vivalamuff
přečtené 345
Čarodějka
1998,
Meagan McKinney
Mckinney je fajn. A tahle knížka určitě spadá do žánru červená knihovna, ale co už. Přesně jako napsal komentář pode mnou, kdyby k sobě hlavní hrdinové byli upřímní, vše by se hned vyřešilo. Knížka by však byla o ničem. Skončila by na padesáté stránce. Od této autorky znám lepší dílka, na druhou stranu i horší. Určitě to není naposledy, co jsem knížku Čarodějka četla :-)... celý text
Pavučina lží
2005,
Dan Brown
I po letech si na tuto knihu ráda vzpomenu, utkví vám v paměti. Doporučuji.
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
3,5* a spoilery!!! Jednu hvězdičku strhávám za tu nepravděpodobnou shodu náhod. Možné by to snad bylo leda na vesnici, kde žije ca. 100 osob, jinak si to nedovedu představit. Půl hvězdičky pak za to, že jednotlivé ženské postavy neměly vypracovaný charakterový profil - všechny měly stejné myšlenkové pochody a vyjadřovaly se stejně, což je samozřejmě dáno stylem psaní. K žádné k postav jsem si nevytvořila vztah. Všechny mi byly nesympatické, některé doslova krajně. Nevím, zda je to pohledem paní autorky na dnešní svět, ale z celého příběhu na mě dýchá jakýsi lidská beznaděj. Opravdu se k sobě navzájem chováme takto? Ženy podvádějí svého muže po deseti letech manželství a chlapi lžou a kradou a taky podvádějí. Kniha je zahlcena nevěrou až tak, že je mi z toho na nic. Kniha byla čtivá a určitě jsem na Třeštíkovou nezanevřela, přečtu si z její tvorby i něco dalšího, ale až po čase. Jinak bych ztratila veškeré ideály o naší společnosti a to nechci. Přece jen mezi námi existují poctiví a hodní lidé.... celý text
Obránce
2006,
Sam Barone
Kniha je čtivá a napínavá. Sice jsem se divila nad Trellinými schopnostmi, ještě v jejím věku, ale jinak byl příběh odehrávající se 3000 let př.n.l. celkem reálný.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Možné spoilery! Při čtení tohoto příběhu mi bylo smutno. Už dopředu jsem věděla, o čem to bude. Asi nějaké ženské cítění... Jakým způsobem Sisi žila, k čemu byla donucena, že ji bratři vůbec nepomohli, vlastně se k danému tématu ani nevyjádřili - to mi v knize chybělo. Nějaké dokončení... i ten závěr nebyl zcela podle mého gusta. V hlavě mi vyvstalo mnoho otazníků - jak to bude se Sisi dál? Kde bude bydlet, jak se uživí, co její můry, atd. Jinak prostředí lesa, v němž se děj odehrává, bylo vykresleno velmi realisticky. O houby se příliš nezajímám, ale myslím, že si teď o nich něco přečtu...... celý text
Muž, který sázel stromy
2006,
Jean Giono
Důkaz toho, že smysluplný život se dá prožít i jinak. Nádherný příběh, který potěší každou citlivou duši.
Panda v nesnázích
2018,
Markéta Lukášková
Pandu jsem si neskutečně užila. Četla jsem ji asi týden a těšila se na každou stránku, kterou si budu moct přečíst. Je teda pravda, že jsem zpočátku byla šokována nespisovnou češtinou, ale dalo se na to zvyknout. Patrně mi to vadilo proto, že já takhle nemluvím, nesnáším slova zakončená na -ej, apod. Ale to je tak asi jediné mínus. Příběh má dvě časové linky: 1952 a 2017. Jsou to ale tři příběhy v jednom, což se mi strašně líbilo. Nejzajímavější je ten o Marii. Pak se mi líbil děj týkající se Pandiných rodičů, bylo tam několik zvratů, které mě hodně překvapily. No a pak tu máme samotnou Pandu a její příběh. Bylo mi jí líto - kvůli těm pigmentovým skvrnám a tak. Přesto si myslím, že jsou lidé s horšími úkazy na obličeji - kožní vyrážky, jizvy po nich nebo takový oheň přes půl tváře. S tím se asi žije mnohem hůř. Jenže Tereza alias Panda trpí taky úzkostnou poruchou, proto to holt prožívá "jinak". Paní autorka mě však přesvědčila, že psát umí, navíc velmi poutavě. Takže, si hned půjdu koupit Lososa v kaluži. Jsem fakt ráda, že se v poslední době objevuje stále více a více nových českých autorů. Slečna/paní Lukášková je navíc mladá, snad se od ní dočkáme mnoho dalších hezkých knižních počinů.... celý text
Selský baroko
2005,
Jiří Hájíček
Tak já jsem se v těch jménech pěkně motala. Čekala jsem, že to bude "příběh v příběhu". Že z jednadvacátého století skočíme zpátky do minulosti, kde budou jednotlivé vztahy podrobně rozepsány a vysvětleny - proč a jak. No a když jsem zjistila, že to tak nebude, že půjde vážně jen o jakési hledání v dokumentech a ptaní se po lidech, tak jsem byla zklamaná. Celá půlka kniha mě nebavila, chtěla jsem ji odložit, ale pak jsem si řekla, že ji prostě musím dočíst, že někde bude zlom. A on byl, ke konci knížky, ale stejně jsem si z toho nesedla. Nevím, příběh měl neskutečný potenciál, který podle mého nebyl úplně využit. Váhám, zda se pustit do dalších knižních počinů pana Hájíčka. Rybí krev si hodně lidí vychvaluje, tak snad to zkusím. Za čas.... celý text
Hodiny z olova
2018,
Radka Denemarková
Teď si připadám trochu jako literární barbar, že tuto knihu ohodnotím pouhými 3*. Ovšem nemohu si pomoci. Kniha je velmi náročná na čtení a zavání fejetony. Už po nějakých padesáti stránkách jsem ji chtěla odložit s tím, že "toto" se vážně nedá číst. Velmi mě iritovala absence jmen. Díky tomu jsem ještě v polovině knihy nevěděla, kdo ke komu patří, kdo má jakou národnost, apod. Hrdinové jako Programátor, Diplomat, Přítel, Snoubenec, Americká studentka, Čínská dívka, Právník, Spisovatelka, atd, atd. se mi slévali do jednoho bince. Přímou řeč aby člověk pohledal. Zato je tu mnoho rádoby intelektuálních otázek, narážek a názorů. Budiž. Mnohé z nich byly vskutku dobré... Existuje život a existuje smrt. Existuje taky neživot. ... a opravdu jsem se nad ledasčím zamyslela (a neustále přemýšlela, co nám tím paní autorka chtěla říct), ale když je ta kniha tak dlouhá,... no zkrátka na konci příběhu jsem byla vyšťavená. Vydržela jsem jen díky osudu Čínské dívky a Spisovatelky, který mě aspoň trochu chytnul. Taky nápad s kocourem Pomerančem byl fajn. Knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají za A. ve svém životě hodně načteno, za B. zajímají se o aktuální politiku, popřípadě Václava Havla, který je často zmiňován a citován a za C. chtějí vědět, jak to asi (ne)vypadá v komunistické Číně. Na závěr musím vyzdvihnout jednu věc, kterou nelze paní spisovatelce odpárat: přišla aspoň s něčím neobvyklým, nekopíruje, má svůj vlastní osobitý styl. Asi chápu, proč kniha dostala cenu Magnesia Litera.... celý text
Tajný život stromů
2016,
Peter Wohlleben
Tahle kniha si nálepku světový bestseller určitě zaslouží :-) Po dlouhé době kniha, která mě zahřála na duši. Odteď si všech stromků a stromečků strašně vážím a přísahám, že už nikdy - aspoň v to doufám, neutrhnu ani jeden lísteček, protože už vím, co to s tím stromem dělá, a že ho to vlastně bolí. Moc se mi líbí, že si stromy vzájemně pomáhají, předávají si živiny přes kořeny, třebaže si i navzájem konkurují. Dále se varují před nepřítelem (hmyz, agresivní houba) a různě spolu komunikují. Taky jsem nevěděla, proč stromy rostou pomalu, a že se k "batolatům" dostává pouhé 3 procenta světla, zbytek si vezmou "rodiče" a spol. Na závěr... z knihy si beru jedno motto: Prosím chraňme přírodu! A nedělejme si z lesů továrnu na dřevo - uvažujme, zda každý papír, který držíme v ruce, se nedá ještě nějak zužitkovat, než si vezmeme další, nový.... celý text
Šeptej do ticha
2005,
Lenka Lanczová
První díl se mi docela líbil, i když si myslím, že Lanczová má i mnohem lepší knížky. V tomto názoru mě utvrzuje i fakt, že série má poněkud sestupnou tendenci (třetí díl mě vyloženě nenadchnul). Monika mi chvilkami přišla úplně mimo, stejně jako Miki. Příběh jako celek však stojí za přečtení, koneckonců jako každá "lanczovka".... celý text
Tajná láska
1996,
Lenka Lanczová
Knížku jsem četla, když mi bylo asi patnáct let, tedy tolik kolik je/bylo hlavní hrdince. Na děj si pamatuji doteď. Jen tak pro legraci jsem si ji přečetla znovu. A znovu jsem byla unešená. Jak napsal komentář pode mnou - KLASIKA. Ještě bych doplnila slovo NOSTALGICKÁ. Dříve moc knížek pro holky nebylo a paní Lanczová patřila mezi topky. S holkami na gymplu jsme si je navzájem půjčovaly. Tajná láska právě patřila k mým oblíbeným. Měla jsem pocit, že na okamžik zažívám jiný život než jenom ten svůj. Kluk jako Janek byl dívčí sen :-) Směle doporučuji mladším i "starším" generacím :-D... celý text