Purple7 přečtené 245

Vidořád 2015, Samantha Shannon

Prvek duchů je pro mě těžko uchopitelný a tentokrát jsem nenalezla žádné body k dobru. Těžce předvídatelné, někdy naprosto nelogické a zbytečně natahované.

Kostičas 2014, Samantha Shannon

Uznávám, že kdybych Kostičas četla v roce vydání, asi bych ho ocenila víc. Takhle na mě působil jako další tuctová ya fantasy/dystopie s několika klišé, které mi tentokrát vysloveně vadily. Další vyzdvihovaná série od nakladatelství Host a pro mě další zklamání! Děj klasika - mladá holka, která zachraňuje svět a do toho tajemný nadpřirozený chlapík, tak trochu záporák. Originalita prakticky nulová. Jinak souhlasím s níže uvedenými komentáři - začátek je chaotický a dlouho jsem se v tom nemohla zorientovat. Mraky nových slov a slovník s prominutím na dvě věci. Dala bych i 2* nebýt komediantů, na které se nějakou dobu profesně zaměřuji, a oceňuji tak, že je autorka zasadila do děje. Jelikož jsem protrpěla horší věci, pokračování nevzdávám a snad to bude lepší, tentokrát bez složitého nasávání nových pravidel a termínů.... celý text

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline

Před přečtením jsem o této knize věděla tři věci. Že se můžu těšit na virtuální realitu, že má dobré recenze a že je zfilmovaná. Po přečtení o ní vím už čtvrtou věc - (když nebudu počítat Harryho Pottera) stala se mou naprostou jedničkou a prorokuji svému vydání brzké salátové vzezření. Za mne naprostá dokonalost a zcela upřímně nevím, co o tom víc psát. Totálně mi to sedlo. Takových myšlenek, takových pocitů! Jak to tak vidím, zresetuji svou paměť a pustím se do čtení nanovo. Ale tentokrát si nezapomenu zapnout svého systémového asistenta, aby mi zaznamenal všechny filmy, hudbu a další narážky nejen z 80. let, které jsou v Clinově veledíle zachyceny. Děkuju, opravdu děkuju autorovi za přiblížení osmdesátek, na jejichž sklonku jsem se narodila. A zrodila se má nová závislost... 'Cause maybe You're gonna be the one that saves me And after all You're my wonderwall!... celý text

Kouzelnice 2019, Sebastien de Castell

Nezklamalo, ale nic nového pod sluncem. Kellen milý ňouma, který nakonec není tak hloupý. Vše se opět v dobré obrátií a fajn humor. Jen stále mi tam něco chybí, asi silnější moment překvapení.... celý text

Prokletá krev 2019, Ange

Musím říct, že mi celkově kniha sedla. Od první kapitoly jsem se nestačila nudit a stránky mi ubývaly docela velkou rychlostí. Jen ten závěr mi trochu zkazil celé početníčko, přišel mi zbytečně překombinovaný, postava Bytosti byla dle mého názoru naprosto zbytečná, šlo to vymyslet lépe. Na druhou stranu poslední odstavec epilogu? Výborné, mám ráda lehce otevřené konce. O této knize se mluví jako o upíří Selekci, s tím nesouhlasím. Daleko více mi připomínala upíří Nebezpečné známosti, které já naprosto, ale naprosto miluju. Ani Valmont tam nechyběl. :-* Kniha protnutá historií, šlechtou a úžasným místy francouzských dějin, které jsem před lety navštívila, o to více jsem se dokázala vžít do prostředí. Jen ta představa Paříže bez Eiffelovky se mi nelíbí. :) Ač tedy upírovina pro mladé, líbilo se mi to a jistý rereading. 4,5*... celý text

Páté roční období 2018, N. K. Jemisin (p)

Věřím, že jsem pochopila tak 50 % a někdy mě napadá, jestli všemu rozumí i sama autorka. To je tak složitý svět! Není to úplně nejlehčí čtivo, spousta cizích názvů a koukat stále do slovníku mě úplně nebavilo. Kontextu jsem rozuměla, i když provedení někdy vázlo, ale to mi stačilo. Hodně dlouhou dobu jsem odhadovala, jak se všechny ty tři osudy propojí a výsledek jsem tedy vůbec nečekala, i když zpětně si uvědomuji, že jsem byla jen slepá, náznaky tam byly docela jasné. Fantasy prvky mě bavily dost, zase něco jiného. Pozitivní pocity rozhodně převládají, dost se těším na další díl, ale zpočátku jsem myslela, že knížku úplně zavrhnu. Cca třetina knihy byla psána v 2. osobě jednotného čísla. A prvních pár vět první kapitoly zní: "Ty jsi ona. Ona je ty. Jsi Essun. Pamatuješ? Ta žena, které zemřel syn." Od té doby, co se mi narodil synáček jsem na takové věci dost přecitlivělá a dost těžko se mi něco takového čte. Zvlášť když knížnimu synovi byly 3 roky a tomu opravdovému doma jsou skoro 2... Tuto dějovou linku jsem tedy trpěla, ale zbylé dvě jsem si užila.... celý text

