nefernefer přečtené 508

Smrt muže, který patřil jedné ženě 1996, Leonard Cohen

Cohenovy písně mám ráda a líbí se mi jejich slova. Proto jsem se těšila, že si "užiju" :o) Ale musím se upřímně přiznat, že jsem to nedokázala dočíst. Připadala jsem si jako mimozemšťan. Prostě jsem většinu textů vůbec nepochopila.... celý text

Vysmátá koza aneb Přízrak krásné modelky 2015, Ivana Vostřáková

Jeden z oblíbených námětů, které většinou nezklamou - láska je silnější než smrt. A navíc kniha oceněná Cenou Miroslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu roku 2015. Tak jsem neodolala. Bohužel jsem možná čekala trochu něco jiného. Obálka mě asi měla varovat, v tomto případě totiž přesně koresponduje s obsahem. Je to červená knihovna ze hřbitova. Není to úplně špatné, celkem dobře se to čte, taková oddechovka na víkend. Ale nezasmála jsem se ani jednou a hlavní hrdinka mi přišla naprosto vypatlaná. Kdyby se toho chopil pan Troška, zajisté bychom měli další kasovní trhák. Nejspíš v roce 2015 nic lepšího nevyšlo.... celý text

Mrtvý holky 2007, Miloš Urban

Výborné povídky. Je v nich všechno z „klasického Urbana“ - jeho fascinace rituály, vírou, krásou, uměním, tajemstvím, magií. Jsou tajemné, někdy dekadentní a zvrácené až děsivé, ale tak skvěle napsané, že vás drží a nepustí, dokud nedočtete. Moc se mi to líbilo :o) P.S.: Jo a konečně jsem zjistila, proč měl Max Unterwasser ze Stínu katedrály znetvořené oči a část nosu. :o)... celý text

Z fůry březové kůry 2000, Jiří Maryško

Mám docela ráda nonsensovou literaturu, ale tohle do ní snad ani nepatří. To jsou jen ptákoviny, co člověka napadají cestou z hospody. Ani chytré, ani vtipné.

Deník haiku 2 2012, Miloň Čepelka

Myšlenky či okamžiky vměstnané do tří řádků. Někdy něžné, někdy vtipné, někdy k zamyšlení. Jemné intelektuální „jednohubky“. Výborné v kombinaci se sklenkou něčeho dobrého pro příjemně strávený večer :o) Daleko, blízko, na tom vůbec nesejde. Patříme k sobě. V hlavě má guláš a to je trapné, je-li vegetarián. Vyčítáš Bohu, že je neviditelný? Špatně se díváš.... celý text

Svévole 2015, Lena Andersson

Kniha naprosto přesně vystihuje myšlenkové pochody toho, kdo se nachází v nevyrovnaném vztahu. Kdo je hluboce zamilován a jeho láska není opětována. Každý to určitě někdy zažil na vlastní kůži a je do značné míry osvobozující, když zjistí, že se nechoval jako idiot jen on. Že je spousta stejně „postižených“, kteří na tom nejsou lépe, protože všichni jednají podle hluboce zakořeněného prastarého vzorce, který jim velí za každou cenu neztrácet naději. Jenže „Naděje je cizopasník parazitující v lidském těle. Konkrétně v srdci. Naději nestačí nasadit svěrací kazajku a uvrhnout ji do temné kobky. Nepomáhá ani omezení stravy na chléb s vodou. ... Naději je třeba vyhladovět úplně, aby svého hostitele nemohla oslepit a svést. ... Naděje je krutá, jelikož nás svazuje, zotročuje.“ Kdo z vás se v podobné situaci někdy ocitl, tak se v téhle knize najde se stoprocentní jistotou. A řekne si „Jo, to je přesný. Přesně takhle jsem se cítil. Přesně tohle jsem si myslel. Přesně takhle debilně jsem se choval.“ A chvílemi bude mít možná pocit, že je ta kniha vlastně o něm :o) Všem nešťastně zamilovaným ji rozhodně doporučuju. Uleví se jim, že v tom nejsou sami :o) „Nechápala to. Nejhorší bylo nechápat situaci, v níž se nachází. Připadala si zneužitá. Nic nebolí tolik, jako neschopnost pochopit.“ „...propastná úzkost z nezodpovězené zprávy je pokaždé stejná a jediná možnost, jak se jí vyhnout, je žádné zprávy neposílat.“... celý text

