, respektive není k nějakému oddechovému počteníčku. Člověk musí číst mezi řádky, do toho je atmosféra mnohdy velice úzkostlivá. Knihy Bolavé se vyvíjejí, tahle už z popisu měla být o dost jiná než její předchůdkyně a v tom nezklamala. Mnoho témat k zamyšlení, především výčitky a psaní vlastního příběhu. A opět jako symbol slimák? Už předtím v některé z přechozích knih měl malou roli, upřímně moc nerozumím proč a doufám, že v další už se neobjeví. Celkově struktura knihy byla dost originální, asi jsem něco takového ještě nečetla. Ale rozuzlení zápletky mi připadalo zbytečně natahované. Nikdy jsem neměla příliš v oblibě popisy přírody, ale Bolavá se pro mě stala velkou výjimkou, ona opravdu umí psát popisy počasí, ročního období, řeky, zahrady apod. tak jak je člověk cítí, nebo aspoň tak jak je já cítím. Těším se na to, co přinese její další tvorba. A ještě tak bokem chci pochválit krásný a výstižný design obálky knihy, tak jako u všech ostatních.... celý text
