Nebezpečné známosti

od:

Nebezpečné známosti

Román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost. V téměř 200 dopisech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – Vikomta de Valmont a Markýzy de Merteuil – jejichž největší zálibou je zah... celý text

Román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost. V téměř 200 dopisech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – Vikomta de Valmont a Markýzy de Merteuil – jejichž největší zálibou je zahrávání si s city ostatních lidí. Bezostyšně svádějí a následně vypočítavě odvrhují nevinné oběti. Brzy se však sami dostávají do nebezpečně úzkých smyček svých vlastních her. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/13_/13322/nebezpecne-znamosti-Rhj-13322.jpg 4.1277
Originální název:

Les Liaisons dangereuses (1782)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (44)

Přidat komentář
85098211
06. července

Notoricky známý příběh tentokrát jako audiokniha, která se opravdu povedla. Známé jsou i filmové verze této knihy. Zvolené hudební pozadí považuji za dost zdařilé. Líbili se mi všichni interpreti, snad až na Kristýnu Frejovou, která nemá moc sympatický hlas a navíc docela přehrává. Ostatní se ale svého úkolu zhostili na jedničku. V cizích jménech se rychle zorientujete a také forma dopisů není nijak rušivá. Za sebe tedy doporučuji k poslechu, i když kniha je tragicky smutná a nekončí právě tak, jak by si člověk přál ...

Katranis
03. července

I takoví jsou lidi...

datel77
26. června

Lstiví, bezcharakterní hrdinové, trochu mi z toho bylo ouzko, vlastně jsem ráda, že to mám za sebou.

Richisa
20. června

Tato kniha mě velmi zaujala, jak příběhem tak zpracováním. Četla se velmi lehce. Nevím co jinak dodat...

Atanone
27. května

Knihu jsem dvakrát nedočetla. Poprvé jsem ji četla někdy v 16, protože nad ní moje kamarádka velmi literárně jásala. Nešlo to,odložila jsem,pak jsem začala po pár letech znova,protože jsem věděla,že by mi ta kamarádka nedoporučila brak,neboli jsem usoudila,že chyba musela být ve mně.
Pak přišel rok,kdy dva režiseři vypustili filmové verze tohoto románu a já měla to štěstí,že jsem jako první shlédla verzi pana Frearse,protože jakkoli miluju Formanovy filmy,Valmont by mě od knihy asi opět odradil. Film oplýval vnější krásou a romantikou,ale podle mě Formanův Valmont postrádá tu úžasnou ďábelskou svůdnost,kterou mu propůjčil John Malkovich.Colin Firth v roli Valmonta je jako dítě,které si nevinně hraje a je přitom tak rozkošný,že byste mu všechno odpustili,zatímco pan Malkovich mě jako vždy totálně zarazil do křesla.
Takže díky pánům Frearsovi a Malkovichovi jsem z hloubi knihovny vyhrabala pana de Laclose a začala znovu číst. Napotřetí se láska odehrála.Pochopila jsem,že jsem prostě poprvé a podruhé byla moc mladá. A že to chce v těch dopisech nahlédnout trochu mezi řádky.

Boo
18. května

Unikátní, neotřelá, poutavá, místy mírně zdlouhavá, přesto velmi obohacující kniha, která se zařadila mezi mé nejoblíbenější nejenom originální tématikou a vznešeným stylem, ale hlavně nadčasovými myšlenkami v každém dopise. Rovněž musím podotknout, že pokud se někomu nechce číst 416 stran, film je taky velmi povedený. Vřele doporučuji obojí!

Marbo
19. dubna

Poprvé čteno kdysi na střední škole, nyní ukořistěno v antikvariátu za cenu více než směšnou. Knize nelze upřít poutavost a čtivost, přičemž dopisová forma není nikterak na škodu, spíš dle mého názoru dobře doplňuje atmosféru doby, kdy se román odehrává. Kladem je též vykreslení postav a zejména jejich charakterů, kdy se dílo až nebezpečně podobá ruské klasice.
Problém mám však s tempem. Mnoho dopisů je v podstatě vatou, kdy se nic neděje a tak nezbývá než se dílem prokousávat. Nevýhodou bylo, že při opětovném čtení mi k tomuto již chyběla motivace. Přesto se jedná o velice zajímavou knihu a kdož hodláte číst poprvé, klidně si jednu hvězdičku přidejte.

klodnerovic
08. března

"Jestliže se totiž první lásky většinou jeví počestnější a jak se říká čistší, jestliže se přinejmenším rozvíjejí, pak to totiž není, jak se lidé domnívají, způsobeno jemnocitem či nesmělostí, nýbrž tím, že srdce, překvapené neznámým citem, se tak říkajíc na každém kroku zastavuje, aby vychutnalo okouzlení, které zakouší a jež má nad nedotčeným srdcem takovou moc, že je celé zaplňuje, takže srdce zapomíná na všechny ostatní rozkoše" stálo na rukou psaném, okřídlenými srdíčky dozdobeném lístku, který si do knihy kdysi kdosi založil a já jej dnes objevila. Inu, asi si to přečtu ;-).