P.S. Stále Tě miluju 2016, Jenny Han

Vím, že je toto čtivo určeno pro náctileté, nic převratného jsem proto neočekávala, chtěla jsem jen na chvíli vypnout a užít si něčeho "milého" bez mrtvol. Jako jo, účel to splnilo, jenže tohle bylo nakonec za trest. I kdybych na to koukala svýma 16letýma očima, spokojená bych nebyla. 140 stránek se tam neřeší nic jiného, než video a to, co LJ pekla/vařila. Video, jídlo a vzpomínky seniorek z domova důchodců. Nic víc. Konečně cca na 145. straně se objevuje ten, koho slibuje anotace, takže prakticky až v půlce. Druhá část byla sice zajímavější, ale zase nic světoborného. I když tam byly okamžiky, které mi velmi připomínaly mé vlastní dospívání, tudíž trochu nostalgie se přeci jen dostavila, celkově se "děj" nesl v duchu "Ne, ne, ne, já jsem hodná holka! Chybí mu to? Co s ní má, je lepší jak já?" Z hlavní hrdinky se v druhém díle stala dokonalá puťka. Škoda. Nicméně kdybych měla dospívající dceru, tuhle knížku bych jí jedině schvalovala, Lara Jean je hodná holka, miluje svou rodinu a nenechá se do ničeho vnutit. Takže očima (prudérní) matky, ano - víc takových knih! Očima náctileté holky - i knížka pouze s lehkou romantikou se dá napsat lépe, takže nuda! Ale jedno velké plus tato kniha má - navnadila mě na něco kvalitnějšího, i když drsnějšího.... celý text

Gemina 2017, Amie Kaufman

Snad ještě lepší než první díl. Trošku ve stylu Smrtonosné pasti, ale ten film miluju, takže jsem si to užívala. ;) Přibyl text, technické termíny (což mi teda nevyhovovalo), ale ubyly oplzlé kecy puberťáků (což mi teda vyhovovalo). :) Docela jsem se pobavila, že do kosmu vystřelila Leigh Bardugo, Victoria Aveyard a další, vtípek se povedl!... celý text

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Fíha, to byla jízda! Aneb jak přečíst tlustou bichli snadno, rychle a jak ji nedokázat odložit - naprosto jedinečný formát knihy, svižné tempo děje a čtivé to bylo až kam. S otočením každé stránky doslova nevíte, co přijde, jaké překvapení na vás čeká. Děj sice není zas tak převratný, OK, jenže ač se to celé koná v odlehlém vesmíru v daleké budoucnosti, tak díky přiloženým seznamům a fotkám je to takové realističtější a rozhodně nemůžu říct, že jsem něco podobného kdy četla a že to člověk jen tak přelétne očima. Na jedné stránce se ušklíbáte nad chování pubescentních jedinců, na druhé už vám ten úsměv mrzne na rtech. Chytlo mě to hned, prvních asi 50-100 stran jsem měla úplně mylnou představu, kam se to nakonec stočí. A ten jeden okamžik, kdy zjistíte, co a jak?! Boží! Lascivní chaty mě zpočátku jaksi nepřesvědčovaly o kvalitách této knihy (i když konečně "normální" puberťáci), ale postupem času se to celé vyvíjelo úplně někam jinam, což teda na jednu stranu super, na druhou je to kniha, po které se mi nebude dobře usínat... a takovým knihám se ze zásady vyhýbám. ;) Netvrdím, že kniha je dokonalá - vzhledem k formátu knihy není možné poznat osobnost obou hlavních postav více do hloubky, nějaké to klišé taky bylo, trpěla jsem strašně u záměrně špatného pravopisu, ale za výsledný dojem z knihy tohle všechno pouštím z hlavy. Teď si dám asi pár dní pauzu, abych to celé vstřebala. ;)... celý text

