Vidlička přečtené 1389

Kniha o snobech 1996, William Makepeace Thackeray

Jak ráda bych byla abonentkou Punche v 19. století!

Les mytág 1994, Robert Holdstock

Hafo spoilerů. Asi budu jen brblat. Tak úžasnej nápad, jako je les plný anglické mytologie, a proběhneme ho jen letem světem! Hlavně že slintáme půl knížky nad úžasnou G (tady se, myslím, autor trochu odkopal, ale co, hebefilie není trestná...). Vždycky se nepřestávám smát, jak jsou všechny ty vysněné autorské (mužské i ženské) ideály nesnesitelný dokonaloušci... No, a celkově jsem si představovala prostě něco jiného než ubrečenou lovestory. Jednání postav je často nelogické a leckdy by stačilo, aby si to autor po sobě ještě jednou přečetl. Překlad taky kulhá. Plést si ve fantasy hrušku meče se záštitou je bída (nebo to jde taky na vrub autora a překladatel jen neodhalil?). Pochválím ale konec, ten to trochu zachránil, že nebyl úplně hepíkovej. Taky se mi líbí, když všeobecně autoři jmenují různé druhy dřevin a neříkají jen "stromy". Tady toho bylo spousta, ale zase v knížce o lese by opak byl šlendrián. A samozřejmě Keeton byl fajn. Ještě že nezařval, jak jsem čekala. Suma sumárum, nejdřív velký těšení, potom velký zklamání. Na Holdstocka jsem se holt nějak nenaladila...... celý text

Ze života knihomolky 2019, Debbie Tung (p)

No, je vidět, že mi už není šestnáct, což je asi tak cílovka, ale pár stránek samozřejmě dobrých a pravdivých. Jen být ten její bojfrend, tak už jsem dávno za horama...... celý text

Chrám i tvrz 2010, Pavel Eisner

Ne po pás, až k zemi se klaním. Pp. Eisnera miluju nejen proto, že je geniální (a to doslova), ale hlavně jak u toho zůstal lidský a nadmíru vtipný (i když on je takový vlastně právě proto, že je geniální). Dneska by mu asi neprošly jeho názory, že ženský jsou holt přece jen ženský, a že slovenština není samostatný jazyk ale nářečí češtiny, ale vem to nešť, mě to u něj neva. Vydavatelům zato u mě neprochází, že nedávají hvězdičky a překlady k autorem hojně používaným citátům a promluvám v cizích řečech. Holt, my plebáni bez klasického gymnasijního vzdělání nejsme v němčině, latině a fránině tolik kovaní... Opravdu moc doporučuju přelouskat celou bichli, obsahuje jeden skvost na druhý. A když už ne celou, tak určitě kapitoly o předponách a příponách a o tom, kterak se pan vrchní stavební rada Theodor Brandt učil češtině a jejím dokonavým a nedokonavým slovesům (také báječně namluveno panem Högerem). Ale dost už mých projevů, přečtěte si alespoň něco málo z mistrova pera: (o básníků přetváření češtiny) "Jak jsem řekl: jde Pomazaný, klopýtne, a ejhle, on je to couk zlata. A jde Nepomazaný a šlápne vedle, a ejhle, není to couk zlata, jen si zamaže botu." (nejen o češtině) "Virtuosním odlišením čerta od ďábla, raubíře od lupiče a loupežníka získala čeština víc než "jen" drahocenné odstínění výraziva: vždyť je to, lidičkové, také výboj poznání mravního. Čert je umouněný podsvětní gauner v rozhodujícím finale a finiši vždy na hlavu padlý, a raubíř je pafnúcovský strejda Mikulejda, primitiv daleko hloupější než ves, ze které utekl do lesů. Nuže, drazí, spatřujme v tom náznak Češtiny o jedné z největších pravd životních: že zlo je nakonec vždy hloupé, strašně hloupé, bestiálně pitomé, že raubíře, lumpy, gaunery, šufty a všeliké čerty lidstva je třeba dát za mříže a do klece ne proto, že jsou tak špatní, ale že jsou nedovoleně praštění." (hádejte o čem) "Poesie není na světě pro pohodlí, velmi naopak." (jak se dokáže význam změnit) "A teď ruku na srdce: užili jste kdy slova výtečník ve smyslu jiném než ironickém, tedy hanlivém? Tak tedy vidíte, jak svět odplácí." (o porovnávání slov z jiných jazyků) "Feind je slovo jako ťatá rána; náš nepřítel se vedle něho vleče poněkud na pokračování. Německé slovo der Hass - s příznačným rodem mužským, slovo zbrojné, virilní, mstitelské - dovede zasyčet jako ocelová čepel, když se noří do ledové vody, aby ztvrdla na smrtící úder. Naše nenávist je především ženská; skoro mi připadá, že to je baba, snad i zmije, jež dovede uštknout, ale přec jen se raději odplazí do kouta a tam syká a syčí (-vist!). Snad tam také píše anonymní dopisy a články." (o etymologii a životních pravdách) "Dluh souvisí se slovem dlouhý, a životní praxe tuto etymologii jen potvrzuje." (o odejití některých slov na věčnost) "Jak jsem již naznačil: nemyslím, že by druž, hluš, tiš, dálava, střet, šer, znoj, ručej, chvit, vznět, hárati mohly kdy slavit zmrtvýchvstání, ač ani to není věcí vyloučenou. Ale přijdou zhyny a znoje zcela nové a dnes netušené. Nesejde na tom, zda se jich dožijeme my lidé dnešní; ale přijdou. Až tu budou, přijďte za mnou na Olšany a pošeptejte mi je: hořím zvědavostí už teď." Až tam půjdu, zastavím se, mistře, nejdřív se tedy pokloním až k zemi, pak mi to přece jen nedá a od srdce se zasměju, stejně jako jste se uměl krásně smát i vy, a pak vám tedy pár těch znojů zašeptám. Jen doufám, že nevyrotujete z hrobu. Ale ne, vy máte pochopení a lásku nejen pro ten náš chrám i tvrz, ale především pro lidi. Pro ty, kteří jím vládnou, ale i pro ty, kteří se o něj lecky rozbijí. Díky!... celý text

