Tatopulos
přečtené 131
Mořský vlk
1965,
Jack London
Souboj idealismu a materialismu, přičemž se idealista Hump a materialista Mořský vlk pořád k sobě přibližují a přitahují jako jing a jang. Vlk Larsen mi byl místy bližší než Hump ! London se na vlka nedívá stereotypně, ale má pro něho sympatie. Jen mi vadila poslední asi třetina románu ta byla zbytečná rozvleklá a už nic nového nepřinesla, jenom kecání o lásce. Od Londona doporučuju- Martin Eden, Železná pata, Tulák po hvězdách... celý text
Piksla červů
1994,
James Hadley Chase (p)
Pouze průměrný Chase, zápletka není špatná, ale detektiv je moc vševědoucí. Konec není moc uvěřitelný a na hlavním hrdinovi se nedá najít snad nic pozitivního. Od Chase mám nejraději Pracku v láhvi, Zlaté rybičky, Tvrdou lekci a brilantní Máš, co ti patří vydané v knize Třikrát ve slepé uličce.... celý text
Třikrát ve slepé uličce
1977,
James Hadley Chase (p)
Spolu s Prackou v láhvi vynikající kriminální novely. Úplně mě dostala novelka Máš, co ti patří. Jako kdybych byl upoután tlustým pásem, musel jsem to dočíst
Vynález zkázy / Ocelové město
1966,
Jules Verne
Ocelové město a Vynález zkázy jsou mé nejoblíbenější verneovky. Nejsou tam tak nudné popisy, nudný děj a dinosauři jako v knize Cesta do středu země.
Češi pod německým protektorátem
2000,
Detlef Brandes
Vynikající historická práce. Je zmíněn i odbojář Smudek, který se za protektorátu prostřílel přes hranice. Brandes se tu hodně věnuje komunistickému i nekomunistickému odboji. Ukazuje tu, že komunistický odboj fungoval i před nacistickým vpádem do SSSR v červnu 1941.... celý text
Pracka v láhvi
1975,
James Hadley Chase (p)
Spíš než detektivka je to psychologický a sociálně-kritický román. Z knihy je jasné, že Chase "obdivoval" kapitalismus a tržní vztahy. Julie Hollandová není příliš sympatická postava a na konci její hlad po majetku vyvrcholí. Postava stoika Wesleyho působí tajemně, mysticky, nutí ptát se nás, kdo vlastně Wesley je ? Julie Hollandová z toho vychází jako emoční mrzák.... celý text
Gustáv Husák
2017,
Michal Macháček
Brilantní práce. Nejpoutavější na knize je, že Macháček se nedivá na Husáka pouze optikou Historie cs-komunistický normalizátor, diktátor, demagog, prezident vězňů atd. Snaží se Husáka vidět ve více rolích- část Slováků Husáka uznává, protože se zasloužil o budování Slovenska, o industrializaci a jeho rozvoj. Pak jde také o relativní materiální blahobyt, který občanům ČSSR zajistil a sociální jistoty, byl proti zvyšování cen. Dále "mučedník" z 50 let, silná osobnost, která se bránila křivým obviněním, přestože byla podrobena krutým výslechům. Husák byl hrdina SNP, kritik kapitalismu a nepřítel restaurace kapitalismu a zůstal po celý život věrný ideji socialismu. Nejednalo se tedy jen o politika usilujícího o moc /který politik nechce moc ? / Sebevědomý politik, který se postavil Novotnému a jeho autoritářskému vedení státu. Husák byl sledován za Novotného éry, na což si stěžoval a za normalizace sám nechal odposlouchávat své spolustráníky a sledovat. Člověk, který žil politikou a měl určité socialistické ideály proti tomu oportunistický pragmatik, "realista", který měl mesianistické sklony. Přes něž přehlédl morální význam a dopad tzv. Moskevských protokolů. Nejednoznačnost, dvojjakost, komplikovanost, rozpornost, byl Husák oběť i viník zároveň ? A ještě jedna poznámka- líbilo se mi, že pan Macháček leccos naznačil o krásném sametovém vývoji po Husákovi, stačí uvést jen klíčová slova, která Macháček cituje- Ilona Švihlíková- Jak jsme se stali kolonií a přicházející usmívající se neoliberalismus. A ještě grafomanská poznámka pod čarou- autor se ptá, byl G. Husák úspěšný politik ? Překvapivé je, že Macháček přiznává, že Husák má velký vliv na další průběh českých a slovenských dějin (např. zákon o federaci z r. 1969 měl paradoxně vliv na rozpad ČSFR)Takže byl úspěšný... celý text
Mrtvé duše
2002,
Nikolaj Vasiljevič Gogol
"Nejdůležitější" postavy románu jsou pánové Kravinec a Mastipupek
Posvícení bezdomovců
2013,
Jan Keller
Nechápu, že se o tomto sociologickém skvostu tak málo mluví. Všechny kapitoly jsou vynikající- kritika postmoderní filosofie, život středních vrstev ( které se propadají a nevadí jim to, a ani si toho zdá se nevšimli a vzhlíží k těm horním. Keller je příznačně nazývá pravicově volící městská chudina). Pak kapitoly o tom, co pro nás znamená domov, že není lhostejné,( jak se domnívá pravice, protože podle ní je nejdůležitější svoboda, takže podle Kellera jsou ideálem pravice- bezdomovci, protože jsou nezávislí a svobodní) jestli máme střechu nad hlavou nebo jsme bez ní. Keller tam psychologicky popisuje, co znamená jistota domova. Kritika individualismu u středních a nižších vrstev. Mám radost, že mám tento skvost doma a jako k dalším Kellerovým knihám se k Posvícení rád vracím... celý text
Sociologie středních vrstev
2012,
Jan Keller
Pokračování Vzestupu a pádu středních vrstev se mi líbilo více. Další z knih, ke které se rád vracím. Dvojka mě zaujala víc, protože se tolik nesoustředí na typy- jednorozměrný člověk, člověk jako automat, Baumanův Tulák, Zevloun. Keller opět navazuje na předchozí knihu-ambivalentnost středních vrstev v jednotlivých státech, v Británii jsou tyto vrstvy brány jako zastánci status quo, ve Francii jsou spíš dynamičtější, zasazují se o změny díky Francouzské revoluci. Obecně jsou tyto vrstvy oportunistické, nejednoznačné ve svých postojích, není vždy jednoduché rozlišit, kdo do nich patří. Kdo je vlastně zástupce nižších horních vrstev nebo vrstev středních. Zajímavý je text o statusové panice v posledních letech Výmarské republiky, kdo volil Hitlera. Je tady také zmínka o drobných středních, kteří mají mentalitu spíše dělnickou. Srovnávací kapitola mezi dělníky a bílými límečky. I když se mluvilo v šedesátých letech o tzv. beztřídní společnosti, dělníci nebyli tolik integrování ve středních vrstvách, zůstala jim mentalita nižších vrstev, nebyli tak nadšeni pro kariéru jako vrstvy střední.... celý text
Adolf Hitler: Deníky
2013,
John Keegan
Slabé, jak se píše v úvodu ke knize, jsou to jen poznámky, co se po Hitlerovi zachovaly. Zajímavé tam byly jen určité historické pasáže a Hitlerovy vyjádření k událostem. Namátkově mě napadá- "já tuto válku nevyvolal, to oni jsou viníci." Hitlerův obdiv ke Stalinovi a k Británii, zřejmě chtěl uzavřít přes Hesse s Anglií mír. Pak zvláštní pasáže o Sovětském svazu, kdy nebylo jasné jestli se SSSR pokusil napadnout Německo jako první nebo Rusové věděli o chystaném útoku a byli jen v obraně ? Podle Canarise, ale prý byla rudá armáda připravena k útoku na Německo. Ale Canaris byl starý kamuflážník a nenáviděl Hitlera. Láska k vlastním vojákům se tady taky hezky ukázala- "mí vojáci jako jednotlivci nemají cenu...Ale já proti nim mám cenu vysokou..." Nuda a Hitlerova posedlost sebou samým otravuje.... celý text