Síla 2017, Siri Pettersen

Série plná havranů, ocasů, bezocasů, splynutí člověka s přírodou, patetických řečí a stále se opakujících frází. "Jsem mensrk, plíseň, Ódinovo dítě..." Nedivím se, že jsou ty knihy pak tak dlouhé. Nic není tak, jak je vám servírováno, naopak série plná klišé - hlavní hrdinka superspasitelka, opět zápletka s rodinnými vazbami a sex v nejnevhodnější dobu, jen aby tam byl, vždyť se to přece očekává. V tom se pak autorka šťourala tak, až mi to nebylo milé. Chápu, že tato série má své fanoušky, i přes to všechno negativní to má něco do sebe, ale já asi čekala vzhledem k recenzím obrovskou pecku. Ze všech třech dílů mi paradoxně sedl nejvíc ten druhý, nejhůře hodnocený a jediný z nich neoceněný cenou za nejlepší norskou fantasy.... celý text

Plíseň 2017, Siri Pettersen

Asi "nejromantičtější" název knihy, který jsem kdy četla. :) Netuším, jestli se mi ta kniha líbila nebo ne. Očekávání jsem neměla velká. První díl se mi nelíbil a tento druhý má obecně nejnižší hodnocení. Do čtení knihy jsem se prakticky musela nutit, první část se táhla a pořád mi ta série nějak nesedí. Radši jsem si několik večerů za sebou pustila seriál, což není u mne zvykem. Ale nakonec ve výsledku za mě lepší než ta jednička, uvedu proč. Náš svět mi vůbec nevadil, naopak mi vyhovoval, protože výrazně ubylo otazníků a nepřibylo tolik nových. Líbily se mi i některé autorčiny úvahy nad nelogičnostmi lidské činnosti. Nahlížet na náš svět očima nějakého fantasy stvoření z jiné dimense mě bavilo. Pár kapitol mi docela vyrazilo dech a já hltala stránku za stránkou s napětím, co bude dál. Ocenila jsem, že konec většiny kapitol přinesl něco, kvůli čemu tu knihu zkrátka neodložíte. Plíseň obsahuje dost nových informací a já ji proto nepovažuji za takový ten tuctový vycpávkový prostřední díl trilogie. Nejvíc mě ale dostalo to, kdo je matkou hlavní postavy, jakým způsobem byla Hirka zplozena. Prosím, kde tohle jinde najdete?! Už za ten nápad, za uvedení této problematiky v YA fantasy tleskám!... celý text

Ódinovo dítě 2016, Siri Pettersen

No, slabší 3*. Začátek jsem pronadávala a chtěla tuto knihu odložit. Shluk pro mě nestravitelných jmen plus jsem ničemu nerozuměla. Střed mi přišel docela dobrej, četlo se to dobře, až... se objevilo moje "oblíbené" klišé - zase ty "šokující" rodinné vazby! Grrrr. Konec jsem si taky moc neužila, tlachání o ničem. Netuším, proč je tato kniha tak oblíbená, a už vůbec nechápu, jak mohla získat ocenění "Nejlepší norská fantasy za rok 2014." Nesedlo mi to. :(... celý text

Velká Jízda/Na cestu 1996, Terry Pratchett

Tak Pratchett mě ani napodruhé neoslovil. Jeho humor je možná mile úsměvný, ale na mě nezabírá. Možná ho nejsem hodna. Mrzí mě to, bohužel nic pro mne, nesedlo mi to. Ale to je jen můj osobní problém, přiznám se, že některá přirovnání nebo popis života v obchodním domě byl v celku trefný. Jsem si jistá, že si své vděčné čtenáře jistě najde.... celý text

Fantastická zvířata a kde je najít: Původní scénář 2017, J. K. Rowling (p)

Tak jasně, není to starý dobrý klasický příběh, ale brala jsem do ruky scénář k filmu, a tak tomu i přistupuji zde v hodnocení. Dříve jsem viděla film, tak nedošlo k překvapení, nicméně já si to užila i tak. Nechybělo mi nic z obrovského nadání JKR. Doteď obdivuji její fantazii a jak dokáže udržet napětí s nečekaným koncem. Zkrátka mě baví, mám na ni slabost, a proto nemůžu jinak než plný počet.... celý text

Renegáti 2018, Marissa Meyer

Mám smíšené pocity. Do 3/4 mě to bavilo a kupodivu jsem přehlížela i některé klišoidní "zápletky". Děj má spád a celou dobu jsem byla napnutá, kdy to jednomu nebo druhému praskne. Svět superhrdinů s opravdu zajímavými schopnostmi jsem si užívala, žádné víly, princezny atd. Sketch a Nightmare mi přišli stejně sympatičtí, ale prakticky se to točilo jen kolem nich. Vedlejších postav tam bylo dost a se všemi těmi alias se mi i pletly, ale prakticky nic z toho. Až na dvě tam byly fakt jen do počtu, zbytečnost sama. Co mě ale popudilo nejvíc, tak to byly kapitoly týkající se toho zábavního parku. To už bylo přestřelené i na Renegáty... Jak trapně vykonstruované zjevení "hlavního padoucha", tak pokus o zahrání na útlocitná srdéčka náctiletých čtenářek. Na tento typ romantiky už jsem fakt asi stará. Každopádně i tak mi tato kniha příjemně plynula a druhý díl si zapisuji do wish listu.... celý text

