jituliste přečtené 209

Sedmilhářky 2017, Liane Moriarty

Parádní čtení, postupné odhalování životních traumat hlavních hrdinek vedlo k pochopení jejich zažitých vzorců chování i k pochopení jejich reakcí na určité situace. Komentáře matek dětí, v úvodu či na konci každé kapitoly, odkrývají nepěkné vztahy uvnitř této komunity a ukazují, jak málo respektive vůbec nic může vést k nenávistné lavině cílené na bezbrannou osobu. Z toho mi až nebylo dobře. A takových momentů je v knize více, jen se o nich nemluví. Tohle se autorce moc povedlo. Po zhruba první polovině jsem začala tušit a moje tušení se postupně víc a víc potvrzovalo, ale stejně se v závěru našel ještě jeden překvapivý moment.... celý text

Po dobrém, nebo po zlém? 2007, Zdeněk Matějček

Manželovo tajemství 2014, Liane Moriarty

Začátek knihy byl tak nezáživný, ale nemám ve zvyku knihy nedočítat, tak jsem pokračovala a jsem za to ráda, protože se z toho nakonec vylouplo krásné čtení. Nejedná se o klasický román pro ženy, je to taková psychologická sonda do duší tří žen, které se ocitly v krizové situaci. Dokázala jsem se vcítit do všech tří hlavních hrdinek, nejvíce mě však zaujala Cecilie, její pocity, zmatek v mysli i v chování bylo tak reálné, mám pocit, že bych to prožívala hodně podobně. Moc se mi líbil vedle přímé řeči i popis toho, co si postava v tu chvíli skutečně myslí, jen se zdráhá z mnoha zřejmých důvodů vyslovit. Ač jsem si domyslela ještě před odhalením dopisu, co se v něm skrývá a také mě napadlo jediné možné rozuzlení, které by dávalo smysl a v knize se tak nakonec stalo, neubralo to nic na síle, když jsem se k tomu momentu dostala, protože to bylo napsáno perfektně. A na závěr brilantní epilog, ten se povedl neskutečně a nutil mě ještě dlouho přemýšlet.... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Pro mě pecka!!! Vyprávění Minky bylo dechberoucí a srdcervoucí, nešlo se odtrhnout, ač mám už ledasco s podobným tématem načteno, vyprávění z ghetta v Lodži pro mě bylo nové a zdrcující. Neméně zajímavé bylo Josefovo vyprávění o dětství a dospívání, kde si člověk uvědomí, jak vypadá takový přerod člověka ve zrůdu a jak je takové pokřivení za určitých okolností snadné. Mám ráda knihy, kde příběh vypráví více postav, i tady mi vyprávění z různých úhlů pomohlo osoby přiblížit a nastínit pohnutky pro jejich chování. Vyprávění z Osvětimi z pohledu Minky a Josefa vedle sebe byl skvělý počin. Závěr šokoval..... A z knihy si odnáším ještě krásnou myšlenku ohledně odpuštění, je to nutnost, pokud nechceme ubližovat sami sobě.... celý text

Ostrov Entry 2015, Peter May

Kniha se četla krásně, fajn detektivka s historickými odbočkami, které pro mě byly i velmi přínosné. Pořád ale vede Mayova trilogie oatrov Lewis.

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Co by můj syn měl vědět o světě 2017, Fredrik Backman

Milá kniha, útlounká, zábavná, na odreagování, sálá láskou k synovi i manželce. Některé momenty pobavily náramně. Je to zas trošku jiny Backman, než jakého jsem znala dosud. Jsem překvapená, jaký dokáže být chameleon :o)... celý text

