Tyn_a
přečtené 165
Deset malých černoušků
2017,
Agatha Christie
Tak tohle bylo geniální. K Agátě jsem se dostala moc pozdě, kdybych se mi do rukou dostala dřív věděla bych už dávno, jak geniálně a poutavě píše. Moc se mi líbilo vrcholení příběhu, to jak gradoval a já jsem do té doby netušila, kdo by mohl být vrah a autor promyšlených vražd. Stránky ubíhaly jako voda..neustále se mi otáčely mezi prsty...až byl konec. Stránek byl klidně snesla víc! Díky, díky a v brzké době sáhnu po další knize od autorky :))... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Byla jsem tam.... Každým kousek svojí duše a mysli jsem byla ve světě Velaris, Říši víl, Prythianu. Ten svět mě tak pohltil a nechtěl mě pustit dokud jsem nedočetla do konce. Bylo to tak intenzivní, že jsem mnohdy přestávala dýchat. Bavila mě přeměna Feyre. Sledovala jsem její pokroky z první řady a těšila se, jak se vyvine dál, jak bude pokračovat její vývoj, její putování a hlavně vztah s Tamlinem a Rhysem. Jakmile přišel zvrat bavilo mě to o to víc. Ze začátku jsem si říkala, že přece nemůže jen tak odejít z náruče Tamlina a jen tak být s Rhysem, jenže okolní události se přesunuly úplně do jiné roviny a já jsem byla nakloněná na druhou stranu. Soužití s Rhysem bylo tak krásné, tak milé a jiné, nakonec i pro Feyre příjemné...až si uvědomila, že v téhle náruči měla být od začátku. Milostné scény nebyly na škodu, právě naopak a vzhledem k tomu, že nebyly v tak velké míře, nevadily mi. Napětí se stupňovalo až... Najednou přišla ta část příběhu, která, když se zčistajasna objeví, máte pocit, že ten svět vybuchl...začne vám v hlavě hrát stupňující se hudba plná napětí (H. Zimmer by se o to dokonale postaral) a vy čtete dál a dál, protože musíte nutně vědět co se stane! "Hloupý blázne," řekl mi. "Juriane," vydechla jsem. Panebože! To napětí by se dalo krájet a do konce druhého dílu zbývalo už jen pár stran (alias záměr autorky vyvolat ve čtenáři myšlenky jako "musím hned číst další díl"). Najednou se na scéně objeví Tamlin...po tolika stranách a kapitolách povstane z popela. V hlavě mi běželo "Proč zrovna teď a tady, a proč zrovna on?!". Vždyť existuje tolik důvodů pro to, aby seděl na svým trůnu, vládl svojí části země a smířil se s tím, že krásná Feyre už není jeho. Konec byl plný zvratů, překvapivých zvratů. Nemůžu se dočkat, až začnu číst další díl a zároveň mě bude mrzet, že ten svět musím opustit a už nezažiji to poprvé...to seznamování, děj, překvapení, vývoj. Napadla mě při čtení otázka "Proč existují kapitoly, když stejně stránky hltám jak kdyby tam nebyly?". Díky autorce za skvělou sérii a poděkuji jí nejspíše ještě jednou, až ji dokončím. A samozřejmě díky té jediné, která mi nejen svět víl ukázala :))... celý text
Láska podle hvězd
2019,
Minnie Darke
Hvězdy, horoskopy, láska. Příběh se točí kolem tří témat. Je to vlastně fajn oddechovka, kdy jsem zjistila pár věcí o znameních horoskopu (hlavně můj milovaný Vodnář). Horoskopy mě docela zajímají, proto jsem po knize sáhla a byla jsem mile překvapená. Nebylo to vůbec špatné. Naopak.. Hlavní představitelka byla taková "čarodějka" přes znamení. Myslela si, že když pozmění pár slov v horoskopu, její láska ji najednou padne kolem krku a budou žít šťastně až na věky. Bohužel celý její plán se tak nějak zvrtl a neprobíhal podle jejích představ. Osud si stejně našel svoji cestu.. Hodně jsem se nasmála, když přemýšlela jak se chovat, když se Nick přestěhoval vedle ní. Typické zamilované myšlenky jako "Kdy mám zatáhnout závěsy? V sedm nebo později? Aby si nemyslel, že chodím brzy spát..." a bla bla, joo, to mě bavilo. Jako minus bych určitě trošku zmenšila počet postav, bylo jich až příliš, i když nakonec některé z nich propletly svůj osud. Neuškodil by i menší počet stran, některé kapitoly byly až moc protáhlé... Ale samozřejmě jako oddychovka super. :))... celý text
Harry Potter a Tajemná komnata
2000,
J. K. Rowling (p)
Aaah, Harry... Ani jsem netušila, že knihu přečtu skoro jedním dechem a v podstatě za dva večery. Příběh měl neskutečný spád, ubíhal hrozně rychle a než jsem se nadála byl konec. Vážně tak brzy? Jelikož všechna filmová zpracování mám shlédnuté, ostatně asi jako většina populace, rozhodla jsem se, že je musím znát doslova a do písmene (je to zásluha i jedné výjimečné osoby, která Harryho zbožňuje). Vím, že jsem neudělala chybu. Už v prvním díle jsem zjistila, že ve filmech není úplně všechno a do skládanky mi chybí pár drobností....taky že knihy jsou mnohem barvitější a pro představivost přínosnější. I když se mi při čtení různých postav vybavují postavy z filmu, nevadí mi to, naopak. Tenhle díl byl obzvlášť napínavý a já konečně začínám chápat takové to známé "kdo, kde, s kým, proč, jak". Do teď jsem v tom maličko tápala, protože když už se rozhodnu si pustit filmové zpracování, tak u každého dílu minimálně třikrát usnu, než ho dokoukám do konce. :)) Takže huuuu, jedem dál a já se těším na další díl!... celý text
Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust
2017,
Miloš Bondy
Po přečtení knihy si uvědomuji, jak moc jsem zhýčkaná přibarvenými příběhy o Osvětimi. Příběh není na jeden večer, ani na dva. Musela jsem pořádně vnímat, a soustředit se na příběh, události, města, jména lidí, podrobnosti. Určitě si nezapamatuji všechno, ale ty hlavní doufám, že ano. Příběh pojednává o muži, který holocaust přežil. Jsem přesvědčená, že především kvůli svému neúnavnému optimismu a veselosti. Jak moc taková "maličkost" dokáže. Hlavně nepřestávat doufat... Skvělé doplnění byly i fotografie, kdy jsem si mohla víc přiřadit jména ke konkrétnímu obličeji. Také podobu tábora a i celkovou mapu jeho nedobrovolné cesty. Celé dílo je fantastický životopis člověka, který měl dost sil na to, aby přežil, nevzdal se, i když jeho rodina už nebyla mezi živými a byl ochotný se s čtenáři o jeho příběh podělit. A hlavně se za svoje židovství nestyděl. Některé jeho výroky mě dostaly...jsou pravdivé a věcné. Díky moc autorovi za jeho pohled na děsivou historii a jeho sdílnost. "Tady nebyl Bůh ani ďábel. Toho byl schopen jen člověk." "Byl to pro nás závod s časem- co nás dostihne dřív, osvobození nebo smrt."... celý text
Možná jednou
2017,
Colleen Hoover
Taky vás zvládne Colleen tak emočně vymačkat, až vám na konci knihy padají slzy? U mně to zvládá naprosto bravurně. Nevím, možná je to tím, že knihy čtu ve špatnou dobu nebo je taková čarodějka emocí. Pokaždé mě příběh pohltí. Není to moje první kniha od ní a myslela jsem, že mě nic nepřekvapí, ale sakra jo! Děj byl skvělý. Muzikant a dívka se zlomeným srdcem a talentem. Na začátku to vypadalo, že to bude klasický příběh o lásce, kdy ona zjistí, že aktuální přítel pro ni není dost dobrý (věta "zlato, dones mi prosím pivo" mě dostávala do kolen, moje odpověď by nejspíš byla "a ty nemáš nohy...zlato?!) a zamiluje se do kluka z protějšího balkonu. Ale ne, takto to rozhodně nebylo. Autorka do příběhu vsadila sice sexy kluka, který miluje kytaru a svoji nemocnou přítelkyni nade vše, ale i to, že je neslyšící. Vážně?! Moc se mi líbilo, jak spolu vnímali tóny kytary, svoje hlasy, svoje srdce a jejich tlukot. Líbilo se mi, že láska může být i věrná a ne tak jednoznačná. Šíleně se mi líbila jejich loajalita, oddanost a ten konec... Aaaah, ten mě dostal snad nejvíc. Byla jsem opět u té trpělivosti. Bylo nezvykle fajn, že neskočili z "jedné řeky do druhé", ale čekali na sebe. Být v jejich postavení, zachovám se jak Ridge. Nevydržela bych čekat až tak šíleně dlouhou dobu na svojí lásku, ač bych přesvědčovala sama sebe, že to zvládnu. I v tom netrpělivém čekání je určitá naléhavost.. "I když jsme se tomu tolik bránili, všechny ty věci mezi námi se staly proto, že naše vzájemné city začaly být silnější než naše touha. S touhou se bojuje snadno. Zvlášť když je její jedinou zbraní přitažlivost. Ale když se snažíte bojovat se svým srdcem, vůbec to není tak snadné." Možná jednou... Nezbývá mi, než dát plný počet hvězd. Nemůžu jinak...... celý text
Žárlivost a jiné povídky
2021,
Jo Nesbø
Je to génius. Tahle věta mi projela hlavou jakmile jsem knihu dočetla. Nesbo je můj oblíbenec už dlouho, sériovky má úžasné, mimo sériovky se mi některé líbily a některé méně, ale! tahle, to je něco víc než úžasného! Příběhy byly neskutečně čtivé. Ponořila jsem se do nich a vnímala každý nádech, výdech, vztek nebo zklamání hlavní postavy. Samozřejmě i ta žárlivost (jak hlásá název) byla prioritním vjemem. V každém příběhu byla pojata jinak, odlišně, ale nakonec se spojila v jedno skvělé dílo. Panejo...až teď si uvědomuji, jak moc mi autor chyběl. Píše neopakovatelně a za dobu, co čtu, jsem se nesetkala s jeho nástupcem nebo někým, kdo by ho nahradil v době jeho nepřítomnosti. Budu netrpělivě čekat na další dílo! Už teď mám pocit, že ho nutně potřebuji. :))... celý text
Žert
2007,
Milan Kundera
Konečně dotčeno...tento styl psaní opravdu není pro mě. Jak se říká...sto lidí, sto chutí. Ja vím, že od Kundery už si v budoucnu nic nepřečtu..:))