Purple7
přečtené 245
Krvavé Impérium
2018,
S. J. Kincaid
Troufám si říct, že tato kniha bude mít své velké zastánce, ale i velké odpůrce, ale nemyslím si, že to je jeden z těch průměrných a lehce zapomenutelných kousků. Od prvního dílu obrovský posun. Ale kam? K lepšímu? Ne, to bych neřekla. Spoustu akce, intrik a plánování a menší porce romantické linky určitě může vyhovovat celému zástupu čtenářů. Jenže oproti prvnímu dílu to bylo na můj vkus prostě až moc. Až moc zvratů. Až moc brutality. Až moc lží. Zkrátka přehnané a překombinované! A ač si myslíte, že už víte, jak se děj bude zhruba odvíjet, tak vás ujišťuji, že ne. Nic není tak, jak by to mělo být, respektive, jak doufáte, zkrátka ani ťuk! Jsem dostatečně zhnusená a to jsem si tu první část, než se na scéně objevil Velanox, ještě docela užila.... celý text
Diabolik
2017,
S. J. Kincaid
Přiznám se, že vesmírné sci-fi příliš nevyhledávám. Ze začátku knihy jsem s tím proto měla nemalý problém. Nicméně nakonec mě děj i hlavní postavy hodně bavily a nebýt někdy až klišoidní romantické zápletky (uznávám, byla tam asi třeba, ale popsat by se to dalo tak nějak normálně, ne?), tak bych dala plný počet. Sice jsem tak nějak čekala, že s (pravou) Sidonií to asi nebude tak jednoduché, jak se zprvu zdálo, nicméně ostatní intriky a dějové zvraty jsem naprosto neodhadla, za což jsem poslední dobou fakt ráda. Mám před sebou druhý díl a ani se mi do něj nechce. Zakončení tohoto prvního mi naprosto vyhovuje.... celý text
Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová
2018,
Jessica Townsend
Nádhera. Kdybych nečetla nebo neviděla žádné recenze, podobnost s HP by mě z počátku vůbec nenapadla. Ke konci už ano, to jsem si totiž říkala, že tohle je stejný skvost jako za starých dobrých časů Harry. U většiny knih počítám stránky do konce tím stylem "ještě 100, ještě 50....", tady to bylo "už jen 100, už jen 20... počkat, 20? kdy jsem přečetla těch 80 stran?" Hrozně moc jsem si to užívala. Jednou z mých top letoška.... celý text
Všem klukům, které jsem milovala
2015,
Jenny Han
Z mé strany šlo naprosto o neplánovanou četbu způsobenou vypjatou situací, kdy jsem se na uklidněnou šla zašít do knihkupectví. No... Tuto knihu bych ocenila víc, kdybych měla o 15 let a o jedno dítě méně, nicméně jako náctiletá slečna bych to milovala. Trochu mi to připomnělo Lanczovku, ale tohle bylo o dost lepší. Svůj účel kniha splnila, zklidnila jsem se a na pohodu super. Druhý díl ale odkládám na neurčito, třeba si mě zase najde, jako si mě našla tato kniha.... celý text
Děti krve a kostí
2018,
Tomi Adeyemi
Asi jsem měla až moc velká očekávání. Půlka knihy se mi vysloveně dost líbila, ale některé kapitoly byly nudné a zbytečné. Jako kdyby autorka nevěděla, jak dál. Romantický prvek mi zde vůbec nesedl. Konec byl takový... hm... ehm... no tak nic. Také jsem postrádala slovník, cizími slovy se to jen hemžilo a já se občas nechytala. S láskou jsem v tomhle vzpomínala na Naslouchače. Druhý díl si přečtu, ale kdy vyjde, je mi upřímně jedno, poněvadž se do něj nadšeně nepohrnu.... celý text
Dvůr mrazu a hvězd
2018,
Sarah J. Maas
Já jsem spokojená, žádné velké očekávání jsem totiž neměla. Pohodová jednohubka, kde sice chyběl akční děj, ale i tak mi kniha docela příjemně plynula. Jen ta "chemie" F s R už netáhne tolik jako dřív.... celý text
Krutý princ
2018,
Holly Black
Dobrý, za tři. Čte se to dobře, konec jsem neodhadla, a stále jsem čekala, kdy se tam objeví Rhys, protože styl psaní mi opravdu dost připomínal SJM a já se musela upomínat, že ne, tohle je Holly Black. Ale i tak, takový Dvůr trnů a růží mixnutý s Mortal instruments. Má to ale svý velký mouchy. Za prvé některé nelogičnosti a klasické klišé. Už mě docela nudí vystavená zápletka nad tím, kdo je čí příbuzný. A za druhé, ona existuje nějaká encyklopedie o vílách, která je základní příručkou pro autorky YA fantasy? Že všechny autorky u nich používají stejná (dobře, velmi podobná) jména, stejné schopnosti a neschopnosti? Ať už se jedná o SJM nebo Cassandru Clare, tak pokaždé člověk čte to samé, jako kdyby se domluvily. Trochu nuda. Achjo.... celý text
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
V rámci žánru opravdu unikát, neotřelé téma, skvěle napsané, obdivuji autorovu fantazii, i když závěr předvídatelný. Oceňuji akci před levnými romancemi, což se mi zde dostalo, takže spokojenost. Ale Neal Shusterman si může podat ruku s G. R. R. Martinem, v počtu mrtvol si mohou směle konkurovat. Dávám jen 4*. Přestože jsem se na knihu moc těšila, četla jsem ji nakonec v době, kdybych ocenila něco více oddychovějšího. Moje chyba. Nicméně ke knize se jistě ještě vrátím.... celý text
Bez šance
2016,
Neal Shusterman