Pět kroků od sebe 2019, Rachael Lippincott

Co upoutá na první pohled je obal, rozvětvující se kytice květů, která představuje plíce, na druhý pohled jsem zaznamenala i dvě postavy vzdálené od sebe přesně tak daleko, kolik místa mezi nimi zabírá slovo PĚT, tak výstižné. Obvykle obal nehodnotím, ale tady jsem musela, je totiž dokonalý. A ke knize samotné, četla se krásně, svižně, řekla bych taková chuťovka, švih tomu dodalo střídání pohledu Stelly a Willa. Vývoj postav byl přirozený, nenásilný, jejich vztah se krásně rozvíjel. Nevadil mi ani posun v chování obou hlavních postav v druhé polovině knihy, brala jsem to jako vzájemné ovlivnění způsobené zamilovaností a okolnostmi, které se v průběhu udály. Happy end nelze očekávat, což je zřejmé už z prvních stránek, ale díky epilogu ve mně příběh nechal i lehce pozitivní pocity. Brečím u lecjakých knih a tady jsem s tím počítala předem a těch pro mě uslzených míst tam bylo několik. Překvapivě jedna z nejemotivnějších pasáží knihy byl pro mě, vedle závěru, také rozhovor Willa s maminkou, v úvodu 20. kapitoly. Onemocnění jako takové jsem znala, ale přece jen jsem měla potřebu zjistit si podrobnosti, které mě dovedly k videím Claire Wineland. Kniha tím splnila jeden z cílů uvedených v úvodu, rozšířit povědomí čtenářů o cystické fibróze. Kéž by se podařilo i více. Máme možnost nahlédnout na vše z druhé strany, z pohledu nemocných, do jejich myšlenek, které se často i přes velmi mladý věk, zaobírají smrtí, která může přijít velmi nečekaně. Můžeme nahlédnout do světa lidí, kterým je odepřený „obyčejně neobyčejný“ kontakt, protože pokud ho nemáme, tak si teprve uvědomíme, jak ho potřebujeme a jak báječný život se zdravým tělem žijeme, takové zamyšlení stálo za to, knihu v sobě nechám doznívat. Dle mého kniha zaslouženě získala literární cenu Young adults Goodreads choice awards.... celý text

Nevítaný host 2019, Shari Lapena

Četlo se velmi dobře, psáno napínavě, řekla bych taková oddechovka. Rozuzlení jsem nečekala a ten úplný závěr už vůbec ne....

Lazar 2018, Lars Kepler

Přečteny všechny předchozí knihy ze série, ale nevím, zda to bylo špatným načasováním čtení zrovna takové knihy nebo knihou samotnou (což je klidně možné, vzhledem ke komentářům níže), ale Lazar mi úplně nesedl. Napětí nechybělo, četlo se celkem dobře, ale.... bylo to hodně brutální se spoustou mrtvých, překombinované a taky těžko uvěřitelné, protože vyhublý jednoruký stařík zde působí jak Robocop. Zrcadlového muže už mám zakoupeného, ale dám si oddech, protože po Lazarovi potřebuju kapánek jinou četbu.... celý text

Království 2020, Jo Nesbø

Skvělé čtení. Kniha začíná pozvolně, naznačuje, vstupuje do minulosti a pak se všechny náznaky propojují se současností a přiběh graduje. Ne, že by se neobjevila brutalita, je jí víc než dost, přesto je to takové psychologické čtení. Protože má možnost čtenář číst myšlenky Roye, dokáže "většinou" jeho jednání porozumět nebo si ho alespoň zdůvodnit, sympatizuje s ním, protože ví, že primárně ubližovat nechce, ale kvůli Carlovi je zaháčkovaný do stále většího marastu, přesto ho z pochopitelných důvodů brání za každou cenu a hasí jeden problém za druhým. A závěr, který si nepřejete.... Krásně popsáné prostředí, tu horskou vesničku včetně Království Roye a Carla jsem si barvitě představovala.... celý text

Nůž 2019, Jo Nesbø

Pravděpodobně za to nemohla kniha, ale spíš špatné načasování čtení. Knihu jsem začala číst, ale začátek mi přišel takový méně záživný, pak jsem četbu přerušila, protože jsem potřebovala přečíst knihu, kterou jsem měla nakrátký čas zapůjčenou a pak jsem Nůž odkládala z toho důvodu, že od prvního začtení uběhla nějaká doba a já chtěla začít od začátku kvůli souvislostem, ale odrazoval mě ten ne moc záživný úvod. Pak jsem se začetla, zhruba od půli knihy už jsem jela na vlně a závěr, ten poupravil pro mě ten nezáživný začátek. Nečekala jsem to, šokovalo a mrzelo mě to zároveň. Ale to už jsem zažila s HH tolikrát..... Otevřený konec dává prostor pro další knihu, moc se těším.... celý text

Jde sem lesem - Bylinková pohádka 2016, Daniela Krolupperová

Moc milá kniha pro děti, pohádkové vyprávění o léčivých bylinkách, z každé kapitoly si děti odnesou spoustu informací, které si snadno pamatují právě díky konkrétnímu příběhu. Co mě učarovalo, jsou kresby, takové snové :o)... celý text

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

Fajn čtení, známé a oblíbené postavy, protože jsem četla všechny díly předchozí.

Umění být zdráv 2020, Věra Keilová

Výborné čtení, pan Vojáček je velice rozumný a přemýšlivý člověk a vzhledem k vystudované medicíně vše krásně propojil. Je to vlastně všechno neuvěřitelně logické a v dnešní uspěchané době plné stresu velmi inspirativní, protože to jde i jinak.... celý text

Neberte nám Ptáka Loskutáka 2013, Pavel Brycz

Příjemná knížka pro děti, dokázala rozesmát a pobavit.

