Hzjena
přečtené 402
Kronovy děti
2019,
Pavel Bareš
Původně jsem chtěl dát jen tři hvězdy, ale nemůžu... Samozřejmě mnozí co zde píší, že ve druhém díle se děj rozvláční, přibyde pár zbytečných postav a časová osa se stává mírně chaotickou mají pravdu. Taktéž jsem měl občas problém uvědomit si kdy se odehrává to co právě poslouchám a přisuzoval jsem to mé nepozornosti (poslouchám většinou v práci jako audioknihu). Jak už jsem psal u jedničky tento styl výpravy není můj šálek kávy. Možná kdyby šlo jen o jednu knížku, ale takto se v tom trochu ztrácím. Proto musím dát za pravdu uživateli groula, ale zase na druhou stanu má pravdu i uživatel Mikulík a neméně trefný je i komentář uživatele cca... Chápeme? Hodně záleží jestli se vám Kronos trefil do žánru/nálady/času atd. Mě osobně se to celkově líbilo moc i když uznávám že tento díl je ,,nejslabší,,. Trochu se zde vybarvily postavy, dějové linky se prohlubují a čtenář má možnost náhledu i z druhé strany, což má bohužel za následek že děj jako takový se moc neposune. Ale jediné co bych opravdu vytkl jsou přehnané heroické pasáže (krom finále na konci série), které působí dost moc... :D Každopádně trpělivost růže přináší... celý text
Projekt Kronos
2017,
Pavel Bareš
Jak už psali mnozí, dlouho čekáte, tak si jako čtete/posloucháte a z ničeho nic to začne zapadat do sebe... Mě osobně tenhle způsob výpravy moc nevyhovuje páč většinou poslouchám audio verze a pak stačí chvilku nedávat pozor a musím neustále přetáčet. Nicméně stejnak si kniha žádá druhé čtení, protože už víte která bije a užijete si jí hned od začátku. Celkově je to dobrý počin až na pár odpustivších detailů (například proč Dóner nepoužíval létající cihly místo toho aby vytvářel složitě celé ulice, nebo proč nenechával lidi uvízlé v chodníku atd. atd.). Všimnul jsem si už u Mety, že co se týče nadpřirozených schopností dostává se autor na tenký led a moc se v tom raději nepitvá a zaměřuje se spíše na jednotlivé charaktery, akci a děj jako takový, což na druhou stranu zvládá bravurně. I když sem tam z toho byla cítil lehká šablonovitost. Každopádně když budete mít trpělivost, tak vám ji kniha oplatí vskutku dobrou četbou/poslechem. Doporučuji P.S: Jen některá ta jména to mě vohrň .... ale to je nepodstatné :D... celý text
Problém tří těles
2018,
Liou Cch'-sin
Tak toto bylo opravdu hard sci-fi, při kterém musí mít čtenář jistou trpělivost, klid při čtení/poslechu a hlavně otevřenou mysl. Trochu jsem se bál, protože je to teprve má druhá zkušenost s hard sci-fi (první byl Kvantový zloděj, který byl na mě příliš hard...) a moje akademická léta už jsou pěkných pár dní za mnou (a ani nebyla příliš úspěšná :D ), ale naštěstí je vše polopaticky servírováno, takže i méně akademicky vzdělaný čtenář vše v pohodě pochopí. Musím ale smeknou jak obrovský přesah toto dílo má. Začátek je opravdu malinko pomalejší, protože nenápadně připravuje čtenáře na to všechno co mu časem autor hodí na hlavu, a že je toho opravdu hodně (poslední kniha je tak abstraktní, že jsem při dočítání pociťoval lehkou úzkost a závrať, ale to předbíhám). V průběhu všech tří knih děj skáče časovou osou , proto je důležité pamatovat si postavy a dějové zvraty, protože jejich rozsah a dosah se táhne všemi třemi díly. Za mě je to opravdu povedený počin, ze kterého mi ještě teď naskakuje husí kůže.... celý text
Temný les
2017,
Liou Cch'-sin
