Krystanela přečtené 11

Dávný čas 2017, Trevor Baxendale

Ruiny 2007, Scott Smith

Chladné, surové, depresivní, jemně sentimentální a za mě v podstate bezchybné. Neumím si představit, že by Ruiny mohly zklamat někoho, kdo prostě očekává pěkně nechutný, drsný a až do poslední stránky napínavý survival horor. Ve srovnáná s filmem - tíživější, napínavější, brutálnější, znepokojivější. Při čtení tušíte co se bude dít na další stránce, ale i přesto hltáte text a doufáte, že se to přecejen nestane.... celý text

Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků 2001, Don Miguel Ruiz (p)

Samotné čtyři dohody jsou defakto velmi využitelné a praktické a souhlasím s nimi, ačkoliv je vnímám trochu jinak, než autor a nevyháněla bych je tak do extrému (mám totiž neblahé tušení, že kdyby si nikdo nic nebral nikdy osobně, tak bychom nikdy neměli žádné vztahy, heh). Pokud mám však hodnotit knihu samotnou, to je prostě slušná kopa duchovního bordelu a nezdravého sluníčkářství. I když má kniha něco málo přes 130 stran, celou dobu mě provázela myšlenka, jak nešikovně a nečtivě autor natahuje ,,moudro", které by se vešlo na 20 stran. Nehledě na to, že Miguel prostě neumí psát a dokola mele jedno a to samé jako kafemlýnek a hučí vám ďuru do hlavy. Navíc se nemohu zbavit toho zlého pocitu, že se mnou autor zkouší dost prudce manipulovat a já tohle prostě nemám ráda a přesně proto tyhle knihy nečtu. A nyní myslím manipulaci ve stylu: ,,Vesmír funguje takhle, jen ty a všichni okolo jste moc omezení abyste to viděli." Takových knih už tu bylo. A jako vrchol sprostosti to celé zaobalí jako učení ,,Toltéků", aby to znělo vznešeněji. Nakonec bych snad jen řekla, že kniha snad může pomoct lidem, co řeší moc složitě jednoduché věci. Lidem, co se pokouší řešit složité věci jednoduše by mohla naopak ublížit.... celý text

Anihilace 2015, Jeff VanderMeer

Jsem... v rozpacích. Strašně si přeji, aby se mi tahle kniha líbila, ale prostě... nelíbí. Nedařilo se mi do Oblasti X proniknout, nedařilo se mi nasát atmosféru, nebyla jsem ,,tam". Po celou dobu čtení jsem zůstala jen čtenářem s knížkou v ruce a nechápajícně nakrčeným obočím. Nemohu popřít, že některé části byly správně mysteriózní a weird (a snad bych si je i užila, kdybych nemusela každou větu číst třikrát, abych pochopila vocogo) ale prostě to na mě nějak víc nedolehlo, ačkoliv jinak mám tyhle zmagořilé náměty ráda. Neřekla bych, že je Anihilace tak složitá na čtení, ale strukturu knihy bych přirovnala k vesnického úsloví ,,jak když s*re a maluje". Je to guláš a mám zlý pocit, že je to guláš záměrně, aby autor zakryl, co vše nedomyslel a zahalil své nedokonalé dílo pláštěm neuchopitelna a složitosti.... celý text