My proti vám 2018, Fredrik Backman

Málokdy bývá pokračování knihy tak dobré, jako kniha první. Zpočátku jsem měla pochybnosti, ale teď můžu říct, že tohle je výjimka – My proti vám za Medvědínem nezaostává, ale skvěle ho doplňuje, nemá žádná hluchá místa. Mám pocit, že bych měla ubrat většině mých přečtených knih jednu hvězdu, aby bylo vidět, že tyhle dvě jsou výjimečné. Nedokážu se přestat divit, jak mistrně Backman dokáže popsat co se děje v lidské duši, mysli a srdci – dokonalá introspektiva. Zajímavé a mnou oblíbené postavy, Ramona – moudrá to žena, zaujala Zacki – mohlo ji být věnováno více prostoru a citlivý Benji. Kniha ve své podstatě temná, popisující nevraživost, soutěživost, strach, nenávist, ale také oddanost, sounáležitost a lásku, a to ve všech podobách od rodičovské, kamarádské, partnerské i milenecké. Proto je kniha zároveň i velmi citlivá, takhle to umí jedině pan Backman. Kvůli dokonalému popsání pocitů postav je jejich chování pochopitelné, rozumíte jim, i když zrovna nedělají správnou věc, soucítíte s nimi, dokáže si Vás získat i ten největší chuligán. Je to skvostná kniha, působila na mě smutněji a vážněji než Medvědín. Backmanovy protiklady (jednoduché a zároveň složité, spravedlivé, a přitom strašně nespravedlivé) ukazuje, že nic není ani černé ani bílé, kdo je lepší nebo horší – potetovaný rváč, ale nesobecký s velkým srdcem nebo slizký politik, na venek líbivý, ale vypočítavý a uvnitř prohnilý? Vůbec mi nevadilo rozjímání, co by mohlo být jinak, kdyby…. a předjímání budoucnosti ve vztahu k určitým situacím a krokům, naopak životní osudy jsou formovány našimi rozhodnutími a právě zamyšlení, kam by vše směřovalo, pokud bychom něco neudělali/udělali jinak nebo později, mi přišlo velice zajímavé. A ten konec, nebylo řečeno nic, ale bylo řečeno všechno propojením konců obou knih a musím říct, že mě to zasáhlo, cítím na hrudníku šutr. Knihu v sobě nechám nějakou dobu rezonovat, než se pustím do další.... celý text

Medvědín 2017, Fredrik Backman

Úžasná kniha a neskutečná nálož emocí! Začátek pozvolnější, ale pak se to krásně rozběhlo. Charaktery postav i jejich pocity nádherně popsány, fandila jsem jim, strachovala se o ně, modlila jsem se, aby něco udělali nebo naopak neudělali... Celý příběh vykreslený tak, že jste jeho součástí. Co se panu Backmanovi moc podařilo, bylo živě a dramaticky vyobrazit hokejové scény, hokejové téma je ale spíše okrajové. Jako hlavní jsem vnímala rozdělení lidí na bohaté a chudé i všechny aspekty, s kterými se lidé z různých vrstev musí potýkat. A když se v Medvědíně stal zločin, byla to sonda do nitra společnosti, možná nešlo ani tolik o ten zločin (v žádném případě nezlehčuji), jako o to, co se rozpoutalo po něm. Kniha ukazuje, jak jsou lidé lehce zmanipulovatelní, jak je jednodušší jít se stádem a naopak ten, kdo se přikloní na správnou stranu, je davem šikanován. Jak málo nebo naopak jak hodně, podle toho, z které strany to člověk vnímá, může stačit, že se misky vah překlopí. V knize ti, kteří se mohli zdát zpočátku jako slabí nebo na okraji společnosti, prokázali větší morální kredit a zachovali se jako opravdoví hrdinové, někteří už neměli co ztratit, někteří dokonce mohli přijít o všechno. Pan Backman se stává mým oblíbeným autorem. Když jsem šla spát, tak jsem se těšila na ráno, až se začtu :o) Knihu jsem hltala a zároveň si přála, aby nekončila.... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Je to úplně jiná kniha než, kterou jsem po Muž jménem Ove očekávala. Ze začátku mi dělalo problém se začíst, pohádky sice k příběhu patřily, ale na mě byly neskutečně zmatečné. Bez nich by nebyl příběh úplný a jejich důležitost postupně nabývala na významu. Neubráním se opět srovnání-Owe byl morous, když ho ale čtenář blíž poznal, zjistil, že jeho chování má své důvody. Stejně tak i v téhle knize byla celá řada zvláštních postav, jejichž chování se dalo snadno pochopit se zvyšujícím se počtem přečtených stránek. Ale ten závěr, pan Backman mě umí vždycky rozslzet, krásné a dojemné.... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová