J.F.
přečtené 171
Pavouček Pája
2001,
Pavel Šrut
Díky mnohokrát opakovanému čtení s dětmi mi Šrutovy texty a Miklínové obrázky splynuly v takřka nerozlišitelnou jednotu.
Každý krok je volba
2023,
Věra Nováková
Nevtíravé svědectví o nesnadném vítězství světla nad (různými) tmami. "Staň Se Světlým Svědkem Svého Stínu", stojí na jednom z obrazů VN z doby, kdy hodně pracovala s písmeny. Jednou, když VN už bylo přes devadesát, jsem se s ní setkal v kroužku svých přibližně vrstevníků (pětapadesát a méně), a byla viditelně ta nejživější z přítomných. V téhle knize je i ta živost nějak zachycená; nemyslím, že by to bylo jenom tím, že zapsané vyprávění slyším jakoby jejím hlasem.... celý text
Malý Berlín ve Velké Praze
2022,
Lenka Kerdová
Asi první monografie o pražských německojazyčných architektech. Spousta cenných fotek (včetně mnoha fotek domů, jimiž se ti architekti inspirovali nebo které postavili mimo Prahu), bilingva, krásná typografie.... celý text
Jan Patočka a věc fenomenologie
2010,
Petr Rezek
Rezek jako vždy sršatý, sarkastický, přehánějící, nespravedlivý... Ale jasně a bez zbytečné omáčky říká, co v Patočkových textech vidí, a to zpravidla stojí za promyšlení.... celý text
Dvojí život Heleny Grahamové
1995,
Anne Brontë
Hlavní postava je (téměř?) jednoznačně kladná - a přitom pro mě byla věrohodná a celou dobu vzbuzovala sympatie. Naopak nad těmi padouchy, s kterými bych v jistém smyslu měl sympatizovat (vždyť nebyli nijak nadprůměrně špatní a vcelku vzato to byli veselí kumpáni) se mi spíš dělalo zle. Neznám jinou knihu, které by se povedlo představit dobro takhle přitažlivě a zlo odpudivě. A měli tehdy ti lidi vzácně diferencovaný slovník na popis mravních kvalit a postojů.... celý text
Medvídek Pú (20 příběhů)
1978,
A. A. Milne
Klasika všech klasik, ale pomalu by to chtělo nový překlad.
Život, pravda, symbol
1993,
Paul Ricoeur
K předchozím komentářům jsem pár slov napsal do diskuse. Pro mne jsou cenné hlavně studie "Dějiny filosofie a jednota pravdy" (co s tím, že pravda je jedna, a přitom si filosofovové, kteří ji hledají, neustále odporují) a "Existence a hermeneutika" (ani tam, kde vykládáme ne konkrétní text, nýbrž lidskou pozici v celku skutečnosti, nemůžeme rezignovat na metody a pravidla výkladu).... celý text
Vyjasňování: Pět rozhovorů s Brunem Latourem
2024,
Bruno Latour
Rozhovor se hodně točí kolem Serresových knih a tezí, ale i bez jejich znalosti se z něj dá o mnohém poučit. Dva detaily: Serres se velkou část života pokoušel o zprostředkování mezi přírodními a společenskými vědami - ale v jedné z nejsilnějších pasáží tohoto bilančního rozhovoru upozorní, že něco úplně jiného než vědy, ať takové či onaké, je humanitní vzdělání, a to podle něj spočívá v neustálé četbě velkých textů připomínajících neodstranitelnost a neodvysvětlitelnost utrpení: Egyptské knihy mrtvých, Jóba, Odysseje, řeckých tragiků, evangelií, Zlaté legendy... Pozoruhodný je i výklad o tom, že končí (nebo bychom měli ukončit) cyklus obviňování za zlo ve světě: postupně už byli obviněni všichni - Bůh, muži, otcové, vykořisťovatelé, běloši, Západ, logocentrismus, stát, církev, rozum, věda... - seznam viníků už byl vyčerpán, ale nepomohli jsme si, na ničivých projevech zla se nic podstatného nezměnilo.... celý text
Žhář
1935,
Egon Hostovský
Čteno už dávno, snad si to pamatuju správně: příběh, v němž se něco zatajuje, aby se o někom uchoval dobrý obraz - a v důsledku toho se všechno kazí, až nastane téměř kafkovská nemožnost komunikace. Krásná čeština.... celý text