martin.loubka
přečtené 21
Deník tramvajačky
2023,
Karolina Hubková
odpad!
Tohle se nedá. Už ani nevím, v jaké části jsem si řekl, že se nebudu trápit a knihu odložím, stačilo mi to asi tak v pětině. Pak jsem se ale vzchopil že to dám. Dal. Ale bylo to trápení, moje i autorky, být jí, tak je mi za tenhle nesmysl trapně, nechlubil bych se tím. Na mě působí její osoba tím dojmem, že se musí zviditelnit za každou cenu, nemá co nabídnout (ale jakože fakt nic), určitě musí mít nějaký silný, vnitřní problém, který přechází a vzniká z toho pak tohle. Ta její sluníčková, pozitivní hesla působí děsně neupřímně. Tu a tam sice přizná, že nebyl její den, ale jinak je samozřejmě všechno úžasný, boží, krásný. A přitom je super, když někdo má rád svoji práci, věnuje tomu čas, zajímá se o to, ale u téhle “dámy jsem měl dojem, že to jenom předstírá, aby pak mohla říkat, že žena a technika, jeden stereotyp zbořený. Což je nesmysl, ona boří ty stereotypy, co má jen ve své hlavě, ale reálně neexistují. O životě tramvajačky jsem se nic nedozvěděl, mělo se to jmenovat jinak (třeba Sebechvála s Karolínou). Její profil na instagramu, který tomu předcházel, znám, ale po tomhle můžu s jistotou říct, že odebírám sledování a upřímně doufám, že už se s ní nesetkám. Jen bych paní poradil, až zase pojede tramvají, aby se místo kochání okolím, budovami, které hořely (Národní divadlo, nemáte zač) a východy slunce, vymýšlení květnatých hesel a focením fotek za jízdy spíš věnovala tomu, co se děje na silnici před ní, protože o tom je její práce. Ne o tom, aby na všechny mávala, cinkala, předváděla se. Zřejmě to za tu dobu, co tuhle práci dělá, ještě nepochopila. Třeba jí to ale jednou dojde, já jí budu držet palce. :)... celý text