Bavilo, hodně. Vůbec se nebojte toho, že je to jen první díl ze série. Na konci je sice náznak toho, jakým směrem se bude děj vyvíjet dál, nicméně není nikterak brutálně otevřený, takže vhodné i pro ty, kteří si na série nepotrpí. Kupte ji, čtěte ji a mluvte o ní, zaslouží si to. Ukažte této knize, že není bez šance. Ideálně doporučte tuto knihu alespoň třem lidem a ti ať mají stejný úkol. Snad, snad se Euromedia slitují a dopřejí nám další díl. ;) Kdo by nevěděl jak na to, doporučuji se podívat na Pošli to dál. ;)... celý text
Píseň stínů
2018,
S. Jae-Jones
Mám takovej blbej zlozvyk dočítat nejen knihy, ale i série, i když mě první díl nijak nenadchl. Budu s tím muset něco dělat, protože tohle dál nejde. Mám smíšené pocity, nevím, který z těch dvou dílů byl horší. V Písni stínů sice ubylo na fňukání hlavní postavy, zato v její první části se nic nestalo. Pardon, Líza se odstěhovala do Vídně. Nemůžu si pomoc, ale to byl fakt asi jediný posun v ději. A druhá část? Netuším, jak to dostatečně výstižně popsat. Chaos, průhledné vyústění "zápletek" až to bolelo, překvapená byla snad akorát Líza. To, co by mě i docela zaujalo (Procházkovi contra Věrní) naprosto vyšumělo do ztracena. A ty "náhody"? To okatěji napsat už nešlo? A samotný závěr jsem měla chuť úplně přeskočit, tolik zbytečných slov, odstavců a stran! Co to vlastně bylo za žánr? Pohádka? Fantasy? Nebo prostě jen jakási slátanina? Ne, nelíbilo a přitom to potenciál nemělo špatný. Podle mě ani autorka sama nevěděla, co psát. A navíc mě strašně iritovala použitá jména. V 19. století se vůbec nepoužívala a v Čechách tuplem. Možná deformace z práce, ale tohle mě tam strašně rušilo.... celý text
Píseň zimy
2017,
S. Jae-Jones
"Wintersong" zní opravdu pohádkově a zhruba do půli knihy se opravdu jednalo o kouzelnou pohádku. Ideál na zimní počasí, deku a horkou čokoládu. Vůbec mi nevadil styl autorčina psaní, docela jsem si to užívala. Jenže pak přišla 2. polovina, ze které jsem byla čím dál tím zoufalejší. Děj, jestli se tomu dá tak říkat, byl čím dál tím víc zbytečně natahován, přecpaný na oko vzletnými frázemi s hudební tematikou. Hlavní "hrdinka" čím dál tím víc brečela po svých sourozencích a hudbě. Projevil se u ní stockholmský syndrom, což mi ze všeho vadilo asi nejvíc, protože tím zmizel můj první pozitivní dojem o pohádce. Sex se tam prostě nehodil, ne, tady fakt ne. A konec? Od konce vždy čekáte nějaké to vyvrcholení děje, že se konečně dozvíte vše podstatné, že prostě... NĚCO! Jo, tak tady nic moc, spíš nic. Jak jsem ze začátku nechápala, proč má celkově tak nízké hodnocení, jo tak teď to chápu. Bylo to zkrátka patetické v tom nejhorším možném slova smyslu. 2* dávám jen za tu první část.... celý text
Migrační strategie: Město, předměstí a vesnice na panství České Budějovice ve druhé polovině 18. století
2018,
Josef Grulich
Jako historička jsem nadšená, je zatím vidět obrovská práce, pečlivost a erudovanost. Určitě je to další krok k poznání společnosti i jednotlivce v 18. století a rozhodně je o čem přemýšlet. Za autorovu databázi, díky které toto dílo vzniklo, by mnozí vraždili. Jako genealožka nadšená zas tolik nejsem, i když mé výtky jsou marginálního charakteru. Důkladnou a namáhavou práci, které se většina genealogů raději vyhne (o to víc je hodná obdivu), snižuje nepřesné a nejednotné užívání křestních jmen a odborných termínů (Uršula místo Voršily, Matouš místo Matěje, Růžena místo Rozálie, Sebastian místo Šebestiána, nevlastní bratr místo polorodého bratra atd.). Přesto ti, kteří mají zájem o dějiny Českobudějovicka, případně zde žili jejich předci, by tuto knihu rozhodně měli zařadit do své domácí knihovny.... celý text
Faja
2017,
Petra Stehlíková
Vůbec to nečtěte. Přehltáte to, najednou strana 435 a vás bude děsně štvát, že ještě není třetí díl. ;) Miluju tuhle sérii, i když Naslouchače jsem si užila trochu víc. Přeci jen ve Fajovi už jsou nějaké opakovačky, hlavní postava není vždy tak sympatická a konec jsem přibližně takto odhadovala. Přesto 4,5*.... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
5 hvězdiček je málo. Ti, kteří váhají nad tím, jestli se jim české fantasy s dystopií s 12letou holkou bude líbit, tak bude, věřím tomu.
Dominika na cestě Jižní Amerikou
2018,
Dominika Gawliczková
Ač oba originál, srovnání se Ziburou se nabízí. Obojí pohodové čtení, Ladislav vtipnější, ale Dominika napínavější. I tak jsem se ale bavila do sytosti. Zatímco Ladislav byl detailnější, Dominika vypíchla to nejzajímavější. Obojí mělo něco do sebe. Je ale fakt, že i Dominika někdy zacházela do takových detailů, které bych snad ani vědět nemusela. :) Ale i tak za ně palec nahoru, protože díky nim to bylo takové opravdovější a snazší tomu všemu uvěřit. Oba mají můj respekt, já bych se po..... strachy už na cestě do Prahy na letiště.... celý text