marcela6183 marcela6183 přečtené 304

☰ menu

Twilight sága (box)

Twilight sága (box) 2009, Stephenie Meyer
5 z 5

Je to už víc jak 8 let, co jsem přečetla první díl. Anglicky, protože tehdy se mi prostě dostal do ruky. Udivilo mne, že vyprávění v ich-formě mi stále ještě má co říct. Ne proto, že bych si připadala tou holkou uchvácená a žila její život. Ale proto, že jsem četla něco, u čeho jse měla dojem, že na všechny postavy koukám po úhlem šedesát. V tom byla ta nezvyklá krása. Nesugerovalo to, jak se mám cítit. Nenutilo mne to myslet si totéž. Proto se to tak dobře četlo. Každý si najde svou polohu, svůj charakter. Je jedno jestli milujete Jacoba, Rosalie nebo Quilla. Všichni hrají nějakou roli. Místy přemýšlím, jestli čtu víc pohádku, fikci, biografii, psychologický román s prvky surrealismu nebo jen prostě dobře namíchaný koktejl. Příběh plyne (i s odbočkami) lehce, poměrně logicky a nenásilně. Těch pár hluchých míst bych v klidu odpustila, ve sledu vedení příběhu k pointě se ztratí. Ani Shakespeareho romance nebyly veselé. A ač to není žádné ponuré čtení, veselo z toho taky nekape jak u červené knihovny. Dobrá práce, Meyerko, za komplet máš plný počet! :-)... celý text


Vinnetou II

Vinnetou II 1967, Karel May
3 z 5

Zapeklitý problém s tím, jak se prokousat Petrolejovým princem. To si pamatuju dodneška a nikdy to Kájovi Májovi nezapomenu. Za to mu solím trojku. Tohle je větší slepenec zdánlivě nesourodých textů a přijde mi spíš povídkového charakteru. Dneska bychom řekli, že je to základ pro dobrodružný seriál s nkolika hlavními postavami. Měla jsem kliku a četla vydání s ilustracemi pana Buriana. Tomu člověku by za jeho kresby měli pozlatit ruce a líbat nohy!... celý text


Vinnetou III

Vinnetou III 1968, Karel May
4 z 5

Tak nám, mami, zabili Vinnetoua. A já řvu jak želva, když si čtu tu kapitolu na Kindlu. Vlastně to ale dopadlo dobře - hlavní hrdina skapal heroickou smrtí, zlo došlo odplaty a trestu, dobro bylo odměněno a život jde dál. V pokoře, bázni a se vzpomínkami s úsměvem vnímáme křesťana indiána (tohle jako fakt nedávám!); a tak si říkám - tohle už je na mne moc. Pointa za pět násilnost vlastního přesvědčení za nula, příběh za pět... snad se na mne nebude nikdo zlobit, když bude i výsledná za čtyři.... celý text


Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)

Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) 2002, Edgar Allan Poe
4 z 5

Pane Poe, je to místy geniální. Je to tak noir, že i román noir by se styděl. Tak depresivní že i ruští realisti by se klepali. Je to tak psychologicky propočítané, že se v půl druhý ráno nad pointou počůráte strachy. Jo, je to na efekt. Hitchcock v knižní podobě hadra. Moc pěkné čtyři a půl. Četla jsem k maturitě a nedávno jsem měla tak temnou náladu, že tohle byla vítaná společnice. Pořvala jsem si a byl klid. Zvládla jsem Černého kocoura a Zlatého skarabea. Další si nechám na příští depku.... celý text