Rok na vsi I – Podzim, zima 1986, Vilém Mrštík

Rok na vsi II – Jaro, léto 1986, Vilém Mrštík

Slepičí krok: 111 fejetonů ze zvědavosti 1986, Rudolf Křesťan

Semování a tamování: "Zkoušíme otevírat pravé dveře tam. Potom sem. Rumplujeme jimi, a když neuspějeme, posléze jimi ještě ramplujeme. Slovník spisovného jazyka českého připouští oba tvary. Jsou-li veřeje přesto neoblomné, začneme obtěžovat dveře levé. Stejným způsobem a se stejnou vehemencí. Tam se do chňapadel opíráme. Sem taháme. Tamování je náročné, semování neméně. Specifickým případem jsou dveře na Slovensku, kde nápis ŤAHAŤ má tu zvláštnost, že při četbě přes sklo znamená přesně totéž z jedné i z druhé strany." Pan Křesťan je nekřesťansky vtipnej a geniální, má přesně můj šálek humoru, a jde okamžitě do mých oblíbených. Ó, jak lituju, že jsem se k němu pročetla až teď! Ale neva, mám se aspoň na co těšit, protože toho napsal habakuk.... celý text

Daleká cesta za domovem 1986, Richard Adams

"Milujte zvířata, bůh jim dal počátek myšlenky a pokojnou radost, neprotivte se myšlence boží. Člověče, nevynášej se nad zvířata, jsou bez hříchu, kdežto ty ve své vznešenosti poskvrňuješ zemi svým příchodem na ni a necháváš za sebou ohavnou stopu." Dostojevskij: Bratři Karamazovi "Na světě je strašně zla." "Všechno zlo pochází od lidí," řekl Cesmína. "Ostatní elil dělají jen to, co dělat musí, a Frix je řídí, tak jako řídí nás. Žijí na zemi a potřebují jíst. Kdežto lidé si nedají pokoj, dokud nezničí celou zemi a nevyhubí všechna zvířata." "Jahodník se mi snažil pomoct, jak to jen šlo. Moc hezky promluvil o slušnosti a solidaritě, které jsou zvířatům vlastní. 'Zvířata se nechovají jako lidé,' řekl. 'Když musí bojovat, bojují; a když musí zabíjet, zabíjejí. Ale nelámou si hlavu vymýšlením, jak jiným život ztížit a jak jim ublížit. Zachovávají si vždy svou důstojnost a zvířeckost.'" Pro děcka dobrodružný příběh o králících, chvílemi poměrně drsnějšího charakteru; pro dospěláky filosofický traktát, chvílemi poměrně drsnějšího charakteru. Nabitý informacemi. Úžasné pro obě skupiny.... celý text

