Rebellion
přečtené 211
Betonová zahrada
2005,
Ian McEwan
Při čtení ne mě padala tísnivá atmosféra, asi jako když se ocitnete ve sklepě divného domu, kde něco smrdí a je v něm hodně betonu. Vytvořit nesympatické postavy byl asi záměr, každopádně zábavná jednohubka na jedno odpoledne, ale víc od toho nečekejte.... celý text
Shuggie Bain
2022,
Douglas Stuart
Už dlouho mi nikdo tak poutavě nevyprávěl jako Douglas Stuart. Jako bychom si spolu každý večer sedli v klidném prostředí a poslouchala jsem jeho intimní příběh o Shuggiem a Agnes. A když se blížil konec knihy, přála jsem si, aby nikdy neskončila, abych mohla ještě chvíli pobýt s postavami v jejich smutném světě. Ze začátku jsem očekávala, že bude kniha zaměřena na Shuggieho a jeho nelehké dospívání, dostala jsem však spíše příběh o Anges a její alkoholové kariéře. Občas jsem si dokonce říkala, proč se kniha nejmenuje Agnes Bainová, a kdy už Shuggie konečně dostane více prostoru. Nakonec mi to ale nevadilo, obě hlavní postavy jsem měla ráda a obou mi bylo líto. V jednu chvíli jsem knihu musela odložit, vyvolala ve mně totiž silné pocity zhnusení a nechtěla jsem prožívat, jak se mé oblíbené postavy dostávají znovu na dno (SPOILER: to když se muži života Agnes k ní chovali jako k nějaké nižší formě bytosti a kvůli nim znovu, po pohádkovém roce abstinence, spadla do své závislosti). Tahle kniha teď bude patřit do mých Top 5 přečtených za rok 2023.... celý text
Cujo
1992,
Stephen King
Už asi nikdy nebudu schopná se podívat na velkého psa a nevzpomenout si přitom na hrůzného Cuja. Kniha to byla hnusná, plná krve, bahna, vedra, vztekliny. Přesto dokázala vzbudit takové napětí, že jsem ji nedokázala odložit a přestat číst. Uff, ale jsem ráda, že je to už za mnou.... celý text
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
Někdy mám problém se do nové knihy začíst a trvá mi pár stran, než si zvyknu na její styl a tempo. Ovšem do Malého života jsem vplula velmi lehce a přirozeně. Autorka hned od začátku staví atraktivní fiktivní svět, v němž budeme sledovat osudy čtyř hlavních postav, a musím přiznat, že mi tento svět přišel tak odlišný od toho mého a tak pohlcující, že jsem se v průběhu dne v práci těšila, až se do něj zase ponořím a uteču tak od reality. Postupem knihy však opustíme idylu mladých mužů začínajících život po škole, pro něž je otevřen celý svět a ponoříme se do jejich vnitřních soubojů, traumat a strašáků ve skříni. Nyní, 14 dnů po dočtení knihy, mohu říct, že ačkoliv to bylo mnohdy těžké, jsem ráda, že jsem u knihy s Judem vydržela při postupném odhalování jeho bolestivého příběhu. Musím napsat, že jsem zvyklá číst podobně těžkou literaturu a jsem už značně otupená setkáváním s těmito tématy, přesto na mě kniha zapůsobila, ale v jiném smyslu. Nejvíce dojemné mi totiž přišlo, že cokoliv Jude udělal, jeho přátelé při něm stále stáli, strachovali se o něj, byli tam pro něj. Zapůsobilo na mě, jak se člověk vyrůstající v odmítajícím a hrůzném prostředí, nakonec v dospělosti dočkal milující rodiny, i když pro něj bylo obtížné ji přijmout.... celý text
Stará škola
2022,
Petr K. Procházka
Kniha ve mě zanechala dojem i pár dnů po dočtení, kdy píšu tento komentář. Tak ráda jsem po dobu těch 14 dnů, co jsem knihu četla, unikala do doby národního obrození, v němž mě provázel sám Karel Jaromír Erben a do časů komunismu, v němž jsme se setkávala se sympatickými postavami kolem malého Filipa a jeho rodiny. Pasáže z každodenní života v těchto obdobích, které jsou mimochodem velmi kvalitně popsány a neobsahují dobové nepřesnosti, sám autor se v některém rozhovoru nechal slyšet, že dobové reálie pečlivě studoval a nebo spoléhal na vlastní paměť, jsou prostřídány pasážemi s nadpřirozenou a tajemnou tématikou (motivy jako Svatojánská noc, hřbitov, peklo), jež si bere inspiraci v Erbenově Kytici. A toto zpracování knihy mě velmi bavilo, byla jsem z něj opravdu nadšená a četla se zatajeným dechem. Tyto "fantasy" pasáže pro mě dost urychlovaly děj knihy, který jinak plynul spíše pomaleji, proto nečekejte, že by čtení odsýpalo jako u nějaké detektivky. Ale beru to spíše jako plus, aspoň jsem měla více času se sžít s postavami a na konci mi bylo líto, že je už budu muset opustit. Škoda jen, že jsem na knihu narazila úplnou náhodou a není tolik protěžovaná a zobrazovaná v médiích, jako jiná díla současných českých autorů nebo spíše autorek, neboť mi přijde, že Stará škola rozhodně dosahuje jejich kvalit a v mnohém je dokonce i převyšuje.... celý text