marcela6183
přečtené 304
Divotvůrcova koncovka
2007,
David Eddings
Tak nám to tak pěkně pomalu ale pozvolna graduje. Dokonce tak pozvolna, že postrádám ten správný okamžik pointy. Má to být konečné vítězství? Svatba? Duševní dozrání? Dokonalé kouzelnictví? Pro mne neuzavřeno. Bohužel. V porovnání s Elenium trilogií teď zpětně přemýšlím, jestli to nechtělo zhustit, dopracovat a vypadat zkrácenou hutnější verzi. Zpětně vzato: fakt neochotně, ale poprvé reviduju hvězdy. A krátím celou sérii na tři. Hvězdy. I tak - klobouk dolů za celou ságu.... celý text
Honzíkova cesta
1985,
Bohumil Říha
V době, kdy každé moderní vydání pohádek nadepsaných "němcová" "erben" nebo "české pohádky" (úmyslně s malými písmeny) evokují po zběžném prolistování v knihpectví touhu řvát, zažalovat redaktora a vypálit dotyčné nakladatelství, jsem sáhla doma do knihovny a omylem vyndala tohle. A je to skvost. Nejhezčí příběh putování, dětského pohledu na svět a okolní život. Jistě, zavání to trochu propagací doby. Berme to nostalgicky. Ono přece nebylo nutně všechno jenom špatné. A důkazem toho dobrého, umělecky hodnotného a lidsky citlivého je tato kniha. Děkuji, pane Řího a za pět!... celý text
Duch Llana Estacada
1989,
Karel May
Znáte to, když chytíte do ruky první knihu slavného spisovatele - a ona vás buď dostane na lopatky nebo vy ji položíte na lopatu? Tak u Maye se mi stalo to první. První kniha a na první dobrou i totální láska. Dokonce mne to stálo nějakých asi dvacet kaček v MLK za přešvihnutou výpůjční dobu (v době, kdy rohlík ještě stále stál desetník!). Zamilovala jsem se do obrazu Martina, putování pouští a vytrestání zlounů. Potkala jsem Vinnetua a Old Shatterhanda a ještě pořád mám pojem o ději. Poražení Supů byla v deseti letech životní nutnost z důvodu zachování integrity zdravého rozumu. Potvrzuju, že starší překlady jsou mnohem čtivější a lépe řemeslně odvedené. Reedici jsem si pro uchování pěkného obrazu raději nekoupila. Pane Mayi, nejste dokonalý, ale tohle na čtyřku fakt stačí bohatě:)... celý text
Syn lovce medvědů
1987,
Karel May
Smutné na tom je snad nejvíc to, že jak miluju Ducha Llana Estacada, Synovi lovce medvědů jsem nikdy na chuť nepřišla. Snad proto, že proklamovaný první díl série Mezi supy je o někom jiném, než by člověk čekal. Takže mírné rozčarování. Navíc přemýšlím zpětně o čem to vlastně bylo a opravdu si nevzpomenu. Takže rozčarování jak se patří. Mohla bych to okecat Mayovým světem, jeho iluzí rudého muže, důležitosti mravního kodexu a spisovatelské fantazie. Ok, tak za dva.... celý text
Bylo nás pět
1966,
Karel Poláček
Poláčku Karle, ty a já nikdy nebudeme kamarádi. Jedno kolik toho přečtu. Jedno kolikrát. Dokážu to přečíst, dokážu se i vžít do postav, ale to psaní je takové kostrbaté. Intelektuálské a nedětské, že. Kdo nechápe ironii v předešlých slovech obsaženou. Ať to raději nečte. Milovala jsem Péťu jako dítě školou povinné. Chtěla jsem být cukrářovic Helenkou. Upřímně nechápu, jak s bombami nad hlavou, odsunem před sebou a smutkem v srdci mohl napsat tak jedinečně lidskou a úsměvnou knihu. Možná prostě osudu navzdory. Z filmu, seriálu a divadelní hry pro mne kniha vede. Jen prostě není to lehké čtení. Nejsou to Muži v ofsajdu ani a Edudant s Francimorem, takže jenom čtyři a půl. Moje mínus.... celý text
Hostinec U kamenného stolu
1967,
Karel Poláček
Řvu smíchem z Tatrmuže. Miluju jazyk, jakým je to napsané. Ironická satira na maloměsto, šosáctví a ironie v něm obsažená mne vždycky spolehlivě dostanou. Navíc knihy, vydané v období první republiky, pro mne mají nepopsatelné kouzlo doby. Někdy bych takové lázně chtěla zažít. Prospěly by mému vysokému tlaku a nízkému cholesterolu. Za čtyři pane Poláčku, ale je to hezká čtyřka.... celý text