Audrina
13. února

Ze začátku jsem se trochu bála, jak se mi bude číst román v dopisech, ale překvapivě se to četlo velice dobře. Je sice pravda, že občas jsem se trochu ztrácela v postavách a musela si překontrolovat, kdo komu píše, ale celkově se mi formát líbil.
Oceňuji to, že autor skvěle vylíčil zkaženost tehdejší společnosti, která se vlastně za tu dobu příliš nezměnila. Jediné, co mě trochu zklamalo byl celkem rychlý konec. Dalo by se říct, že se vše vyřeší na posledních dvaceti stranách. Autor ale používá opravdu nádherný jazyk a skvěle vykreslil jednotlivé charaktery.

viva71
08. února

Film jsem neviděla, tak jsem se na knihu hodně těšila. První třetina se dost táhne...ale závěr je strhující. V jedné větě je to příběh vášní, jepičích lásek a intrik, které dostihnou především jejich strůjce.

Dani3
10.10.2016

Na dopisovou formu knihy jsem si zvykala poměrně dlouho. Navíc první polovina knihy byla dost zdlouhavá a celé se mi to četlo těžko.
Hlavně ze začátku jsem měla zmatek v pisatelích (a to jich tam není zase tak moc), přišlo mi, že čtu pořád jedno a to samé dokola. A to nemyslím ty dopisy, které jsou psány z různých úhlů pohledu. U nich klobouk dolů, jak zdání může klamat. Z některých dopisů běhal až mráz po zádech…když uvážím to, že se Valmont a paní de Merteuil jenom nudili….

sinfulka
30.07.2016

Miluju a film s Malkovichem stejně tak!

dearkiki
02.07.2016

Až do přečtení této knihy jsem milovala filmové zpracování tohoto slavného příběhu, ale kniha každý film dalece překonává. Byla jsem doslova nadšená nádherným slohem, stejně jako promyšlenými intrikami hlavních aktérů. Konec byl pravda krutý a to k viníkům i nevinným, ale neměnila bych na tom ani čárku. Dokonalé dílo. Nic úžasnějšího jsem dlouho nečetla a určitě se k textu někdy opět vrátím. Doporučuji!!!

Tess.96
25.06.2016

Dopisový formát mi nikdy nevadil a neměla jsem s tím problém ani během čtení téhle knihy. Co mi dělalo velký problém bylo to, že jsem nepoznala postavy tak dostatečně, jak bych si představovala. Ze začátku jsem v tom měla opravdu veliký zmatek a charakter postav se začínal vyjevovat až ve druhé polovině knihy, což je dost dlouhá a nudná doba. Občas se mi i zdálo, že tam autor použil korespondenci, která byla úplně zbytečná. Takže s čistým svědomím můžu říci, že film je podle mě daleko lepší než kniha.

niki-chan
28.05.2016

Po filmovém zpracování jsem se dostala ke knize. Ze začátku mi dělal trošku problém dopisový formát, ale po pár dopisech bez problému. A "charakter" některých postav je k neuvěření. Škoda jen toho konce

Sparkling
20.05.2016

První třetina knihy byla na mě až moc rozvláčná, na kvalitě to knize ale nijak neubírá (možná spíš naopak, protože se tím jen zdůrazňuje předěl mezi stavem, v jakém byly postavy knihy původně, a tím šíleným zmatkem a dramatem, ve kterém se ocitly v druhé půlce a hlavně na konci). Vikomt de Valmont, kterého už si po tom, co jsem viděla film, neumím představit jinak než s tváří Johna Malkoviche (a vůbec mi to nevadí), je opravdu neodolatelný a v knize je jeho postava skvěle propracovaná, stejně jako všechny ostatní. Na knize mi vadil snad jen velmi rychlý konec Valmontova života, chtěla jsem, aby ještě nějak jednal v záležitosti s paní de Tourvel, ale to je asi jen ta lidská potřeba po velkých citech a dobrých koncích... (Také jsem trochu zmatená filmem, ve kterém je jasné, že Valmont de Tourvel opravdu miloval, kdežto v knize jsou jen takové náznaky, jestli se nemýlím. Jak to vidíte vy?)

strakoliber
04.05.2016

Dopisové formy jsem se nejdřív trochu bála, ale s prvními dopisy jsem se těchto obav zbavila. Díky nim je celá kniha autentičtější a asi i nějak zábavnější. Chvílemi, hlavně v první polovině, je trochu zdlouhavá (ale i tak zajímavá), naštěstí ovšem přijde v půlce zvrat a děj se posune dál. Konec mi přišel tak trochu moc rychlý a strojený. Připisuji to tomu, že to byla kniha původem mravoučná, takže chápu, že kaziči mravů museli být potrestáni a všichni se o jejich zkaženosti dovědí. Jinak dokonalá kniha s úžasným slovníkem. Určitě se k ní někdy vrátím.

klikas
12.01.2016

Příjemná změna...po všech akčních a mysteriózních šlehách.

MKrat
01.07.2015

Knize či autorovi, nejde opravdu upřít mistrovské užití jazyka, důmyslné, obratné fráze, někdy až neskutečné vybarvení pocitů, nechává člověka v úžasu..
Děj, dopisů či knihy je věc vkusu a blibené četby čtenáře, není to moje parketa, ale člověk tak pozná kouzlo jazyka..a já tohle oceňuji zvláště z doby z které originál pochází..

Vojslava
09.06.2015

Celou dobu jsem přemýšlela, který film knize lépe odpovídá, zda Valmont, nebo Nebezpečné známosti - upřímně, ani jedna. Tohle je o level výš, přičemž mrazivost psychologie, kterou občas dopisy jen naznačují a občas z nich explicitně čiší, je lehoučce vyvážena těmi rokokovými společenskými charakteristikami... Nejde to číst lehce, ale doporučuji moc!

seethelight
12.04.2015

"Pálí jako led," vypůjčím si Baudelairův citát užitý v doslovu knihy.

Vím, že Nebezpečné známosti budu číst znovu a znovu, protože užitý jazyk je skutečný zázrak. Vnímavému čtenáři by Laclos mohl vyprávět o počasí, a stejně by pro něj bylo nemožné neužívat si to Nejnebezpečnější, co v knize najdete - hravou sílu slov.

Sandik
03.04.2015

Tahle kniha ve mě při čtení vyvolávala velmi rozporuplné pocity. V první chvíli to byla jakási nepřístojnost. Pocit "zakázaného ovoce" se ovšem po určité době změnil v lehkou nudu. Kromě toho jsem musel poněkud bojovat s faktem, že je mi uvažování postav dosti cizí. Samozřejmě je pravda, že to celé je mistrně napsané a psychologie postav je chycena velmi věrně. Pokud jde o samotný závěr, autor se, snad kvůli cenzuře snad kvůli snaze aby to vyznělo "mravoličně", rozhodl markýzu nechat zohavit a Valmonta umřít. Ovšem zatímco Valmontova smrt, stejně jako smrt jeho milenky působí nesmírně silně, markýzino schudnutí a nemoc vypadají dosti zkratkovitě. Jo, je to velká literatura a byly podle ní natočeny vskutku výtečné filmy, které mám rád. Mé čtenářské obzory se s ní ovšem míjí a rozhodně už ji nehodlám číst někdy znova. Celkový dojem: 75%

Maragad
24.02.2015

Tentokrát bude komentář z trochu jiného soudku a bude se týkat audioknihy: jelikož knihu tvoří dopisy, často se jí čtenáři vyhýbají. Ale právě díky OneHotBook si ji teď mohou vychutnat opravdu všichni. Přeci jen, každá z postav má svůj hlas, a tak posluchačům nečiní takové potíže postavy rozlišit, než jak by tomu bylo v psané podobě. A že je co poslouchat, interpreti se do svých rolí opravdu vžili, a tak si můžete audioknihu, trvající téměř osm hodin, opravdu užít.

tsal
29.10.2014

Komentář k této knize jsem musela odložit, protože dojmy byly příliš silné a asi bych se neudržela a vytvořila román. Teď snad konečně stručněji.
První část mi přišla neuvěřitelně sexy. Po zádech mě lechtalo vzrušení a za úsměv, který se mi usadil na rtech, by mě v některých zemích nejspíš zavřeli. Druhá část byla však trochu rozčarováním. Příběh ztratil tempo, ustrnul na místě, což sice odpovídalo ději, avšak mě také málem dovedlo k odložení knihy na věčné časy. Naštěstí jsem se kritickou částí prokousala a vše se zase rozjelo - tentokráte byly v centru intriky, mnohem složitější vášně a silné emoce nenávisti, lásky a sebelásky.
Dopisová forma mě zprvu sice trochu rozhodila, neb jsem ji nečekala, ale brzy jsem si na ni zvykla, byť mě hodně sváděla k tomu, abych přeskakovala Ceciliiny a Dancenyho výplodky patetičnosti. Ach děti, děti, já se nedivím, že si s vámi takto hráli. Udělala bych to samé!
A postavy? Valmonta a markýzu de Marteuil člověk buď miluje nebo naprosto nenávidí. Jsou úžasní! Zvrácení, sebestřední, sobečtí a bezcitní, ale úžasní! Obzvláště paní de Marteuil byla mému srdci blízká, protože jak sama napsala, jakožto žena měla úkol mnohem větší a odměnu mnohem menší než míval Valmont.

jiri77
21.08.2014

Kniha mě moc nezaujala, dopisová forma mi nesedla. Příběh kterému chybějí popisy prostředí a postav mě moc nemůže zabavit, uznávám že Ch. de Laclos si musel dát s románem práci a že má svou kvalitu ale není to můj šálek kávy.

smilly
19.08.2014

Hodíte na sebe ráno župan, promnete si rozespalé oči a prohrábnete si pomačkanej účes, vypadáte hrozně, fakt. Vaše zrcadlo po otázce, kdo je v zemi zdejší nejkrásnější řeklo jen fuj, to jsem se leklo, no comment. Připravíte na kafe a šinete si to v papučích pro noviny a poštu. Jup, dopis, růžová obálka navoněná Chanelem. Máte radost, protože v tomhle balení se vyúčtování za plyn neposílá. Celé rozechvělé pelášíte dom. Elegantně psaníčko otvíráte (čti, snažila jsem se to rozlepit, pak jsem to chtěla zkusit říznout nožem, ale v tom bordelu jsem ho nenašla, tak jsem to roztrhala na cimpr campr). Je to milostné vyznání. Drahá, pokaždé, když Vás vidím, jak v polední pauze baštíte hamburger, jste celá opatlaná a rajče Vám padá na blůzku, tak se mi roztřepou kolena. Jste středobodem mého dne. Cítím Vás v každém okamžiku, v každé molekule, miluji Vás, Váš XY. Přemýšlíte, kdo by to mohl být, roztáčíte svůj mozkový závit na plné pecky, v práci u kopírky se zkoumavě koukáte na svého šéfa, v bufetu na proti na toho hezkého brigádníka. Večer si koupíte láhev vína a sednete si na sofa, zazvoní na vás sousedka, jestli jste do své schránky nedostala její dopis?!

Yaruschka
30.07.2014

Film i kniha naprostá dokonalost. Nevím kolikrát jsem to viděla, nevím kolikrát jsem to četla, ale hádám, že kniha vede :-))

JeKa
03.04.2014

Velmi povedené dílo a to hned v několika rovinnách. Epistolární forma umožňuje zajímavou formu perspektivy. Čtenář je na jednu stranu zahlcován zdvořilostními formulkami a patetickými výrazivy, na druhou stranu ale z jiných dopisů "ví" a může tedy tyto floskule s naprostým zaujetím odebírat, až nakonec rozbalí "jádro pudla", poté se však zase může bavit zpětným zabalováním a pozorováním, jak lze všechno zaonačit tak, aby se dosáhlo vlastního cíle.
Kombinace vášnivých rozprav a cynického komentáře v následném či předchozím dopise, je taktéž naprosto bravurní. Snad jen zcizovací efekt je natolik silný, že se čtenář prostě nedokáže vžít do paní prezidentové, neboť jako znalý by se milostnými obezličkami zlákat nenechal (?)
Za naprostou třešničku na dortu pak považuji většinu paratextů - ať už se jedná o ty přesvědčující čtenáře o autentičnosti vyprávěného děje, tak o ty upozorňující na naprostou literární neznalost hlavních protagonistů (přes hojnost literárních a divadelních citátů snad ani u jediného nechybí poznámka pod čarou, že se jedná o citát nepřesný či zcela smyšlený). To nádherně podtrhuje tvář, kterou si hrdinové pro společnost nasazují, ale která je jen velmi dobře vyrobenou maskou.
Rozhodně doporučuji!

Natique
07.12.2013

Nádherná kniha. Psáno čtivě. Nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout. Doporučuji k četbě.

Daffodila
24.11.2013

Miluji tento příběh. V jakékoliv podobě. Ovšem ta knižní je asi mému srdci nejbližší, byť jsem příběh prvně uviděla jako film. Líbilo se mi, že je kniha psaná formou dopisů.