Dekameron

Dekameron 1979, Giovanni Boccaccio
3 z 5

Pokud nehodláte číst to moje, přečtěte si Rudé Martini o kus níž, protože tohle je podobná variace na renesanční téma. Obvykle nečtu povídkové sbírky, jsem spíš dějový typ. Takže bráno s rezervou. O to větší se konalo překvapení (ve většině případů). Dokonce spíš inklinuju k tomu, že jsem se smála v jednom kuse a občas popadala dech. Velmi brzy jsem pochopila, že s lahví Spumante u postele to zhltnu za den. Padly na to tři lahve, byla to neskutečná zábava a od té doby jsem tohle stropila už čtyřikrát! Viděno dnešní optikou, vytrácí se satira a ironie, ale pokud začnete uvažovat ve stylu středověku a desatera, dostanete se ještě o level výš - a jen ku prospěchu. Je to jak objevit čtvrtý rozměr v třidéčku:-D Dostávaly mne kontrasty otevřenosti erotického líčení ve srovnání s paranoiou křesťanstí a ideálem mravnosti. Nejspíš nám někdo někde kecal. Případně něco důležitého zamlčel. Někdy jsem si případla jako doma. Někdy naopak přitažené za vlasy. Dávám za tři, jelikož stovka je sice pěkné číslo, ale krácení by prospělo knize jako celku, ubralo by na nudnosti a přidalo hvězdu.... celý text


České pohádky (19 pohádek)

České pohádky (19 pohádek) 1989, Karel Jaromír Erben
5 z 5

Jestli někdo tuhle knížku nemá doma, ale vlastní nějaké no-nejm vydání z pozdně devadesátých let a dál, tak ho upřímě lituju. Miluju pohádky, ale ty opravdové. Pohádkové. Jasně, má to sto padesát let sekeru, ale stále je to pro mne to původní vydání. Nerozumím snaze nakladatelů, nahradit původní krásný text za obrázkovou blamáž. Ale to jsem odbočila. Rozum a Štěstí, Pták Ohnivák a Liška Ryška, Boháč a chudák, Hrnečku, vař, Otesánek, Sněhurka... ty jsou jedinečné a patří prostě Erbenovi. Tady navíc s něžnými ilustracemi. Knížku mám i přes její nezvyklý formát hned nahoře v knihovně, a občas, když je mi večer smutno a v televizi je stomiliontý díl divného seriálu ze života, sáhnu po ní před spaním.... celý text


Básně a epigramy

Básně a epigramy 1997, Karel Havlíček Borovský
5 z 5

Já si nemůžu pomoct, ale čítanka mne přesvědčila, že by tohle mohlo stát za přečtení. Světe div se, stálo - protože historie nebo ne - já se smála! Král Lávra má oslí uši! Král Lávra je ušatec. A já jsem taky. přelouskáno se zatajeným dechem místo jedné maturitní otázky z matiky! Naneštěstí neměl matikář pochopení pro mé nevědomosti - za pět:-D... celý text


Křest svatého Vladimíra

Křest svatého Vladimíra 1948, Karel Havlíček Borovský
4 z 5

Vladimír byl ještě k tomu puncto sexti štvanec, jako lev královal mužům a ženským co kanec. Jo, někdy bych ho brala domů. Čte se to skoro samo, můj nejoblíbenější Borovský. Umění zkratky v nemnoha slovech. Zaráží mne nadčasovost. Tohle ze školy nevypadlo, ale bylo doporučeno. Někdy si říkám, jestli škola vůbec tuší, co doporučuje! :) Klidná čtyřka.... celý text


Krása nesmírná

Krása nesmírná 1984, Irina Karnauchovová (p)
5 z 5

Jestli se najde někdo, kdo nemá rád pohádky, ať klidně napíše vlastní koment. Já je ráda mám a myslím, že nejde hodit na jednu hromadu národní dědictví. Jasně, to ruské je ryze slovanské a odlišné od toho našeho. Přineslo nám Babu Jagu, debila Ivánka a kočku Vasilisu. Že je to stejné jako u nás a Rusové opisují? Kdo od koho? Přece je to jedno. Jestli chcete něco pro děti, čtěte jim pohádky. Je jedno, zda ruské, francouzské, české nebo severské. Jsou krásné a rostli jsme na nich my, naši rodiče, prarodiče i jejich rodiče... Tak ať mi nikdo netvrdí, že opakování motivů, alegorie, statečnost, odvaha a láska je něco, co nepotřebujeme slyšet a prožít. Fakt lepší, než současná nekonečno-seriálová produkce a rádoby-pořady-pro-děti. Stále a bez uzardění za plný počet.... celý text