KiraSam
přečtené 13
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
Tuto knížku jsem si chtěla přečíst již velmi dlouho. Od autorky jsem četla dříve už Šest vran, které jsou pro mě do teď jednou z nejleších fantasy knížek v kategorii Young Adult. A právě proto jsem byla do četby Griši celý natěšená a nemohla jsem se dočkat až se k ní dostanu. YA je kategorie knih, která je mi vzhledem k mému momentálnímu věku nejbližší, ale prostě se občas mezi nimi najdou takové propadáky, že je mi z toho do smíchu i pláče zároveň. Griša u mě nezabodovala, ale nestala se jednou z výše zmíněných knih. Pokud to vezmu od začátku, tak hned se musím pozastavit na obalem, kde je pyšně nadepsáno New York Times Bestseller. Poslední dobou mi ale příjde, že tuto "nálepku" dostane téměř každá kniha a to bez ohledu na kvalitu a Griša je toho důkazem, což je podle mě dosti smutné. Příběh sám o sobě je pohádka. Přímočará nepřekvapivá pohádka s koncem, který jsem očekávala. Celá ta snaha Leigh Bardugo o inspiraci carským Ruskem mi přišla ubohá. Alina pro měbyla bezvýrazným charakterem a sám Temnyj byl tak předvídatelný až je mi ho líto. Mal byl jedinou nadějnou postavou v stereotypních povahách, ačkoliv jeho postava byla velmi jednostranná. Gradace příběhu byla skromná a celý děj se odvíjel tak rychle, že zde nezbylo místo pro jakékoliv napětí. Na druhou stranu knížka byla čtivá a přečetla jsem ji za pár dnů. Nevím jestli se budu pouštět do dalšího dílu, ale časem se uvidí.... celý text
Královna stínů
2016,
Sarah J. Maas
Samotnou knihu jsem přečetla za tři dny, neboť byla opravdu čtivá. Jak to ale pro mě v knihách od Massové bývá, něco tam chybělo. Nějaká jiskra, která by mě donutila se k ní někdy vrátit. Děj byl sám o sobě trochu zdlouhavý a s odstupem času se mi u zdá, že se tam nic závratného nestalo. Chaol mě zklamal. Iritovala mě jeho nerudnost. Aelin byla taková jako vždy, ale připadá mi, že její charakter ztratil něco ze svého lesku, s kterým tuto sérii začínal. Lysandra byla příjemným spestřením, ale doufám že nebude tak dokonalá, jako byla doteď. Jeřáb mě zklamal, protože na to, jak se v trojce zdál, byl nějak moc vášnivý a náknnost projevující. Přece jenom je mu několik stovek let, nemusel by okamžitě převrátit své chování v momentě, kdy Aelin taky vyjádří svou náklonost. Dějová linka Manon byla odfláklá a jemi líto, že jsem se nedozvěděla víc. Je to moje nejoblíbenější postava a nerada bychm, aby její vlastní příběh závisel, na tom Aelinim.... celý text
Křišťálový meč
2016,
Victoria Aveyard
Pokud srovnám první díl s druhým. Rozhodně mě bavila víc Rudá královna. Ale zase se musí uznat, že konec zde byl trochu překvapující, ale za to velmi uspokojivý. Alespoň podle mého názoru. Na druhou stranu jsem se musela do čtení po polovině knížky trochu nutit, ale ke konci se to zase rozjelo.... celý text
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Knížka mého dětství i pozdějšího věku. Četla jsem Eragona snad pětkrát, sama nevím. Jisté je však jedno. Je to skvělá knížka. Vlastně nejen to. S jistotou se dá označit za fantastickou. Takže má rada zní. Neváhejte a nechte se polapit kouzelnou atmosférou Algesie a doprovázejte Eragona se Safirou na jejich cestách a dobrodružstvích.... celý text
Rudá jako rubín
2012,
Kerstin Gier
Jedna z knih na kterou jen tek nezapomenu. Pravda je, že jsem ji četla již před delší dobou, ale stále mám v hlavě nějaké ty poznatky. Dobře se čte, i když jsem z ní byla nadšená, nečetla bych ji z nova. Jisté napětí tam bylo, to se musí uznat. Ale co mi tam opravdu vadilo, třebaž je to ve větší míře až v dalších dílech, byl ten její vztah s Gideonem.... celý text
Rudá královna
2015,
Victoria Aveyard
Moc pěkná knížka, četla se skvěle a sám příběh je velmi zajímavý. I když si sama nedokážu představit sebe samu v tomhle světě. Mare se mi zalíbila a byla mi i sympatická. Na konci je nečekaný zvrat, ale musím řící, že tam zapadá skvěle. Dodává jistým věcem logičnost.... celý text