Dospěju, až umřu 2010, Dave Barry

U Barryho průpovídek se vždycky nasměju tak, že mu odpouštím i to, že je Američan.

Dobrou a ještě lepší neděli 1992, František Nepil

Nepilovo povídání o naší zemi by se mělo číst mláďatům v hodinách občanské nauky. Slzydoočívhánějící. Pohlazení po duši v tomto případě není klišé ale skutečná charakteristika Františkova vyprávění. Ještě že toho Myšák napsal tolik!!... celý text

Adrian Mole – léta u kapučína 2000, Sue Townsend

Adrian mě provází skoro celým životem a krásně mi sňal klapky z očí, co se týče skutečného života v Anglii. K tomu se pokaždý, ale skutečně pokaždý když ho čtu (a že už pohodněkrátý), nehorázně nachlámu. Díky Sue!!! Tentokrát jsem objevila tuhle větu: "Oč dál ještě může lidstvo pokročit k debilitě? Už teď jsme u dna."... celý text

TMBOOK 2021, TMBK (p)

Chytí se za nos ten, komu bylo šlápnuto na kuří oko! Humor je to novinový, tudíž za pár let lehce po expiraci, ale to nijak nesnižuje srandu, kterou jsem si při čtení užila. Koláže a nekorektní humor já moc ráda, tudíž 5*.... celý text

Chytrému napověz 2010, Božena Šimková

Hezky a chytře sepsané edukativní vyprávěnky. Hemží se to v nich čerty i anděly, zemí obchází pánbůh, inu, jako v pohádce. Zároveň dění ovlivňuje i tatínek Slunce se svými dětmi planetami. Všechno tak hezky nenásilně spleteno, něco ve smyslu mýtů a legend. Knížka je spíš už pro větší děti, pro mě by kapitoly mohly být kratší a mohlo jich být víc. Ilustrace jsou moc pěkné, ale taky jich mohlo být klidně víc, třeba menší. Autorka dokonce dává lidskému plemeni docela na frak a nenapadným sarkasmem nešetří, to ale asi děti neodhalí. Jedna věta mi obzvlášť konvenovala: "Miliony tvorů žijí v souladu se zákony přírody, jen lidé je porušují a jednou by mohli zničit nejen sebe, ale všechno živé i Zemi samotnou." Pro mě moc hezké čtení na Vánoce.... celý text

Jóga pro všechny 2008, Patrick Broome

Nedivím se, že maj lidi jogíny za pošuky a spoustu lidí odradí ty ezo kecy. Ono je to samozřejmě všechno pravda, mám to odzkoušeno, zkušenost je ale holt nepřenositelná. Ale myslím, že by se to dalo vyjádřit i civilněji a ne tak hipízácky jako v případě téhle publikace. Jinak ale super. Sestavy smysluplně sestavené, vše krásně popsáno a vysvětleno. Nechybí ani plakát jako pomůcka pro plynulejší cvičení. Za co strhavám hvězdičku jsou významové chyby v textu, jako je třeba záměna slov nádech/ výdech nebo rostlinný/živočišný. Začátečník neznalec by si musel klepat na čelo. Tak a teď hurá vzhůru dolů na podložku!... celý text