Mléko a med 2017, Rupi Kaur

Mléko a med je příšerně intimní a nesnestelně ženská sbírka básní. Snad se jakési poetično ztratilo v překladu, nevím, nedolehla na mne jakási tíha pocitů, kvůli které bych jednotlivé kapitoly potřebovala trávit delší dobu a vše jsem projela naráz během hodiny. Rupi nabízí verše a metafory, kterým porozumí snad úplně každý a snad ženě se zlomeným srdcem může ulevit, na mne to však celé bylo.. takové nějaké moc sentimentální a prostě...sladké jako mléko s medem. Umím si téma sexuality, ženskosti, opuštěnosti a bolesti představit zpracované... hlouběji. Tak tíživé téma a čte se s takovou lehkostí? Někdy je ale asi jednoduchosti třeba. Nemohu doporučit, nemohu odsoudit. ,,co říci o psaní když nevím jestli mě uzdravuje nebo ničí" ,,jsi jako hadí kůže co svlékám a přitom zapomínám jemné detaily tvé tváře svlékám a je to to nejpříjemnější a zároveň nejsmutnější co jsem kdy poznala"... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Já nevím, proč toho Greena furt pokouším, když mě jakési to oplakávání čehosi v knížkách prostě nebaví... možná mám prostě jen ráda ten nádech nespoutanosti, kterou v sobě jeho postavy mají. Libí se mi jejich životy, líbí se mi jejich osobnosti.. jsou to ti lidé, se kterýma bych se chtěla kamarádit od dětství, vysedávat s nimi někde v dřevěném domku na stole, popíjet pivo a řešit intelektuální otázky. Jo, něco na Greenových postavách je přitažlivé. Díky každé Greenově knize se nad životem pousměju. Ale jeho knihy na mě prostě jako příběhy nefungují. Nepláču, neprožívám, nesměju se. Je to pro mě jako káva bez mléka - vypiju, ale nevychutnám si. Něco chybí...... celý text

Temná hmota 2017, Blake Crouch

Nevím, jestli na mě ještě stále působí wow efekt, že dávám pět hvězdiček, ale i přes drobné nedostatky se mi kniha prostě líbila. Jistě, pár set stran navíc by ji vůbec neuškodilo, atmosféra mohla být tíživější, hutnější a tajemnější. Umím si představit, že tomuto tématu by více prospěla 600 stránková bichle, rozvinutější jakási chladná vědecká terminologie, více bezcílného bloumání, více zmatenosti, více jakéhosi... nepochopitelna. A byť mi ne úplně sedly strohé jakoby scénářovité popisy, tak pokud na Temnou hmotu nehledím jako na žánrovku, ale jako na thriller se zaměřením na ony ,,bestsellerové" čtenáře hledajících fyzikálně fantastickou akci, ve které se bez orientace v kvantové fyzice neztratí, Temná hmota dokonale slouží svému účelu a myslím si, že z těch opěvovaných bestsellerů je zrovna jednou z těch lepších kousků, který nejde odložit a člověk si ho prostě musí s sebou brát i na hajzlík. ,,Všichni jsme z téže látky, z rozfoukaných kousků hmoty vzniklé v ohni mrtvých hvězd."... celý text

Kázání ohně 2016, Francesca Haig

Zajímavý námět, kterému by možná prospělo temnější, více post-apokalyptické ladění a orientace na starší čtenáře. Takhle z toho mám pocit, že svět je jen pozadím pro budoucí milostné trojúhelníky a další romantické mnohoúhelníky - věčná slabina snad všech YA knih. Místy nadchne, místy zklame. Začátek mi přišel jakýsi rozvleklý, nešikovně přežvýkaný, některé pasáže se neustále opakují, autorka mi připadá zmatená vlastním scénářem. V druhé polovině se to docela rozjede, ale přesto mě svět nedokázal dokonale do sebe ponořit a nadchnout, příběh je celý takový placatý, nevýrazný. Dělalo mi problém si správně představit prostor, okolí, dobu. A chování hlavní hrdinky mi připadalo strašně neracionální a nereálné, alá ,,I kdyby mě můj bratr lámal v kole a vyvraždil celý svět, budu jím posedlá, protože to je prostě můj bratr." Milé, ale takhle to prostě nechodí. Jsou lepší knihy. V žánru YA bych ale řekla, že se pořád jedná o jednu z těch nadprůměrnějších knih.... celý text