Artemis Fowl 2002, Eoin Colfer

Michaela - Události v klášteře svatého Anděla 2008, Miloš Urban

Je to hodně zvláštní kniha, ale mně se líbila a s komentáři, které ji odsuzují jako brak a zvrácené porno, nesouhlasím. Je fakt, že zvrácenými erotickými scénami se to v ní jen hemží, ale ty scény paradoxně dost často vlastně příliš eroticky nepůsobí a spíš to vypadá, jako by se za ně autor jen schovával. Jako by si skrze tu knihu řešil svůj zjevně komplikovaný vztah k víře a chtěl to zabalit do něčeho, co odvede pozornost od té spodní roviny příběhu. Dlouho jsem přemýšlela, jak správně vyjádřit slovy, jak na mě tahle kniha působila. Těžko se to vysvětluje. Mám prostě dojem, jako by se autor snažil ukázat, že víra v našem západním slova smyslu dává mezi Anděla a Ďábla rovnítko. Že křesťanství interpretuje Boha jako bytost nenávidějící přirozenost těla a radost ze života. To je to, co ve mně ta kniha zanechala. Mám pocit, že všechny erotické scény záměrně nepůsobí nijak pozitivně, nevzbuzují touhu ani jiné kladné emoce. Mají vzbuzovat ošklivost a nečistotu. A veškerá tělesnost má být co nejkrutěji a nejošklivěji potrestána. Láska v tomto pojetí není čistou radostí, je to past. Svazující past zbavující člověka jakékoli svobodné vůle. Netvrdím, že je to to nejlepší, co pan Urban napsal, ale rozhodně je to jedna z mála knih, která mi v hlavě rezonovala ještě dlouho po jejím dočtení.... celý text

Boletus arcanus 2011, Miloš Urban

Výborně napsané, vůni hub i lesa přímo cítíte na jazyku. Navíc se děj opět odehrává v místech důvěrně známých, takže jsem měla pocit, jako by mě ta kniha vtáhla do sebe, jako bych byla součástí příběhu. Urbanovy knihy mám moc ráda a tahle není výjimkou. Baví mě jeho jazyk, baví mě jeho skryté odkazy a charakteristický nádech tajemna až téměř okultismu. Kdo od něj něco četl a líbilo se mu to, tak u téhle knížky rozhodně také nebude zklamán.... celý text

Zámek naděje 1994, Jiří Kulhánek

Ačkoli jedna z prvotin, tak je tak skvěle napsaná, že cítíte i ten odporný zápach Nemrtvých. Brrr :o) Když tedy pominu, že mi není jasné, jak Alf dokázal mluvit s gumovým potápěčským náústkem dýchací trubice v puse (přestože měl laryngofon, tak je to podle mě nemožné), tak jinak to bylo dobré. ...když se usmál, umíraly mouchy. :o))... celý text

Nebeské pastviny 2000, John Steinbeck

Klíč 2011, Džuničiró Tanizaki

Nařčení z pornografie je v případě této knihy naprosto bezdůvodné. Tak cudně napsanou knihu o sexu jsem už dlouho nečetla. Ale nařčení z amorálnosti je dle mého zcela oprávněné. Pro mě jako pro člověka vychovaného v evropské kultuře je těžké pochopit některé aspekty japonského myšlení. Všechna ta svazující zakonzervovaná středověká pravidla určující, jak se člověk smí nebo nesmí za určitých okolností chovat. Zkostnatělé axiomy toho, co je mezi mužem a ženou přípustné. Tanizaki nevytvořil bezduché lechtivé čtení nahlížející do ložnice staršího manželského páru. On přesně vystihl pokrytectví a faleš, kterou plodí dodržování dávno přežitých a nesmyslných tradic. A nejen na postavách obou manželů, ale především na postavě jejich dcery ukázal, že léta potlačované touhy mají za následek značné pokřivení morálních zásad.... celý text

Abeceda lásky 1995, Miloň Čepelka

Miniatura do kapsy. Něžná. Krásná. Žen jako ty je málo milá moje Žár v srdci trvá déšť ho nezháší Žízeň mě drží v stavu nepokoje Žít s láskou tvou je slast má nejdražší... celý text

