Marbo přečtené 344

Zaslíbená země 1968, Lion Feuchtwanger

Souhlasím s předešlými názory k závěrečnému dílu, do popředí se nám dostal dvůr a intriky a i tady Feuchtwanger obstál. Musím se přiznat, že hlavní záporák DDD našel po třetím díle u mne milost - (ne)osvícený diktátor s vizí, vyzdvihnout hlavně musím opatrný poziční boj s cizím Bohem.... celý text

Synové 1968, Lion Feuchtwanger

Oproti prvnímu dílu ubylo děje, tedy alespoň v tom smyslu, že už nejsme svědky dějinotvorných činů, spíš každodenního "boje" intelektuála s okolním světem a především sama se sebou. Ale že by to bylo na škodu ? Kulisy se mění, ale to podstatné trvá. Tak rval se Flavius, rval se Feuchtwanger a rveme se my... A téma rozkolu židů a křesťanů mne rozhodně zaujalo a hodlám si toto téma nastudovat více.... celý text

Židovská válka 1962, Lion Feuchtwanger

Hutné. Může se člověk vyprostit z okovů tradic, své víry a národa ? A má to vlastně cenu ? Konfrontace dvou myšlenkových světů je zde moc hezky hezky znázorněna, obzvláště pak duševní pochody člověka, jenž je mezi těmito světy rozpolcen. Menší výhrady mám však k překladu ( či k originálu, to však nemohu posoudit ) - sousloví o silném tabáku do knihy o Římu prostě nepatří. Vím, malichernost, ale zamrzí.... celý text

Křížová cesta III. 1977, Alexej Nikolajevič Tolstoj

Poslední díl trilogie zdolán. Co napsat - třetí díl je skvěle napsán a děj hezky graduje, A.N.T. z postav ždímá tolik, že se nejde ubránit srovnání s naprostou špičkou klasického ruského realismu ( Vojna a Mír/Karamazovi ) a dokonce toto srovnání není pro Křížovou cestu bolestné. K tomu přispívá též autorova osobnost - zástupce inteligence, prošel první světovou válkou, emigrací i sovětským ruskem - tyto všechny podněty a znalost reálií (lidí ), přispívají k tomu, že je román uvěřitelný. Přesto mám i k třetímu dílu výtku, tentokráte se jedná o mírnou politickou prostituci autorovu. Já sice chápu, že jinak to tehdy napsat nešlo, přesto unylé chvalozpěvy na Stalina kalí jinak velice příznivý dojem.... celý text

Křížová cesta II. 1977, Alexej Nikolajevič Tolstoj

Druhý díl je za mnou a musím být zlý, ač nerad. Během čtení se mi zdálo, že se snad Alexej Tolstoj snaží o jakousi rudou verzi Vojny a Míru. Uvedu příklad - kniha místy připomínala zvláštní panoptikum, kde se jeden za druhým co chvíli objevují známé historické postavy, které v tradičně hojných ruských počtech proletí dějem. Pocit uvěřitelnosti je pryč, což je škoda, protože stále je zde plno pasáží, které by byla škoda nečíst.... celý text

Křížová cesta I. 1977, Alexej Nikolajevič Tolstoj

První díl trilogie je za mnou a jsem opravdu zvědavý, jak to bude dál. Kolega pode mnou ( zipporah ) učinil srovnání s Jak se kalila ocel, což je sice tématicky správně, jinak si ovšem myslím, že toto srovnání pokulhává - hrdinové a hrdinky KC jsou totiž součástí inteligence a nikoli dělnictva. K tomu patří obavy, kolísání a jistá zahleděnost. Spíš mi to zatím lehce připomíná Živaga.... celý text

Vybraná díla 1953, Michail Vasiljevič Frunze

Soubor statí a článků jednoho z legendárních velitelů Rudé armády je ideální studijní materiál ku studiu občanské války. Klíčové však jsou pasáže o poválečné výstavbě RA, přičemž nemohu nezmínit perličku v podobě úvahy o roli jezdectva v budoucí válce, Buďonnyj by měl radost. Jinak se jedná o klasickou marxleninskou publikaci.... celý text

Klub sebevrahů (3 povídky) 1964, Robert Louis Stevenson

Klub sebevrahů by se dal shrnout takto - tolik skvělých námětů a tolik zmařených šancí. Stevenson měl talent vytvořit zajímavou zápletku, o tom žádná, jen to provedení pokulhává - pointu povídek mnohdy člověk tuší od počátku.... celý text

Tyranie: 20 lekcí z 20. století 2017, Timothy Snyder

Dvacet poučení, dvacetkrát vytesat do kamene a bude to málo. Aktuální, to bohužel ano. Projděte se venku, něco se tam děje, lidé zblbli ( používám jiný, přílehavější, avšak vulgárnější termín ). Hodnocení však musím srazit za některé až zbytečně moc agitkové pasáže.... celý text

Jak to bylo v Únoru 1949, Alois Svoboda

Ukázková propaganda. Snad jediné, co může zaujmout je relativní bezprostřednost - kniha vyšla v únoru 1949, což obnáší například nezamlčování role R. Slanského.

Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky 1964, Edgar Allan Poe

Detektivky nejsou můj šálek čaje. Poe přesto zaujal - je zajímavé sledovat provpočátky žánru, který je snad nejčtenější. Povídky jsou povedené, mám však problém s Dupinem - je příliš hrubě načrtnut, chybí mu propracovanost Homese, jeho bezejmený nadhazovač též nesnese srovnání s Watsonem...... celý text

Zlaté tele 1962, Ilja Ilf (p)

NEP - tři písmena, tři slova, tisíce nadějí a osudů. Líbanky revoluce a kapitálu ( dovršeno později v Číně - a člověk v tom pozná i naše "zlatá" devadesátá ). A co na to pánové Ilf a Petrov ? V duchu té nejlepší ruské tradice, s úsměvem, byť někdy hořkým. Nezbývá než sklonit před úsilím protagonistů při jejich honbě, za tímhle kovovým dobytkem...... celý text

Úvahy a projevy 1977, František Palacký

Těžko hodnotit, byl jsem v pokušení se obejít bez hvězdiček, nakonec však volím střední cestu. Proč ? Tento soubor nejrůznějších Palackého projevů, statí, článků je totiž stejně rozporuplný, jako jeho tvůrce, navíc někde zapracoval i zub času, některé témata již jen těžko někoho osloví - ranné fáze národního obrození, pravopisné třenice a podobná témata jsou již spíš historickou kuriozitou. Mne na knize nejvíce zaujaly pasáže věnující se politice - Idea státu Rakouského, popis politických tahanic mezi staro a mladočechy a pozdní Palackého práce. Část knihy věnované Palackému - historikovi, jsem s klidným srdcem přeskočil, neb stati v ní uvedené jsou součástí Palackého Dějin a ty pročítám poměrně často. Závěrem - toho pána z tisíci koruny je nutno číst, zaslouží si to.... celý text

Nebezpečné známosti 2006, Pierre Choderlos de Laclos

Poprvé čteno kdysi na střední škole, nyní ukořistěno v antikvariátu za cenu více než směšnou. Knize nelze upřít poutavost a čtivost, přičemž dopisová forma není nikterak na škodu, spíš dle mého názoru dobře doplňuje atmosféru doby, kdy se román odehrává. Kladem je též vykreslení postav a zejména jejich charakterů, kdy se dílo až nebezpečně podobá ruské klasice. Problém mám však s tempem. Mnoho dopisů je v podstatě vatou, kdy se nic neděje a tak nezbývá než se dílem prokousávat. Nevýhodou bylo, že při opětovném čtení mi k tomuto již chyběla motivace. Přesto se jedná o velice zajímavou knihu a kdož hodláte číst poprvé, klidně si jednu hvězdičku přidejte.... celý text

Vítězný oblouk 2007, Erich Maria Remarque (p)

Utéci není kam, před sebou člověk neuteče. Budu si to muset přečíst ještě jednou, je nutno číst plně soustředěn

Vzpomínky: (Malá země / Znovuzrození / Celina) 1979, Leonid Iljič Brežněv

Jedna hvězdička za úvodní část, která se zaobírá druhou světovou válkou. Druhá za následující, kde je popsána poválečná obnova a těžkosti s ní spojené - zde se člověk prostě musí uctivě sklonit před úsilím sovětského člověka. Třetí část je ukázkou maškirovky, kdy se z obdělání celin dělá největší počin od ovládnutí ohně člověkem a víme, jak to dopadlo. Nechybí též jedovaté sliny na Chruščova.... celý text

Hovory k sobě 1999, Marcus Aurelius

Čtyřicátý pátý 1970, Ivan Stěpanovič Koněv

Jak již bylo řečeno, poněkud strohé a neosobní, navíc ty pasáže se Stalinem nezní moc věrohodně. Z úcty ***

Volá Londýn 1947, Jan Masaryk

Jméno mladého Masaryka opět rezonuje a tak jsem se vrhl na již notně zaprášený svazek z mé knihovny - co říci ? Masaryk je řečník lidový - s podivem jsem zjistil, že jeho styl není nepodobný takovému V. Kopeckému - Masaryk kope do nácků a fašounů s urputností až bolševickou ( což do jisté míry vysvětluje jeho poválečné ministrování a věci s tím spojené ). Volá Londýn je obrazem doby, nic víc, nic míň... celý text

Přelom 1974, Anton Dončev

Musely to být věru krušné časy, když nad Balkánem plál půlměsíc...Trvalo mi vcelku dlouho, než jsem se smířil s formou a pořádně se začetl. Příběh je to černobílý, chvílemi mi připadalo, jako bych četl Jiráska, jen ty kulisy byly jiné, krvavější. A pak ten závěr - ten nemohu překousnout. Ale musím uznat, že nutí k přemýšlení - jak moc se člověk může ohnout ?... celý text