První kniha krve 1994, Clive Barker

První Kniha krve je svým způsobem takový dort, co pekli pejsek a kočička. S tím rozdílem, že to ve výsledku chutná výborně. Každá povídka je tak trochu každý pes jiná ves, což jsem vlastně uvítala. Úvodní povídka Kniha krve je důstojným zahájením knihy, správně temným, nikoliv však nejpřepychovějším z celé knihy. Neurazí, nadchne jen mírně. Za absolutní špičku považuji povídky Půlnoční vlak, Blues prasečí krve a Města v horách. Půlnoční vlak a Blues nezradily, obě mě dokonale vtáhly do své pochmurné, brutální a nechutné atmosféry a plně mě rozložily přímo v procesu čtení. Dokonalost. Města v horách si mě získala svým odporně zvráceným námětem, ze kterého mi padala brada ještě na druhý den. Tyto tři bych vyzdvihla pomalu jako svatou trojici knihy. Azazel a Jack bylo docela groteskní a komediální zpestření celé knihy, které mi daly od té náloži odpornost trochu odpočinout a docela jsem se u téhle povídky zasmála, nicméně na Barkera takový průměr. Naprosto otřesnou záležitostí pro mě ale byla povídka Sex, smrt a hvězdy zář, která mě až na pár erotických pasáží nudila k smrti (a jak na potvoru byla snad nejdelší). Krásně květnatý a bohatý jazyk (zde bych snad samou radostí zatleskala i překladateli), ale obsah mě prostě nudil k smrti.... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců 2002, J. K. Rowling (p)

Srdcové, nostalgické, nenahraditelné. Tenhle příběh ve mně asi zůstane navždy zakořeněn nejhlouběji ze všech a nic jej nepřekoná. Vždy se k němu ráda vrátím, vždy mě zahřeje, vždy se u stále stejných pasáží zasměju a stejně tak u stále stejných pláču. Když jsem však nyní znovu četla Kámen mudrců, tentokrát v angličtině, musím svým kritickým okem říct, že mi první díl prostě připadá příšerně krátký a rychlý. Vzhledem k rozsáhlosti a komplikovanosti celé série, nikdo by se nezlobil, kdyby hned první díl nám toho o světě čar a kouzel prozradil více, detailněji nám odkryl všechna zákoutí Bradavic a dal více nahlédnout do studia magie. Jako dítě jsem to nevnímala, dnes je na mě však první díl heptalogie příliš stručný a uspěchaný. Nijak autorce nezazlívám dětinskost postav, která k jejich věku v tomto roce prostě patří. Vždyť svého času jsem se díky tomuto mohla s nimi dokonale ztotožnit (a čekat na dopis z Bradavic). Nebudu však lhát, trousit kritiku na tuhle sérii mě příšerně bolí a raději bych to vlastně vůbec nedělala. Jen si říkám, jestli to není škoda, vymyslet tak komplexní a úžasný svět a pak ho uvést tak stručně.... celý text

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Nejlepší příběhy píše sám život. Tahle kniha je podle mě zářný příklad citátu, že nezáleží na cíli jako spíše na cestě k němu. Zibura se jen s krosnou a se svýma vlastníma zapuchýřovanýma nohama vydává do Jeruzeláma. Když však do Jeruzaléma dojde, kniha úplně ztratí své cynicky zábavné, a záviděníhodnými i nezaviděníhodnými historkami okořeněné kouzlo. Pouť, kterou putoval přes Turecko jsem si nesmírně užívala. Po celou tu dobu čtení jsem se cítila, jako bych putování prožívala s ním, smála jsem se každou stránku jeho vtipům a situacím, které by snad nevyymyslel ani ten nejlepší scénárista a otevřel se mi s knihou zcela nový svět bez každodenních stereotypů, ale hlavně svět zcela spontání, kdy se člověk bez jakéhokoli plánování ponoří do neznámé krajiny a je zcela odkázán na lidskou pohostinost tamějších. Bohužel ve chvíli, kdy spolu s knihou opouštíte Turecko, Jeruzalém už vlastně nemá co nabídnou a byť to není zcela autorova chyba, že tam už nic zajímavého vlastně nezažil, musím urazit hvězdičku, jelikož posledních pár stran jsem četla už jen ze slušnosti, abych měla splněno. I přesto bych knihu vřele doporučila, nesmírně pozitivní, nenáročná a odpočinková četba. Zvláště pro ty, co rádi cestují. Snad ještě zvláštněji pro ty, co by cestovat chtěli, ale mají strach.... celý text