České lidové říkanky 2019, Dita Křišťanová

Knížka trochu polovičatá. Ilustrace sice hojné, hezké a veselé, říkadla samotná trochu odbytá - ta, co jsou delší, nebo písničky obsahují vždy jen první sloku, trochu mi to vadilo něco jen nakousnout... Ale beru to, mrňousům to pro ten základ bude stačit. Ale jak tak koukám, autorka knížky podobného typu chrlí jednu za druhou, no, asi jí to sype, budiž jí přáno. Knížku jsem čapla v knihobudce v našem baráku a říkám si, že si říkadla ráda osvěžím, a musím říct, že těžká příjemná nostalgie! Spoustu z nich bych už sama dohromady nedala! Hezké, příjemné dílko.... celý text

Měsíc nad sídlištěm 1987, Jiří Dědeček

Tak já se snad na starý kolena dám ještě na poezii! Nalákal mě název, páč jsem ujetá na paneláky a autor byl zárukou i nějaké té srandy. Ale to jsem ještě netušila, jak moc úžasně si umí hrát se slovy a významy, no prostě básník: ...za plyšovej drát... ...když leze nebem fosforovej rohlík a svítí hlava nehlava... ...tvé oči, párek guillotin, mě setnou svými víčky... ...plní pokoj nepokojem... ...když se k sobě vlci tulí, levý voní levandulí, pravý voní pravandulí. Spí a spí a spí. ... ...gramotný lidi jsou tak samotný... No, je toho tam prostě spousta. A jak píše pode mnou Sněžková, taky mě kolikrát mrazilo. A obzvláštní pozornosti p.t. čtenářstva doporučuju báseň Ponurá chvíle: Dobabral sem se ke štěstí, tak aby bylo evidentní, když na mě padla bůhvíproč ponurá chvíle a dekadentní: Hopsa, hejsa, hopsa, náladu mám pod psa. Prý na mě působí magické vlny, kosmické záření, sluneční skvrny. Tak vylezu na balkón a zaspílám slunci, jak mizerně plní svou skvrnitou funkci, co je to nedělí, než začně hřát, než ledu zavelí: Zastavit - tát!!! Slunce však hicuje, spějeme k dubnu, jenom já, miláčku, blbnu a blbnu. To je tím, že už Tě nevídám zblízka, to je tím, že se mi to Tobě stýská. To se mi stýská po vláskách jemných jak ruka po mechu, jak tráva v lesních jahodách, jak pampelišky po dechu, jak heboučká srst slunečnic. To se mi stýská z plných plic.... celý text

Den Trifidů 1977, John Wyndham (p)

Jakej je rozdíl mezi trifidem nebo jakýmkoliv jiným živočichem a člověkem, když přece oba jednají především pudově? Ten, že my máme neustále plnou hubu humanity, inteligence a civilizace a stačí málo (nemluvím teď přímo o knize) a 99,9% lidí se chová hůř než ta zvěř. Čímž nechci říct, že já bych byla jiná, jo... Lidstvo je prevít, na kterej je zatím i ta příroda krátká, ale už brzo se, doufám, vybije buď samo nebo konečně přiletí mimozemští stvořitelé a svými masivními biči tu udělají konečně pořádek, Rimmere. Wyndham byl úžasnej filozof, pragmatik a prognostik (to trefil, že trifidy vyšlechtili Číňani :-)), příběh jako takovej je samozřejmě perfektní, ale mě se celou dobu dělalo na blití. Kde už je konečně ten slibovanej věk Vodnáře?!... celý text

Ezopovy Bajky 2015, Jiří Žáček

Musím si povzdechnout - jak se tak kolem sebe dívám, pořád čte ty bajky nějak moc málo lidí, ale i kdyby nečetlo, tak by přece stačilo občas přemýšlet i o ostatních než jen o sobě. No nic... A páně Bornovy ilustrace? Krásné, vtipné, roztomilé, prostě nepřekonatelné jako vždy.... celý text

Girgal 2022, Jan Křesadlo (p)

Girgal rules! Křesadlo rules ještě víc!!

Svatý Xaverius / Newtonův mozek 1989, Jakub Arbes

Filozofická a sociální poselství v romanetovém hávu. Leckde lehce rozvláčné ale také napínavé a ve své době jistě originální. Chvílemi sice trochu přeháněná, ale medle překrásná a košatá soudobá čeština. Těch přechodníků! Mňam.... celý text