Míjím se s měsícem 2013, Miloň Čepelka

Obdivuji, když někdo dokáže na minimálním prostoru dokonale vyjádřit myšlenku, vystihnout náladu. Japonské haiku jsou v tomto ohledu určitě nepřekonatelné, protože staví na staleté tradici, a jsou jistě krásné, ale myslím si, že ať se překladatel snaží, jak chce, nikdy nemůže do češtiny tu dokonalost a čistotu přenést, takže k českému čtenáři jakoby doléhá jen odraz jejich původní krásy. Zato haiku, které jsou v češtině přímo napsány a pro češtinu stvořeny, nejsou zatíženy těžkopádností překladu, a tak si je můžeme vychutnat v celé jejich krystalické kráse. A že to krása opravdu je. Bez tebe s tebou, ty beze mne jsi se mnou. Tajemství lásky. (M. Čepelka)... celý text

Něžná je noc 2007, Francis Scott Fitzgerald

Alenka v kraji divů… a za zrcadlem 2007, Lewis Carroll (p)

Před lety jsem učinila marný pokus o přečtení téhle knihy, protože jsem měla pocit, že je to jedna z těch, které "se sluší znát". :o) Ale monology dobře vychovaného děvčátka z minulého století, byť s velmi bujnou fantazií, mě nějak neoslovily. Po letech se na základě shlédnutí filmu Tima Burtona rozhodla, že si ji nutně musí přečíst, moje patnáctiletá dcera. A byla tak nadšená, že jsem si řekla, že to zkusím ještě jednou. Přece nejsem takový suchar. A když to zvládla ona, zvládnu to taky. Je pravda, že na pozadí vizuálních dojmů z filmové Alenky se mi kniha četla snadněji a tentokrát jsem ji dočetla do konce. Ale nadšení se opět nekonalo. Asi jsem ten správný čas, kdy jsem si ji měla přečíst, propásla.... celý text

Kříže 2000, Jiří Kulhánek

Temný prorok 2000, Jiří Kulhánek

Je fakt, že tenhle díl je z celé série nejslabší. Ale přesto dávám plný počet, protože i když se v něm vlastně skoro nic nestalo, a kdyby ho autor vynechal, nikomu by nechyběl, tak jsem se stejně královsky bavila. Nad hláškami jako "Mrtvoly mi plavaly v patách a přes tělesné deficity jim to docela šlo ... Co jsem si všiml, byla na tom nejhůř beznohá, jednoruká, ohořelá mrtvola teroristky; přestože se snažila nejvíc ze všech, stále klesala. Takhle toho ironmana neuděláš, děvče." se prostě nejde nebavit :-))... celý text

Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé 2004, Tom Robbins

Vypadá to, že se ze mě stává Tomova skalní fanynka :-) Naskočila jsem na jeho vlnu a už se vezu. A přestože jeho knížky čtu pomaleji než jiné, protože si chci vychutnat každou větu, tak je to skvělá jízda. Z neotřelých příměrů jako "hovnivál času uválel její půlky do bujných oblin" mám až dětinské potěšení :-) I v téhle knížce je patrná Tomova fascinace pyramidami a něžným pohlavím. Hlavní hrdina je neodolatelný hochštapler a beznadějný romantik - kouzelná kombinace :-) A opět se musím hluboce sklonit před uměním pana překladatele. Nevím, jak zní originál následujícího odstavce, ale přeložit ho do češtiny určitě musel být dost velký "překladatelský oříšek" (něco jako kolik višní, tolik třešní :-) ) a ten překlad je sám o sobě geniální: „... já se snažím nevěřit ... prchám před všemi uzurpátorskými véčky ... V jako víra. V jako vlastnit. Véčka, jež mohou za většinu mrtvých na tomto světě. Jestliže k nám nepatříte, jste podřadní, nebo nepřátelé, nebo obojí; a pokud Věříte v něco jiného, než v co Věříme my, nemůžete k nám patřit ... lidé mají potřebu se někam Včlenit, Věřit v něco ...bude-li nás stále přitahovat potřeba Věřit a Vlastnit, nikdy nedojdeme klidu ... Slyšíte ten Vichr, který Víra a Vlastnictví rozvířily? V-vlajky. V-vazalství. V-velení. V-vášně. V-vivisekce. V-vyrabované V-vesnice. V-výstřely. V-výstrahy. V-výbuchy. V-vraždění. V-vyhlazování. V-výsměch. V-vztek. V-války ... Samozřejmě existují také dobré věci začínající na V. V-víno, například. V-věnečky. V-Velvet Underground. V- vateň...“ Tak a teď si najděte, co je to vateň :-))) Ještě jednou má hluboká poklona překladateli.... celý text

Hardcore 1999, Jiří Kulhánek