Pokračování Problému tří těles nezklamal, ba naopak. Jestli byl první díl prosycen nepoznaným v očekávání věcí budoucích, tento díl čtenáře nenechá na pochybách, že ta budoucnost přijde....a bude temná. Pro někoho bude Temný les možná trochu rozvleklejší, ale mě osobně se to líbilo právě tak jak to autor dávkoval. Když si čtenář už už říká ,,Tak teď jim to nandáme.." Přijde studená sprcha. Atmosféra je hustá až dusivá a po každém nezdaru ještě ztěžkne. Pokaždé když už jsem si říkal, že nemůže přijít nic horšího, že mě autor nedokáže více odrovnat, se přistihuji jak s otevřenou pusou kroutím hlavou a bojím se číst/poslouchat dál. V celku to jak autor nastínil způsoby jakými se lidstvo vypořádává s krizemi, bylo opravdu povedené. Vůbec rozsah jeho znalostí lidské psychiky a sociologie hraničí s genialitou. Způsoby jakými nám jsou předkládávána osudová rozhodnutí a jejich následky je bravurní.... celý text
Vzpomínka na Zemi
2018,
Liou Cch'-sin
Musím dát 5 hvězd, nemohu jinak....Já tak skoupí na plný počet (páč nemohu např. k Pánovi prstenů, nebo Zelené míli posadit jen tak nějaké dílo že) . Jak už psala jaroiva ,,Grand finále celé trilogie" a já se pod její komentář mohu podepsat. ,,Jestli sis milý čtenáři myslel, že tvoje fantazie, abstrakce a celkový nadhled byli napnuté do krajnosti, musím tě zklamat. Tento třetí a podle mě nejlepší díl série posune stavidla tvojí představivosti do míst, o kterých jsi ani nevěděl že je máš" Hz Chvíli jsem se bál přiznávám, že už to bude pro mě neuchopitelné, ale autor naštěstí věděl kdy přestat a krásně spojil osudy, lásky a ztráty. Posledních pár stránek jsem dočítal/doposlouchal s lehkým pocitem neskutečna, svírání v krku a těžkosti v břiše. Přiznávám, nějakou chvilku mi trvalo než jsem to celé strávil. Není zde žádný happy end, nebo naopak, jen poselství, jen důkaz obrovského nadhledu a rozsahu autora. Smekám... celý text
Zákon genu
2022,
* antologie
Nic moc... Většinou dávám u povídkové knihy 3hvězdy (jakože průměr... protože většinou je jedna povídka horší, druhá lepší atd.), tady musím jít o hvězdu dolů, páč takové mrhání dobrým tématem jsem dlouho nezažil. Ano jedna či dvě povídky nebyly špatné, ale většina stála za prd. A to ani nemluvím o tom, že povídku Pláž jsem poslouchal minulý měsíc v knize Studené světlo hvězd...:/ Poslední dobou mi přijde že je Kotleta v každém poledním menu, místo občasných drahých večerních minutek. Že by docházeli peníze, či nápady? Každopádně když jeho jméno vidím v knihkupectví/audiotéce, už zdaleka ne pokaždé běžím si tu knihu pořídit. Ne že by to někdy byl můj top autor českých brakovek (na Kulhánka nikdo nemá....), ale byl to jeden z mých oblíbenějších (když teda pominu jeho sexuální scény, které cpe skoro do všech knih a ze kterých mívám osypky).... celý text
Píseň severu
2021,
Michaela Merglová
Ehmm.... Tentokrát musím jít proti proudu... Jednička byla taková svěží, zábavná byť místy lehce škrobená a v celku čtivá/poslouchatelná. Dvojka už ve mě trochu vyvolávala pocit dvojkovitosti. Nevím jak to přesně popsat, protože oba díly jsou skoro stejné jak obsahově, tak stylisticky, ale něco mi tam chybělo. Možná hlubší přesah, nějaké to vlákno osudu (když už tam je ta přadlena osudu že..), které by se nenápadně táhlo dějem. Ano je tam sem tam nic neříkající šplecht a tom malém fakanovi co ho zachránili, ale nikterak čtenáře neutvrzuje v tom, že to bude mít budoucí dohru.... Satanžel jsem se několikrát přistihl, že neposlouchám děj a myslím na něco jiného :/ . Asi bych raději četl/poslouchal popisy postav a okolí, než do jaké díry Marig- chtěl jsem říct Minangar zase zasunul kolík (divím se že už dávno neumřel na nějaké breberky, když má cca 150 partnerek ročně a ještě k tomu ve ,,středověku,,), nebo jak moc cudný a stydlivý je ten náš chrabrý a udatný bojovník (trochu moc klišé i na mě). O té naroubované a vykonstruované lásce mezi Marig-sakra, Minangarem a Milwou- teda Gaiou, raději ani nemluvím.... Pořád je to dobré čtení/poslech, jen mě osobně tam chybí něco hlubšího co by drželo knihu pohromadě. Takto to na mě působí plitce a jednotlivé povídky mi vyšumí do ztracena, jakoby si autorka vždy jen sedla ke kompu, nalila kafe a řekla si ,,Áááchh tak kudy asi dneska protáhnu ty dva moje ,,hrdiny?,,"... celý text
