Margarete
přečtené 89
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
Knihu jsem si přečetla vyloženě kvůli trilogii Chaos a kvůli ohromným ilustracím. Ačkoliv příběh nebyl bůhví jak originální byl napsán tak, aby jste prostě jenom četli a četli. Díky ilustracím, které příběh doprovázeli, jsem nebyla schopna stavu knihu odložit, a tak, když jsem si poslzela nad Conorovým životním příběhem, jsem si zopakovala soplení ještě jednou na konec, když jsem knihu odkládala. "Nesuď knihu podle obalu", ale řeknete sami, copak to šlo? S touhle knihou jsem vedle určitě nešlápla, určitě si ji ještě jednou přečtu a můžu jen doporučit dál, protože je to krásný, silný a emotivní příběh, který navzdory ohranému nápadu, budete hltat slovo po slovíčku.... celý text
Válka hluku
2012,
Patrick Ness
Proboha! Jak mi tohle může někdo udělat? Poslední díl trilogie nezklamal moje očekávání a v mnohém je i předčil. Opravdu bylo těžké se odlepit od stránek a jít se najíst a to nemluvím o záchodě... Každopádně jsem přesvědčená, že se k trilogii minimálně jednou vrátím. Tentokrát autor se zvraty, převraty a návraty moc neškudlil a ukázal, že když vím, že to tak bude, tak to tak prostě není. Nezapomněla jsem si (jako tradičně) poslzet a postěžovat na ten náš nespravedlivý svět a občas jsem měla chuť Patricka nakopat, za to všechno. Jedním slovem: Chaos!... celý text
Temný ráj
2011,
Patrick Ness
Proklínám tě Patricku! Zajímalo by mě, kolik myslíš, že do tebe míním vrazit ještě peněz,hm? Po tom, co jsem si vytrpěla u prvního dílu, kolik slz jsem prolila a kolik úsilí jsem vložila do toho, abych náhodou někoho nezabila jen z podezření, jsem si musela projít tímhle zrovna v době, kdy jsem musela dělat všechno okolo, jen nebyl čas na to něco si přečíst. Po nocích shrbená s bludičkou nad knihou musím jen říct: "Stálo to za to!" Nervy jsem měla v kýblu! Od začátku čekáte, že něco přijde a vy víte co, ale zvraty byly podlé a nečekané, takže jsem se sakra přemáhala, abych nezačala číst odzadu. Rozhodně neuděláte chybu!... celý text
Hlas nože
2011,
Patrick Ness
Dokud jsem si nepřečetla tuhle knihu, nikdy jsem si nemyslela, že bych snad někdy mohla mít ráda fantasy. Už si vlastně ani nepamatuji jak a kdy se mi do ruky dostala, ale musím říct, že od samého začátku se četla úplně sama. Pravda, na úplném začátku máte chuť Toddovi takovou, že by jste se sami divili, kde se to vás vzalo, ale postupem času se vám ten malý protiva stejně vetře pod kůži a je těžké ho jen tak opustit na té obrovské, zdánlivě prázdné planetě. Ovšem co mě ze začátku trošku zaskočilo, tak byl styl, jakým je kniha napsána. Sama jsem zvyklá na něco trošku jiného, ale ani jsem si toho nevšimla a najednou, i přes tu nespisovnou mluvu, jsem s uslzenýma očima odkládala knihu do poličky a hned sahala po druhém dílu. Rozplakal si mě Patricku! To ti neodpustím! Každopádně doporučuji všem ,kteří si chtějí trochu odpočinout od každodenní rutiny a odplout daleko za hranice představivosti!... celý text