Temný duet 2018, Victoria Schwab

3,5* Dvojka mi zas tak moc nesedla. Vůbec to nebylo špatné, oproti jiným YA růže mezi trním co se akce, nového prostředí, romantické "ne-linky" a samotného konce týče. Nicméně kdyby měla tato kniha o 100-150 stran méně, prospělo by jí to. Některé kapitoly tam byly totální vycpávky. Celou dobu stejně všichni ví, že je jen klid před bouří. K nějakým nečekaným objevům nebo k neodkladným záležitostem tam nedocházelo, tak proč to sáhodlouze protahovat? Jinak všimli jste si, že v každé 2. YA knize je nějaký homosexuální pár? Tak tady sice ne, ale i tak jde autorka s dobou, protože jedna postava je středního rodu. Ehm, nic proti tomu, ale číst, jak "ono přišlo, nebo ono řeklo", mě v textu dost rušilo a za celou dobu jsem si na to nezvykla.... celý text

Divoká píseň 2017, Victoria Schwab

Líbilo se mi to. Zas trošku jiná sorta nadpřirozena, akce, napětí a autorka fakt umí psát. Název je trošku zavádějící, líp zní i ta Krvavá píseň, jak o ní stále mluví booktuberka Zuzana. :) Nicméně, zas tolik odvařená z této knihy nejsem, uvažovala jsem i nad 3*, ale pro mě překvapivý konec to ještě stačil vylepšit.... celý text

Modré hlubiny 2015, Jennifer Donnelly

Naprostá ztráta času, posledních 60 stránek už jsem text spíše skenovala očima, než abych četla slovo od slova. Nedivím se, že nevyšly další díly. Nuda, slečny na útěku před pronásledovateli a já se přistihla, že bych si vlastně přála, aby je chytili, učinili s nimi krátký proces a já měla klid. Hlavní postavy 16leté holky, no, tohle je kniha s bídou pro 13leté. A ještě víc než samotný děj, mě iritovala odfláknutá práce editora a i překladatel stál za starou belu. Jsou libo desítky stránek v nepochopitelné kurzívě? Kniha, kde jsou užity minimálně dvě velikosti písma? Tak jo, sáhněte po této.... celý text

Warcross 2018, Marie Lu

3,5* Obsahuje SPOILER. Do půlky jsem to hltala a jen silou vůle a zdravého rozumu jsem knihu odložila na druhý den, jinak bych byla možná schopná číst až do brzkých ranních hodin. Pro mě celkem úkaz, jinou knihu tohoto typu jsem doposud nečetla, takže mi to sedlo. Jenže pak přišel zlom. Totožnost slavného Zera neodhalí jen YA sci-fi nepolíbený čtenář, a bylo naprosto jasné, že 100x vnucovaná "fakta" jen klamou a můžeme čekat přesný opak. Autorce jsem pak nevěřila ani slovo až do samotného konce, kde jsem se samozřejmě dočkala jednoho z klasických klišé. To se opravdu nedá zápletka vystavět nad něčím jiným, než na taj(em)ném příbuzenství?! Možná jsem jen už namlsaná, ale doprčic!, i důležité zvraty přece mohou záviset na nenápadné - opakuji nenápadné - drobnosti. Tady mi bohužel chybělo obojí - nenápadnost a důvěra v napsané...... celý text

Zámek v oblacích 2018, Kerstin Gier

Po poslední dočtené knize jsem potřebovala něco nanejvýš milého, což Zámek v oblacích splňoval. Trochu mi chyběly nějaké výraznější nadpřirozené prvky, jak jsem u této autorky zvyklá, ale de facto jsem dostala to, co jsem očekávala. Četlo se to skoro samo, i když se akce rozjela až na samotný závěr. Ani mi nevadilo, že pár stránek bylo doslova o h****, a že to občas sklouzávalo do jednoduché romance. Ale co jsem úplně neocenila, tak docela dost nedovysvětlených událostí a nepochopitelných lidských jednání. Jaksi se nemůžu spokojit pouze s tím, že to byla náhoda a nadále zůstavá pár otazníků. Závěr překvapil jen napůl, padoucha jsem neodhadla, ale happy end čekal asi každý.... celý text